Trh práce - Česká ekonomika Q1 2023. Průměrná mzda činila 41 265 korun. Medián mezd se zvýšil o 8,9 %. Dopady hospodářské recese na trh práce nebyly dosud výrazné, v řadě oblasti služeb převážil efekt postpandemického zotavování

Dopady hospodářské recese na trh práce nebyly dosud výrazné, v řadě oblasti služeb převážil efekt postpandemického zotavování.

Tuzemský trh práce reagoval na mělkou hospodářskou recesi, patrnou ve druhé polovině loňského roku, se zpožděním a v řadě ohledů navíc dosud nejednoznačně. Dopady energetického šoku i předcházejících pandemických restrikcí byly z pohledu odvětví či postavení pracovníků v zaměstnání značně nerovnoměrné. Produkce v řadě energeticky náročných oborů loni i letos klesala, na což podniky postupně reagovaly sníženou poptávkou po práci. Slabší byly také krátkodobé výhledy u zaměstnanosti. Na druhou stranu mnohá tržní odvětví služeb pokračovala v postpandemickém zotavování podpořeném posílením příjezdového cestovního ruchu i uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Počet evidovaných volných pracovních míst se sice meziročně snížil (i vlivem postupné absorpce žen z Ukrajiny na pracovní trh), obecná míra nezaměstnanosti však výrazněji nevzrostla a setrvávala blízko historického minima. Obavy lidí z růstu nezaměstnanosti od počátku letošního roku slábly. Příznivé postavení zaměstnanců na pracovním trhu práce doprovázené nebývale silným růstem životních nákladů domácností zvyšovalo tlak na růst mezd v ekonomice.

Mezikvartální pokles zaměstnanosti se zastavil díky nárůstu počtu drobných podnikatelů na počátku roku.

K meziročnímu růstu zaměstnanosti přispěly především veřejné služby, v průmyslu počty pracovníků stagnovaly.

Celková zaměstnanost^[1] se letos v 1. čtvrtletí mezikvartálně mírně zvýšila o 0,4 % a fakticky tak kompenzovala mělký pokles z 2. pololetí 2022. Počet pracovníků v ekonomice (5,47 mil.) jen těsně zaostal za absolutním maximem. Letošní oživení souviselo s citelným růstem počtu drobných podnikatelů, resp. sebezaměstnaných[2] (mezičtvrtletně o 3,4 %), k němuž došlo napříč takřka všemi hlavními odvětvími (vyjma oblasti nemovitostí). Sebezaměstnaných přibylo i v meziročním srovnání (+17 tis.), za vrcholem z éry předpandemické konjunktury ale jejich počet stále znatelně zaostával[3]. Meziroční růst celkové zaměstnanosti ovšem i letos táhli zejména zaměstnanci (+59 tis.), na rozdíl od předchozích let docházelo k rozšiřování pracovních míst z drtivé části jen v terciárním sektoru. V něm se nejvíce projevilo zrychlení růstu zaměstnanosti ve veřejných službách, kde vznikaly nové pozice v oblastech tradičně spojených s vysokým zastoupením žen (vzdělávání, zdravotní a sociální péče). Relativně nejvíce (obdobně jako za celý loňský rok) ale narůstaly stavy zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech (+4,3 %), vyšší poptávku po práci signalizovaly i sofistikovanější služby pro podniky (přibývalo zaměstnanců i drobných podnikatelů). Naopak ve zpracovatelském průmyslu pod vlivem přetrvávajících problémů s dodavatelskými řetězci umocněných silnými nákladovými tlaky vyvolanými růstem energií a dalšími mezivstupy celkový počet pracovníků meziročně pouze stagnoval a dosáhl nejslabší dynamiky od poloviny roku 2021. Na loňské úrovni setrvala zaměstnanost i v těžbě a energetice. Za vyšším letošním počtem pracovníků ve stavebnictví (+3,5 %) i v primárním sektoru (+1,5 %) stáli převážně drobní podnikatelé.

Růst odpracovaných hodin byl ovlivněn meziročním poklesem nemocnosti.

Celkový počet odpracovaných hodin v ekonomice se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšil o 1,6 %, rostl tak mírně vyšším tempem než celková zaměstnanost. Za vyšší odpracovanou dobou stál pokles nemocnosti (1. čtvrtletí 2022 bylo ještě negativně ovlivněno doznívající pandemií), v opačném směru patrně působilo rozšiřování zkrácených pracovních úvazků (související s rostoucí zaměstnaností žen podpořenou uprchlickou vlnou i nově zavedeným daňovým zvýhodněním zkrácených úvazků). Růst odpracované doby předbíhal dynamiku zaměstnanosti zejména ve veřejných službách a v oblasti služeb pro podniky.

Tuzemští zaměstnavatelé dále poptávali pracovníky ze zahraničí. Od ledna do dubna 2023 se však již počet zaměstnaných cizinců příliš neměnil, což mohlo souviset se slabšími výsledky tradičních výrobních odvětví v Česku.

Vzhledem k značně omezenému rezervoáru volných pracovních sil v Česku i silnému tlaku na optimalizaci výrobních nákladů poptávali tuzemští zaměstnavatelé nadále ve zvýšené míře nové pracovníky ze zahraničí. Příležitost zde nepochybně představovali uprchlíci z Ukrajiny, kteří se sice svou demografickou skladbou (vysoké zastoupení žen s dětmi) i motivací příchodu odlišují od tradičních skupin pracovních migrantů z východu, jejich nábor je však pro firmy spojen s relativně nižšími administrativními náklady. Celkový počet cizích státních příslušníků v zaměstnaneckém postavení na území ČR dosáhl (dle evidence úřadů práce) letos v dubnu 776 tis. a oproti loňskému lednu vzrostl o 78,9 tis. K tomu zásadně přispěli občané Ukrajiny (+57,6 tis., z toho ženy +47,5 tis.), s odstupem Slováci (+5,1 tis.), Filipínci (+2,1 tis.) a Poláci (+1,8 tis.), dále Indové, Vietnamci, Rusové a Maďaři. Mírně ale klesly stavy zaměstnanců z Běloruska i Bulharska. Počet všech pracujících cizinců se však během letošních měsíců již téměř neměnil, zaměstnanců z Ukrajiny dokonce mírně ubylo (z 261,7 tis. v lednu na 256,1 tis. v dubnu), což mohlo souviset se zastavením růstu celkové zaměstnanosti v průmyslu.

Očekávání podniků v oblasti zaměstnanosti se postupně zhoršovala. Obchodníci si stále udržovali mírný optimismus. 

Mírně poklesla role nedostatku pracovníků jako důležité růstové bariéry v hlavních odvětvích.

Krátkodobá očekávání podniků v celé ekonomice v oblasti zaměstnanosti se po optimistických výhledech z počátku loňského roku (kdy byla nejpříznivější od léta 2019) postupně mírně zhoršovala. Tento nepříznivý vývoj souvisel zejména s trendy v průmyslu a stavebnictví. Pozitivní výhled v oblasti zaměstnanosti si i přes klesající spotřebu domácností udržovaly podniky v obchodu. Dle údajů z dubna 2023 naopak plánovalo v nejbližších třech měsících snižovat počty zaměstnanců 14 % podniků v průmyslu, 18 % ve stavebnictví a 27 % ve službách. Situace na úrovni dílčích odvětví v rámci průmyslu i služeb se přirozeně odlišovala[4]. Vlivem zhoršení celkových ekonomických výhledů i neočekávaného většího přílivu osob z Ukrajiny na tuzemský pracovní trh klesl oproti počátku loňského roku ve většině hlavních odvětví podíl podniků, pro něž představuje nedostatek pracovní síly jednu z významných růstových bariér – nejvíce patrné to bylo ve stavebnictví (kde však stále tento problém představoval hlavní bariéru), nejméně v průmyslu.

Graf č. 13 Celková zaměstnanost (meziročně v %), příspěvky odvětví k meziroční změně zaměstnanosti (v p. b.) a očekávání vývoje zaměstnanosti (saldo v p. b.)

* Těžba a energetika; Peněžnictví a pojišťovnictví; Činnosti v oblasti nemovitostí; Kulturní, zábavní a rekreační činnosti.

Poznámka: Saldo očekávání vyjadřuje rozdíl v p. b. mezi kategoriemi růst versus pokles zaměstnanosti v nejbližších třech měsících. Údaje jsou sezónně očištěny a vztahují se k druhému měsíci daného čtvrtletí.

Zdroj: ČSÚ (národní účty), Eurostat (konjunkturální průzkumy)

Obecná míra nezaměstnanosti i počet dlouhodobě nezaměstnaných se letos mírně zvýšily.

Obecná míra nezaměstnanosti[5], jež po většinu loňského roku stagnovala blízko historického minima, se od počátku letošního roku začala mírně zvyšovat. V dubnu tak bylo bez práce 2,3 % ekonomicky aktivních mužů (ve věku 15 až 64 let), resp. 3,5 % žen. V obou případech činilo meziroční navýšení míry 0,3 p. b. S tím korespondují také údaje o uchazečích o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (ÚP), jejichž průběh odpovídal běžným sezónním vlivům[6]. Rovněž počet dlouhodobě nezaměstnaných se meziročně navýšil jen mírně. V 1. čtvrtletí 2023 dle údajů VŠPS činil necelých 40 tis. a tvořil zhruba čtvrtinu všech nezaměstnaných. Žen nezaměstnaných déle než rok meziročně ubylo (zejména vlivem poklesu ve skupině 30–44 let, což může naznačovat lepší možnosti pracovního uplatnění žen s malými dětmi), u mužů došlo naopak k mírnému růstu (hlavně vlivem vyšší dlouhodobé nezaměstnanosti ve vyšším produktivním věku). Nezaměstnanost v ČR má při přetrvávající vysoké zásobě volných pracovních míst[7] do značné míry stále frikční charakter. Na druhou stranu v 1. čtvrtletí poprvé po dvou letech výrazněji vzrostl počet ekonomicky neaktivních osob deklarujících ochotu pracovat, ale v současnosti práci aktivně nehledajících (z 50 tis. v předchozím čtvrtletí na 74 tis., často kvůli nemožnosti okamžitého nástupu do zaměstnání).

Graf č. 14 Obecná míra nezaměstnanosti amíra ekonomické aktivity (v %, věk 15 až 64 let), ekonomicky neaktivní chtějící pracovat (v tis. osob)*, volná pracovní místa (v tis.) aočekávání nezaměstnanosti od domácností (v p. b.)**

Pozn.: Míry nezaměstnanosti i ekonomické aktivity jsou sezónně očištěny. VPM = volná pracovní místa (stav na konci čtvrtletí)

*Jde o osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat.

**Sezónně očištěné saldo očekávání nezaměstnanosti v nejbližších 12 měsících (rozdíl mezi procentuální četností odpovědí domácností, růst a pokles vyjádřený v procentních bodech). Vztahuje se k prostřednímu měsíci daného čtvrtletí.

Zdroj: ČSÚ (VŠPS, konjunkturální průzkum), MPSV (volná pracovní místa registrovaná na úřadech práce v ČR)

Obavy lidí z růstu nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí slábly, přesto zůstaly nad dlouhodobým průměrem.

Obavy lidí z růstu nezaměstnanosti, jež se po většinu loňského roku zvyšovaly, patrně kulminovaly ve 4. čtvrtletí. Současně s nižším negativním očekáváním celkové ekonomické situace od počátku roku 2023 postupně slábly i předpokládané vlastní finanční kondice domácností. I přesto byl počet lidí očekávajících v nejbližších dvanácti měsících růst nezaměstnanosti znatelně vyšší než v konjunkturním období na konci minulé dekády.

Mezikvartální nominální růst průměrné mzdy mírně zrychloval.

Hluboký meziroční propad reálných mezd pokračoval šestý kvartál v řadě. Koupěschopnost průměrných výdělků dosáhla pouze úrovně roku 2017.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda (na zaměstnance, při zohlednění délky úvazku) činila v 1. čtvrtletí 2023 na 41 265 tis. korun a meziročně byla vyšší o 8,6 %. Mzda po očištění od sezónních vlivů se mezikvartálně navýšila o 2,2 % – tedy nejvíce za posledních sedm čtvrtletí. Ani mírná mzdová akcelerace ale zdaleka nestačila zaměstnancům pokrýt prudce rostoucí životní náklady. Meziroční dynamika spotřebitelských cen se totiž v 1. čtvrtletí ve srovnání s koncem loňského roku ještě mírně zvýšila a reálná mzda se tak na počátku roku propadla o 6,7 %. Snížení kupní síly průměrných zaměstnaneckých výdělků pokračovalo již šestý kvartál v řadě (nejdéle v současném miléniu) a intenzita tohoto „znehodnocení“ byla natolik vysoká, že letošní reálná mzda zhruba odpovídala úrovni z roku 2017. Meziroční pokles reálné mzdy nastal letos téměř ve všech sledovaných odvětvových sekcích (vyjma energetiky) i u veškerých hlavních průmyslových oborů, shodně jako napříč všemi kraji ČR. Mzdový vývoj v 1. čtvrtletí 2023 (shodně jako po celý loňský rok) tak byl patrně rozhodujícím faktorem snížení celkové kupní síly tuzemských domácností[8].

Mzdový růst stimulovalo přetrvávající napětí na pracovním trhu posílené snahou zaměstnanců o kompenzaci pokračujícího propadu reálných výdělků.

V odvětvích s dominancí státu převažoval vliv úsporných opatření.

Mzdový růst odrážel přetrvávající nerovnováhy na pracovním trhu spojené se stále nízkou nezaměstnaností, vysokým počtem volných míst i tím, že nedostatek zaměstnanců významně limitoval produkci v některých odvětvích. To bylo posíleno dopadem silného růstu životních nákladů domácností, jenž motivoval zaměstnance k odpovídajícímu posílení pracovních příjmů (tlakem na stávající zaměstnavatele, popř. vyšší ekonomickou aktivitou – např. formou vedlejších pracovních úvazků). Částečně, byť patrně v menší míře, působilo v některých odvětvích na výši výdělků pokračující navyšování minimální mzdy[9]. Mezi nejvýznamnější faktory tlumící mzdový růst v ekonomice patřila zhoršená finanční situace některých podniků (z důvodu klesající poptávky po produkci a silného růstu nemzdových výrobních nákladů), úsporná opatření ve veřejném sektoru projevující se nastavením platových tarifů v rozpočtové sféře (zmrazení či jen velmi mírný růst u většiny skupin pracovníků)[10]. Zatím zřejmě omezený a nejednoznačný dopad na úroveň průměrných mezd měl příchod ukrajinských uprchlíků[11].

Mzdový růst byl mezi odvětvími značně různorodý.

Příznivé hospodářské výsledky se odrazily v rekordním mzdovém růstu v energetice.

Dynamický růst výdělků v činnostech v oblasti nemovitostí pokračoval, k oživení došlo v oblasti ubytování, stravování a pohostinství.

V dopravě a obchodu rostly průměrné výdělky obdobně jako v celé ekonomice, objem vyplacených mezd zde ale mírně zaostával.

Mzdový růst se v 1. čtvrtletí 2023 mezi hlavními odvětvími značně odlišoval, a to jak v tržní sféře, tak v oblasti, kde o výši výdělků rozhoduje primárně stát. Nejrychleji rostla zaměstnancům průměrná mzda v malém a na kvalifikační požadavky náročném odvětví energetiky[12] (+23,1 %). V rekordním mzdovém tempu se zde promítly zejména mimořádné odměny vázané na příznivé hospodářské výsledky. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků v tomto odvětví tak přesáhla 79 tis. korun a poprvé v historii převýšila úroveň výdělků jak v oblasti finančnictví, tak IT. V informačních a komunikačních činnostech se mzdy zvýšily v průměru o 8,4 % (při pokračujícím svižném růstu evidenčního počtu zaměstnanců), v peněžnictví a pojišťovnictví jen o 4,8 % (částečně i vlivem loňské základny navýšené o mimořádné odměny). I tak činil letos průměrný absolutní růst měsíčních mezd ve finančnictví 3 466 korun a byl skoro o desetinu vyšší než v celé ekonomice. Z tržních odvětví služeb vykázalo svižný mzdový růst ubytování, stravování a pohostinství (+11,4 %). Spíše než o dopad navýšené minimální mzdy zde šlo o důsledek pokrizového oživení (o čemž svědčí také rostoucí zaměstnanost) v kombinaci s obtížným hledáním nových či udržením stávajících pracovníků (průměrná mzda zde nedosáhla ani třetiny úrovně všech výše uvedených odvětví). Výdělky rostly svižně i v činnostech v oblasti nemovitostí
(+10,4 %), dvojciferný růst zaznamenaly druhý rok v řadě. Ve váhově významných odvětvích obchodu a dopravy se průměrné mzdy zvyšovaly obdobným tempem jako v celé ekonomice, na rozdíl od většiny odvětví služeb ale nebyly doprovázeny přírůstkem zaměstnaneckých míst. Těch naopak (po nepříznivém loňském vývoji) letos přibylo v administrativních a podpůrných činnostech, v nichž jsou (v pojetí podnikových statistik) zahrnuti agenturní pracovníci. Průměrná měsíční mzda zde zřejmě vlivem nástupu nových pracovníků na nízko-kvalifikované pozice vzrostla mírněji (+7,0 %) a nepřesáhla 30 tis. korun.

Meziroční růst průměrných mezd v odvětvích s významnou rolí státu zaostal za úrovní celé ekonomiky.

K akceleraci průměrných mezd mohly průmyslové podniky přistoupit i díky racionalizaci pracovních míst.

Mzdy v odvětvích s významnou rolí státu[13] rostly v úhrnu letos (stejně jako po celý loňský rok) podprůměrně (meziročně o 7,2 %). I tak se zde v rámci 1. čtvrtletí jednalo o relativně nejsilnější navýšení za poslední čtyři roky. Bylo taženo především oblastí veřejné správy (vč. obrany a povinného sociálního zabezpečení), kde však došlo v předchozích dvou letech k faktickému zmrazení platové úrovně. Menší roli sehrálo také navýšení platových tarifů zaměstnancům v kultuře (jež bylo realizováno loni v září). Naopak mnohem střídměji rostly výdělky ve zdravotnictví (+5,9 %) a rovněž ve vzdělávání (+3,9 %)[14], v němž jejich výše nedosáhla úrovně národního hospodářství (podobně tomu bylo na počátku roku také v předchozích letech). Mimo terciární sektor si významněji polepšili zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu, kde mzdový růst zrychlil až na 9,8 % (přesto zde výše výdělků mírně zaostávala za úrovní celé ekonomiky). Nadprůměrné mzdové tempo vykázaly v 1. čtvrtletí všechny (z hlediska zaměstnanosti) nejvýznamnější průmyslové obory (vyjma energeticky náročné výroby stavebních materiálů). K akceleraci průměrných mezd mohly průmyslové firmy v období zhoršených hospodářských výsledků přistoupit i díky racionalizaci pracovních míst. K té dlouhodobě dochází v těžbě a dobývání, kde mzdy letos v průměru posílily o 11,6 % (v rámci 1. čtvrtletí šlo o nejvyšší tempo od roku 2008).

Graf č. 15 Průměrná nominální a reálná mzda a mzdový medián (meziročně, v %)

*Zahrnuje odvětví s významnou rolí vládního sektoru: Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení; Vzdělávání; Zdravotní a sociální péče; Kulturní, zábavní a rekreační činnosti.                                                                                                                    Zdroj: ČSÚ

Růst mzdového mediánu zrychloval. Střední výdělky rostly svižněji mužům než ženám. Celková mzdová diferenciace se nezměnila.

Medián mezd v celé ekonomice se v 1. čtvrtletí 2023 meziročně zvýšil o 8,9 % a potvrzoval i na prostřední úrovni výdělků, že jejich nominální růst od poloviny loňského roku akceleroval. Medián mzdy mužů činil letos měsíčně 37,7 tis. korun, u žen 31,9 tis. korun. Shodně jako po celý loňský rok rostly výdělky svižněji mužům (+9,7 %) než ženám (+8,6 %), což souviselo se slabší mzdovou dynamikou v oblasti veřejných služeb. Mezera mediánových výdělků mezi pohlavími se tak mírně prohloubila (na 15,5 %). U velmi nízkých výdělků (dolní decil) však ženy pobíraly v hrubém jen o 7,3 % méně než muži. Celková mzdová diferenciace se v posledních čtvrtletích neměnila, také v letošním roce vzrostly mzdy nejlépe placených zaměstnanců srovnatelným procentním tempem jako výdělky osob v nejnižším příjmovém decilu.