30 let ČR: vývoj průměrných mezd

Pád komunistického režimu v Československu v roce 1989 započal období nejen politické, ale také ekonomické transformace. Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní představoval komplexní proces, který se svým zásahem krom jiných oblastí dotkl také situace na trhu práce. Významnou součástí transformačního procesu byla mimo jiné liberalizace cen, a to i ve vztahu k výrobním faktorům. Cena práce se opět stala výsledkem tržního vyjednávání mezi vlastníkem výrobního faktoru práce, kterým je každý jedinec působící na trhu práce (tedy zaměstnanec nabízející svou práci), a poptávajícím (typicky firma).

Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy

Níže uvedený graf č. 1 zobrazuje jednak nominální vývoj průměrné hrubé mzdy v korunách (levá osa) a jednak meziroční reálný vývoj průměrné mzdy v procentech (pravá osa).

Průměrná nominální mzda během celého sledovaného období od roku 1994 do roku 2021 vykazovala rostoucí trend.

Výchozí pozicí sledovaného období je průměrná hrubá měsíční mzda roku 1994, která dosahovala (z dnešního pohledu pouhých) 7 004 Kč. V nominálním vyjádření meziroční změna mezd v roce 1994 a ve dvou následujících letech vykazovala poměrně vysokou dynamiku blížící se 20 %.

Vliv na nominální růst na této vysoké úrovni pravděpodobně měla alespoň částečně vysoká poptávka po pracovní síle v souvislosti s proběhlou liberalizací a expanzí soukromého podnikání. Dalším faktorem podporujícím poptávku po práci bylo oživení hospodářského růstu po transformační recesi, ke kterému v těchto letech také docházelo.

V dalších letech počínaje rokem 1997 nominální vývoj průměrné měsíční hrubé mzdy již klesl těsně pod hodnotu 10 %. Ve zbytku sledovaného období již v žádném roce nominální růst tuto hodnotu nepřesáhl.

Pro objektivnější sledování změn ve výdělcích, resp. v životní úrovni zaměstnanců je vhodnější sledovat vývoj reálných mezd, který také odráží vývoj spotřebitelských cen, tedy v podstatě životních nákladů zaměstnanců.

V reálném vyjádření mzdy meziročně rovněž během sledovaného období převážně rostly. Nejvyššího ročního přírůstku reálných mezd bylo dosaženo v letech 1995 a 1996, kdy přírůstek činil v obou letech shodně 8,7 %.

Naopak k poklesu docházelo pouze v letech 1998, 2000, 2012 a 2013. V roce 2013 byl pokles reálných mezd ve sledované řadě nejhlubší, a to na úrovni - 1,5% (průměrná hrubá měsíční mzda v tomto roce i v nominálním vyjádření stagnovala mimo jiné pravděpodobně také kvůli stagnující hospodářské výkonnosti české ekonomiky).

K ještě většímu propadu v reálných výdělcích zaměstnanců pravděpodobně došlo vlivem energetické krize a s tím související inflace v roce 2022. Tento rok není součástí sledovaného období, jelikož v době psaní materiálu nejsou v databázi ČSÚ dostupná data (dle odhadu Hospodářské komory pokles reálných mezd za celý rok 2022 dosáhl - 7,8 %).

V průměru mezi roky 1994 až 2021 rostla průměrná hrubá měsíční mzda tempem 3 % (spočteno geometrickým průměrem). Za celé sledované období mzdy v reálném vyjádření vzrostly o 141 %.

Graf č. 1 Průměrná hrubá měsíční mzda a reálný meziroční vývoj průměrné mzdy

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty
*v roce 2000 došlo k revizi dat a s předchozími roky data nejsou plně srovnatelná (rozdíl v data setech však není výrazný, a vypovídající hodnota dat je proto stále dostatečná)

Srovnání s Visegrádskou čtyřkou (V4) a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Graf č. 2 zachycuje vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd vyjádřených v amerických dolarech v paritě kupní síly, což označuje kurz, při kterém lze za měnu na domácím i zahraničním trhu pořídit stejný objem statků.

Parita kupní síly tak eliminuje vliv rozdílných cenových hladin v jednotlivých státech a umožňuje vzájemnou srovnatelnost dat. Je třeba si uvědomit, že takto přepočtená data nemusí svými hodnotami odpovídat ekonomické realitě v daných státech a jsou vhodná především pro srovnání ekonomik a sledování vzájemných rozdílů.

Pro mezinárodní srovnání byly zvoleny státy Visegrádské skupiny, s kterými nás pojí nejen geografická, ale také historická, kulturní i ekonomická blízkost. Pro zhodnocení toho, jak si Česká republika stojí ve srovnání s vyspělými ekonomikami, byl využit průměr OECD – organizace sdružující 38 ekonomicky velmi rozvinutých států světa.

U všech 4 zemí Visegrádské skupiny je zřetelný rostoucí trend průměrné hrubé měsíční mzdy. Nejnižší úrovně mezd dlouhodobě v tomto uskupení dosahuje Slovensko, na druhé straně Polsko v rámci skupiny zaujímá první místo. Za ním se již od začátku sledovaného období výší průměrných hrubých měsíčních mezd nachází Česká republika.

Výše mezd v České republice během let postupně doháněla polské mzdy a v roce 2006 je dokonce těsně předstihla (v České republice 1 945 USD vs. 1 907 USD v Polsku). Již v roce 2008 se tento stav znovu otočil a Česká republika se vrátila na pomyslnou druhou příčku.

Zhruba do roku 2006 vývoj českých mezd víceméně kopírovaly také mzdy maďarské. V tomto roce však nastal zlom a maďarské mzdy se v průběhu následujících let propadly na úroveň Slovenska. Všechny čtyři země uskupení stále zdaleka nedosahují úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy v OECD.

Je však potřeba dodat, že ve výši průměrných měsíčních mezd mezi Českou republikou a průměrem OECD dochází ke sbližování. Zatímco v roce 1995 české průměrné mzdy dosahovaly 37 % průměru OECD, v roce 2021 již dosahovaly 61 %.

Dle ekonomické teorie se výše mzdy odvíjí od produktivity práce pracovníka, kterou lze definovat jako hrubou přidanou hodnotu na odpracovanou hodinu. Pro rychlejší přibližování k západním mzdám je proto klíčový přechod k činnostem s vyšší přidanou hodnotou.

Graf č. 2 Průměrné hrubé měsíční mzdy – srovnání V4 a OECD (PPP, USD)