Průměrná mzda v roce 2022 v Pardubickém kraji činila 38 866 Kč, což byla druhá nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání - Struktura mezd zaměstnanců v Pardubickém kraji v roce 2022

5. 6. 2023

Podle výsledků strukturální mzdové statistiky činila průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2022 v Pardubickém kraji 38 866 Kč, což byla druhá nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. Poměr mediánu mezd (35 357 Kč) k průměrné mzdě (91,0 %) byl mezi kraji (stejně jako v roce 2021) nejvyšší. Medián mezd v kraji v roce 2022 meziročně vzrostl větší měrou u mužů (naposledy byl přitom rychlejší nárůst oproti ženám zaznamenán v roce 2015).

Průměrná hrubá mzda v Pardubickém kraji patří podle výsledků strukturální mzdové statistiky dlouhodobě k nejnižším v mezikrajském srovnání. V roce 2022 se hodnotou 38 866 Kč měsíčně řadila mezi kraji na druhou nejnižší pozici (s minimem 37,5 tis. Kč v Karlovarském kraji a maximem 54,0 tis. Kč v Praze).

Medián mezd (mzda uprostřed mzdového rozdělení) se nachází pod průměrnou mzdou; v dlouhodobém pohledu za průměrem nejvíce zaostává v Praze (regionu s nadprůměrným podílem osob s vysokými příjmy). Naopak nejblíže byl medián mezd k průměru v posledních pěti letech v Pardubickém kraji (v roce 2022 zde představoval 91,0 % průměrné mzdy).

Hodnotou mediánu mezd 35 357 Kč v Pardubickém kraji v roce 2022 se tento region řadil na 10. místo v mezikrajském srovnání. Meziročně se v kraji medián zvýšil o 6,1 % (při celorepublikovém nárůstu o 6,4 %), tedy nepatrně více než v roce předchozím, avšak podprůměrně oproti letům 2017 až 2019.

Medián mezd v roce 2022 meziročně rostl ve všech krajích rychleji u mužů (v Pardubickém kraji vzrostl o 7,7 %) než u žen (v kraji o 5,6 %). Naposledy byl přitom větší meziroční nárůst mediánu mezd mužů oproti ženám v kraji i celé ČR zaznamenán v roce 2015.

Medián mezd podle pohlaví v krajích ČR (meziroční změny)
Pramen: MPSV, MF

V roce 2022 dosahoval medián mezd u mužů v Pardubickém kraji 37 531 Kč a byl třetí nejnižší za Karlovarským a Olomouckým krajem; medián mezd žen v hodnotě 32 942 Kč se řadil doprostřed žebříčku krajů. Jestliže v roce 2022 medián mezd žen v kraji zaostával za muži o 12,2 % (o 4 589 Kč), v roce 2021 činil tento rozdíl 10,5 % (v roce 2015 se však pohyboval kolem 17 %). V podnikatelské sféře medián měsíční mzdy mužů v roce 2022 v kraji převažoval nad ženami o 19,8 %, u měsíčního platu v nepodnikatelské sféře činil rozdíl 9,0 % ve prospěch mužů.

V roce 2022 byl v kraji patrný meziroční nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech publikovaných hlavních kategoriích zaměstnání (dle klasifikace CZ-ISCO). Nejvyšší růst byl zaznamenán mezi úředníky (o 8,6 %) a obsluhujícími stroje a zařízení vč. montérů (o 8,5 %).

S výjimkou pomocných a nekvalifikovaných pracovníků a pracovníků ve službách a prodeji byly mzdy v kraji v roce 2022 pod celorepublikovým průměrem, procentně nejvíce v případě specialistů a řídících pracovníků, u nichž je průměr ČR velmi silně ovlivněn hl. m. Prahou. Mzdy specialistů v kraji byly dokonce (již čtvrtým rokem) nejnižší v mezikrajském srovnání, mzdám pracovníků obsluhujících stroje a zařízení vč. montérů však patřilo poslední místo mezi kraji v letech 2011 až 2021 celkem 9x (v roce 2022 byly mezi kraji druhé nejnižší).

Průměrná hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání
v ČR a Pardubickém kraji v roce 2022
Pramen: MPSV, MF

O strukturálním šetření mezd zaměstnanců:

Strukturální šetření mezd zaměstnanců v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Přímo sleduje mzdy jednotlivých zaměstnanců (nikoliv jen jejich celkový objem na úrovni podniků či organizací), složky hrubého výdělku a důležité personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk).

Od roku 2011 výsledky výběrově pokrývají celou zaměstnaneckou populaci v ČR, neboť jsou nově zahrnuti dříve nesledovaní zaměstnanci z podniků s méně než 10 zaměstnanci a také zaměstnanci neziskových institucí a podnikatelů-fyzických osob. Údaje za poslední dva roky bývají zpětně revidovány.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Medián mezd představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Na rozdíl od průměrné mzdy (aritmetického průměru) není ovlivněn extrémními hodnotami a lépe vypovídá o skutečné mzdové úrovni v konkrétní kategorii.

Bližší metodický popis šetření včetně dat za ČR i kraje je k dispozici v publikaci::

Struktura mezd zaměstnanců - 2022
(krajská data viz tabulky řady B; v tab. A22 mzdy v jednotlivých zaměstnáních v ČR)