Inflace v srpnu zůstala na 2,2 % kvůli silnému růstu cen potravin (Analýza makroindikátorů)

Česká meziroční inflace v srpnu stagnovala na 2,2 % navzdory jejímu očekávanému mírnému poklesu. Jak náš odhad, tak i tržní konsensus totiž počítaly s 2,0 %. Centrální banka ve své prognóze zveřejněné začátkem srpna pak očekávala dokonce 1,8 %.

Hlavním překvapením je výrazný meziměsíční nárůst cen potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 0,5 % m/m, alkoholické nápoje a tabák pak o 1,2 % m/m. Předstihové indikátory cen potravin přitom naznačovaly odlišný vývoj, v důsledku čehož jsme naopak počítali s mírným meziměsíčním poklesem celé skupiny cen potravin o 0,1 %. Ceny pohonných hmot a regulované ceny se vyvíjely zhruba v souladu s našimi očekáváními. Pohonné hmoty zlevnily o výrazných 2,2 % m/m, zatímco regulované ceny jen nepatrně vzrostly o 0,1 % m/m. Ceny energií pro domácnosti zůstaly v srpnu v průměru beze změny. Jejich klesající trend by měl ale pokračovat, když dodavatelé energií ohlásili další snižování cen pro letošní podzim a začátek příštího roku. V souhrnu spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly v průměru o 0,3 % m/m a potraviny se na tom podílely z 0,2 pb.

Jádrová inflace v meziročním vyjádření zrychlila z červencových 2,3 % na 2,4 % v srpnu. To bylo v souladu s naším odhadem, avšak mírně nad prognózou ČNB (2,2 % y/y). V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření dynamika jádrové inflace podle našeho odhadu naopak zpomalila z 0,4 % na 0,2 %. Jistý vliv na jádrovou inflaci stále měly ceny dovolených, a to nejen kvůli srpnovému nárůstu o 3,7 % m/m, ale i kvůli efektu nepravidelné sezonnosti. Dynamika imputovaného nájemného se v srpnu zvýšila, v meziměsíčním vyjádření z 0,4 % na 0,6 % a v tom meziročním z 0,9 % na 1,2 %, i tak ale zůstala hluboko pod dvouprocentním cílem centrální banky. Podle komentáře ČSÚ se na tom podílely zejména vyšší ceny nových nemovitostí. S oživujícím trhem nemovitostí a obnoveným růstem jejich cen bude tato položka stále více sledována, když imputované nájemné kvůli vysokému podílu vlastnického bydlení v ČR představuje zhruba 10 % spotřebního koše. Růst skutečně placeného nájemného se naopak zmírnil z 1,3 % na 0,3 % meziměsíčně a z 6,8 % na 6,6 % meziročně.

Ve zbytku letošního roku by se měla celková i jádrová inflace pohybovat v rozmezí 2,0-2,5 % y/y. Dalšímu zmírňování meziročního růstu spotřebitelských cen bude bránit nižší srovnávací základna, když druhá polovina loňského roku již byla ve znamení ústupu inflačních tlaků. Tento efekt se bude týkat v podstatě všech skupin spotřebního koše. Nadále ale platí, že dynamika cen zboží a služeb se významně liší. Zatímco meziroční růst cen služeb v srpnu zrychlil z 4,9 % na 5,0 %, v případě zboží naopak zpomalil z 0,6 % na 0,5 %. Pro příští rok pak očekáváme pokles inflace pod dvouprocentní cíl centrální banky. Konkrétně odhadujeme, že celková a jádrová inflace klesnou na průměrných 1,7 %. Přispět by k tomu měla utažená měnová politika a stále slabá ekonomika. Významný vliv by pak mělo mít pouze pozvolné oživení spotřebitelských výdajů spojené s jen pomalým obnovováním kupní síly domácností. Poslední slabá data o vývoji spotřebitelské poptávky a mezd tento výhled podle nás potvrzují.