MP/01/2025 - Daňový řád – daňová exekuce srážkami ze mzdy; pokračování ve vymáhání nedoplatku na poplatku

Otázka:

Může správce poplatku v daňové exekuci nařízené srážkami ze mzdy po 1. 1. 2025 vydat rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy, jestliže zjistí, že poplatkový subjekt je ve výkonu trestu odnětí svobody a novým plátcem mzdy je Vězeňská služba ČR?

Odpověď:

Zákonem č. 29/2024 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2025 mj. ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“). Změna spočívá v zavedení nového § 319a občanského soudního řádu, kterým je komplexně upraveno nakládání s peněžními prostředky, které jsou odsouzenému (nebo též osobě ve výkonu zabezpečovací detence) zasílány na zvláštní účet vedený Vězeňskou službou ČR (dále též „věznice“).

Podle nové právní úpravy již není rozlišován původ peněžních prostředků vedených na zvláštním účtu věznice (ústavu zabezpečovací detence), čímž odpadá nutnost rozlišení těchto peněžních prostředků z hlediska způsobu provedení daňové exekuce (podle dosavadní právní úpravy byla například pracovní odměna odsouzeného postižitelná daňovou exekucí přikázáním pohledávky srážkami ze mzdy, kdežto finanční prostředky, předané věznici při nástupu výkonu trestu do úschovy musely být postiženy daňovou exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky). Tomu odpovídá i právní úprava § 319a občanského soudního řádu, která v odstavci 1 výslovně stanoví, že pracovní odměna odsouzeného nebo chovance ve výkonu zabezpečovací detence nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů uvedených v § 299 občanského soudního řádu.

Pro postižení pracovní odměny poplatkového subjektu, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence musí správce daně s účinností od 1. 1. 2025 nařídit daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky z titulu nároku na vyplacení peněžních prostředků vložených na zvláštní účet odsouzeného dlužníka, který vede poddlužník, tj. Vězeňská služba příslušné věznice, nebo Ústav pro výkon zabezpečovací detence.
V přechodném ustanovení (čl. IX bod 2 zákona č. 29/2024 Sb.) je upraven vztah dosavadní a nové právní úpravy občanského soudního řádu, podle něhož lze v dříve nařízené daňové exekuci přikázáním pohledávky srážkami ze mzdy podle § 178 odst. 5 písm. a) daňového řádu po 1. 1. 2025 pokračovat podle § 319a občanského soudního řádu pouze za předpokladu, že

• v exekučním příkazu je jako poddlužník označena věznice (tj. od počátku byla v postavení poddlužníka věznice, změnil se pouze způsob provedení exekuce),
• v exekučním příkazu je jako poddlužník označen jiný plátce mzdy než věznice a rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy (spolu s původním exekučním příkazem) bylo oznámeno „novému“ poddlužníkovi, tj. věznici, před 1. 1. 2025.

Pokud byla před 1. 1. 2025 nařízena daňová exekuce srážkami ze mzdy proti jinému plátci mzdy, než je věznice (nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence), a správce daně oznámil věznici rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy po 1. 1. 2025, nelze tímto exekučním příkazem postihnout prostředky odsouzeného poplatkového subjektu na zvláštním účtu věznice, a to ani tehdy, když by na tento účet byla připisována pouze pracovní odměna odsouzeného. Pro postižení peněžních prostředků odsouzeného (nebo chovance při výkonu zabezpečovací detence) musí správce daně v takovém případě nařídit daňovou exekuci podle § 178 odst. 5 písm. c) daňového řádu.

Dříve nařízenou daňovou exekuci srážkami ze mzdy ponechá správce daně ve spisu. Jakmile bude poplatkový subjekt z výkonu trestu (zabezpečovací detence) propuštěn a začne pobírat mzdu nebo jiné příjmy podle § 299 občanského soudního řádu, bude správce daně, nebude-li do té doby jeho pohledávka uhrazena (popř. prekludována), pokračovat ve srážkách ze mzdy podle dříve nařízeného exekučního příkazu srážkami ze mzdy.

Pro úplnost lze závěrem uvést, že pokud správce daně nařídil daňovou exekuci srážkami ze mzdy, kterou byly postiženy jiné příjmy nahrazující odměnu za práci, např. důchod vyplácený poddlužníkem Českou správou sociálního zabezpečení, bude na tuto daňovou exekuci poddlužník povinen provádět srážky bez ohledu na nástup poplatkového subjektu do výkonu trestu (zabezpečovací detence) a sražené částky vyplácet správci daně. Zůstatek, který zbyde po provedení srážky, nebude zaslán příjemci důchodu podle pravidel uvedených v § 64 o důchodovém pojištění, ale na účet věznice (nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence) podle § 64a zákona o důchodovém pojištění. Na tento příjem, byť byl již jednou předmětem exekučních srážek, bude věznice pohlížet stejně jako na kterýkoliv jiný příjem, což znamená, že tyto peněžní prostředky budou předmětem exekučních a jiných srážek podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody.