Jádrová inflace opět oslabila, zatímco ceny potravin a energií překvapivě rostly (Analýza makroindikátorů)

Tuzemská meziroční inflace v květnu zpomalila z 12,7 % na 11,1 %, oproti očekávání tedy méně. Tržní konsensus činil 10,8 % y/y, zatímco naše prognóza předpokládala 10,6 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května pak počítala s 11,6 %.

Překvapilo především opětovné zdražení potravin, které bylo nejvýznamnějším zdrojem meziměsíčního růstu spotřebitelských cen. Zatímco v dubnu byly potraviny a nealkoholické nápoje levnější v průměru o 1,6 % m/m, což dávalo naději na obrat v trendu, v květnu už jejich ceny opět vzrostly o 0,9 % m/m. Z části šlo sice o vliv sezonnosti, i po sezonním očištění však potraviny meziměsíčně zdražily. Překvapivý růst cen potravin je tak hlavním důvodem odchylky celkové inflace od naší prognózy, když jsme očekávali jejich další meziměsíční pokles (konkrétně -1,2 % m/m). Mírně vyšší ve srovnání s naší prognózou byly i regulované ceny, které se oproti dubnu zvýšily v průměru o 0,3 %, zatímco my jsme počítali s jejich meziměsíční stagnací. Překvapující je zejména pokračující růst cen energií, které byly v květnu meziměsíčně vyšší v průměru o 0,3 % (stejným tempem rostly také v dubnu). Jak tuzemské ceny potravin, tak i energií tudíž zatím stále nereagují na nižší ceny komodit na světových trzích. Výjimkou jsou ceny pohonných hmot, ty v souladu s naší prognózou v květnu meziměsíčně klesly o 3,8 %. V souhrnu se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily o 0,3 % m/m, zatímco v dubnu klesly o 0,2 %.

V květnu došlo k dalšímu zmírnění jádrové inflace, a to v meziměsíčním i meziročním vyjádření. Podle dat ČNB se meziměsíční jádrová inflace snížila z dubnových 0,2 % na 0,1 % v květnu. To by po sezonním očištění podle našeho odhadu znamenalo, že došlo k jejímu zpomalení z 0,35 % na 0,05 % m/m. V anualizovaném vyjádření by se tak jádrová inflace již nacházela pod 1 %, a tedy i pod dolní hranou tolerančního pásma ČNB. V meziročním srovnání pak jádrová inflace klesla z 10,0 % v dubnu na 8,6 % v květnu, což bylo méně než čekala naše prognóza i ta od ČNB (shodně 9,1 % y/y). Lze předpokládat, že vliv v tomto ohledu měla nadále silně utlumená tuzemská poptávka, která již prodejcům nedovoluje zvyšovat ceny rychlým tempem, stejně tak ale i vyšší srovnávací základna loňského roku. Oba dva tyto faktory se propisují do váhově významné položky imputovaného nájemného, jehož růst zpomalil z 4,9 % na 3,1 % y/y. V tomto ohledu pomáhá útlum na nemovitostním trhu spojený s předchozím výrazným snížením dostupnosti vlastnického bydlení, stejně tak i pokles cen vybraných stavebních materiálů. Skutečně placené nájemné ve vztahu k tomu naopak rostlo poměrně rychlým tempem o 6,8 % y/y (podobně jako v dubnu).

Meziroční inflace bude vlivem vyšší statistické základny klesat i v dalších měsících. Kolem poloviny letošního roku se zřejmě dostane pod 10 % y/y. Ve druhém pololetí by však tempo tohoto poklesu mělo zpomalit. Za celý letošní rok očekáváme průměrnou inflaci ve výši zhruba 11 %. K významnějšímu zlomu ve vývoji spotřebitelských cen by podle nás mělo dojít začátkem příštího roku, kdy předpokládáme výrazné zlevnění energií pro konečné spotřebitele. V důsledku toho by inflace v příštím roce měla klesnout na průměrná 2 %.