Inflace v zemích eurozóny v květnu výrazně poklesla (Ranní zpráva z finančního trhu)

Před čtvrtečním zveřejněním předběžné květnové inflace za celou eurozónu se již dnes dočkáme statistik z velkých evropských ekonomik. Po včerejší pro trhy překvapivě výrazném zpomalení inflace ve Španělsku, čekáme dnes citelné snížení cenové dynamiky také v Německu, Itálii i Francii. Podílet by se na tom měly hlavně energie a pohonné hmoty. Jádrová inflace naopak podle našeho odhadu poklesla jen lehce. V USA trhy budou sledovat hlavně data z trhu práce, která by mohla napovědět, co čekat od pátečních payrolls za květen.

Zdražování brzdí hlavně energie a pohonné hmoty

Dnes budou zveřejněny dílčí statistiky o vývoji spotřebitelských cen z velkých evropských ekonomik. V Německu, Itálii i Francii podle nás v květnu cenová dynamika zpomalila v meziměsíčním i meziročním vyjádření. Podílet by se na tom měly hlavně ceny energií a pohonných hmot. Jádrová inflace naopak zůstává perzistentní. Pro eurozónu jako celek budou data zveřejněna až zítra. Očekáváme však, že celková inflace poklesla z meziročních 7 % v dubnu na 6 % v květnu. Současně se domníváme, že zmírnění cenového růstu zboží přispěje k poklesu dynamiky jádrových cen z 5,6 % na 5,5 % y/y. Inflace bude dnes zveřejněna také v Polsku, kde předpokládáme mírně nadkonsenzuální růst spotřebitelských cen o 0,4 % m/m a 13,6 % y/y.

V USA budou před pátečními payrolls za květen sledována hlavně data z trhu práce. Dubnový počet volných pracovních míst (JOLTS) se podle tržního odhadu mírně snížil na 9,4 mil. Stále tak zůstává vysoko nad předpandemickou úrovní, kdy počet volných pozic dosahoval zhruba 7 mil. O výrazném zchlazení amerického trhu práce se proto podle nás zatím nedá hovořit, byť postupné snižování jeho napětí i s přispěním vyšších úrokových sazeb v zámoří již nějakou dobu probíhá.

Stagnace české ekonomiky snižuje šance na růst sazeb

Domácí ekonomika v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně stagnovala. Oproti prvnímu odhadu ve výši +0,1 % q/q tedy došlo k mírné sestupné revizi. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku, a tedy i technická recese, odezněly. Na slabý výkon působil především pokles zásob. Nadále klesala i spotřeba domácností. Tempo jejího mezičtvrtletního poklesu se zmírnilo z -2,8 % ve Q4 22 na stále výrazných -1,2 % v Q1 23. Výdaje domácností se tak v reálném vyjádření snižovaly již šest čtvrtletí v řadě. V opačném směru pak přispěl hlavně čistý vývoz (více zde: https://bit.ly/43ez3gp).

Korunové tržní úrokové sazby včera poklesly o zhruba 9 bb napříč splatnostmi. Souviset to mohlo s rizikem pomalejšího oživení tuzemské ekonomiky. Ve stejném směru pravděpodobně působil i obdobný pokles eurových a dolarových sazeb a rovněž vyjádření viceguvernérky ČNB Zamrazilové, která v rozhovoru pro ČRo uvedla, že vládní fiskální balíček je podle ní důvodem k tomu, aby se úrokové sazby dále nezvyšovaly. Dopad navrženého konsolidačního balíčku do ekonomiky odhadujeme ve speciálním reportu zde: https://bit.ly/3oAPa9a. Koruna včera oslabila o 0,1 % na 23,71 CZK/EUR.

Na globálních trzích včerejší data jednoznačný směr neudala. Spotřebitelská důvěra v USA v květnu překvapila pozitivně, opak ale platí o indexu důvěry v průmyslu. Sentiment indikátory z eurozóny zklamaly. Za odhady zaostala i harmonizovaná inflace ve Španělsku, když zpomalila na 2,9 % y/y oproti očekávaným 3,3 % y/y. Dolar zisky z průběhu dne neudržel a k euru uzavřel o 0,1 % slabší na 1,072 USD/EUR.