- Prezident Donald Trump se dostavil s menším zpožděním do růžové zahrady v Bílém domě, kde měl hodinu dlouhý proslov ve kterém nejprve vyzdvihl argumenty proč cla jsou žádoucí politikou pro USA. Mezi hlavní důvody uvedl příjem do státní kasy, podporu střední třídy, podporu investic v USA, konec dotování konkurentů jako je EU nebo Čína, konec demolice amerického průmyslu zahraniční konkurencí a zmenšení fiskálního deficitu. Mimo jiné také uvedl strategickou roli cle, aby se mohly Spojené státy osamostatnit pokud jde například o výrobu léčiv, elektroniky, obranné techniky, komodit, potravin atd. Trump ve své řeči uvedl, že navrch již ohlášených recipročních cel plánuje i zvláštní sektorová cla na dovoz strategického zboží.
- S okamžitou platností zavedl 25% cla na dovoz zahraničních automobilů, dříve také komunikoval že i balík recipročních cel bude zaveden s okamžitou platností, ovšem v tomto ohledu se rozhodl provést menší změny. Základní plošné clo na všechny země bude zavedeno již 5. dubna a rozšířená cla na "nepřátelské země" budou zavedena 9. dubna.
- Trump představil po své počáteční řeči (kdy akciové trhy dokonce rostly v poobchodní fázi) konečně reciproční cla. Asistent mu podal velkou tabulku, kterou Trump představil reportérům v publiku a v této tabulce byly na levo názvy zemí a na pravo byly dva sloupečky, kde v prvním bylo číslo, které představovalo clo, které podle Trumpa aplikují dané země na USA a v druhém sloupečku bylo clo, které USA nově uvalí na danou zemi nad rámec již existujících cel. Nutno dodat, že tyto cla na americké zboží nejsou skutečná cla, ale jedná se o vnímanou míru cel Trumpovou administrativou, která zahrnuje například i míru manipulace dané země s měnou, jestli daná země aplikuje zvláštní daň na americký dovoz, jak se chová k americkým exportérům apod. Takže například podle tabulky Čína aplikuje 67% clo na USA, ve skutečnosti je tato míra ale asi třikrát menší, kolem 23 %. Dále podle tabulky USA nově zavedou 34% clo na Čínu a to navrch již existujících 20% cel. Ve výsledku tedy Spojené státy budou import čínského zboží nově clít 54 %, pokud nedojde k žádným změnám. Tohle je velmi výrazný zásah do hospodaření společností, americké společnosti tak za čínský import budou nově platit až 54% přirážku. Po představení těchto recipročních cel se začaly akciové trhy v poobchodní fázi ostře propadat, Nasdaq se propadl až o 4,5 %. Indexy táhly dolů především společnosti ze skupiny velké sedmičky technologických gigantů.
- Dříve ministr financí USA Scott Bessent uvedl, že tato cla budou představovat maximální míru cel, které USA zavede na každou a že je na každé zemi, aby s USA daná země vyjednávala a dohodly se na snížení těchto cel. Ovšem ve své včerejší řeči naznačil, že by mohl reagovat na případné reciproční opatření dotčených zemí, což zase zpochybňuje Bessentovo prohlášení. Navíc Trump se ve své řeči nikde nezmínil o maximální míře cel, tedy nenastavil žádný strop, což může být znepokojivé a zvyšuje pravděpodobnost celních válek.
- Trump uvedl, že pokud budou zahraniční firmy ochotny stavět své továrny v USA a investovat na americké půdě, bude ochoten tato cla snížit, nebo zcela odstranit. Jako další recept na snížení cel uvedl, že pokud dané země zajistí lepší přístup k americkým exportérům, například snížením cel na americké zboží, nebo jinými podpůrnými opatřeními, tak bude ochoten snížit americká cla. Ovšem realisticky podle našeho názoru se zahraniční firmy nebudou hrnout do investic na půdě USA. Například pokud se firma A rozhodne postavit továrnu v USA aby se vyhnula vyšším clům tak bude muset výrazně investovat nové prostředky a také tolerovat vyšší náklady na práci a celkovou výrobu. Pokud pak vyprší Trumpovo vládnoucí období a nastoupí nový prezident, který tato cla zruší, pak tato firma A výrazně prodělá, protože americká továrna již nebude dávat žádný ekonomický smysl za takových podmínek. To je zase náklad navíc pak tuto výrobu přesunout jinam.
- Ostatní země budou s velkou pravděpodobností reagovat a ve větší, nebo spíše menší míře zareagují na tuto ostrou celní politiku USA, což zvyšuje šance na sekundární retaliace a tedy celkově obchodní válku.
Mgr. Timur Barotov
analytik BHS
Pracuje na pozici analytika u obchodníka s cennými papíry BH Securities a.s., kde odpovídá za tvorbu prognóz a analýzu prostředí na kapitálových trzích s převážným zaměřením na americké trhy. Vystudoval magisterský obor financí na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a věnuje se investování již od počátku svých studií. Mezi jeho profesní zkušenosti se řadí i poradenství v oblasti fúzí a akvizic a projektová analytika týkající se valuací společností.
BH Securities je licencovaný obchodník s cennými papíry a člen Burzy cenných papírů Praha a.s. Společnost byla založena v roce 1993, krátce po vzniku kapitálového trhu v České republice.
Dnes je BHS jedním z nejvýznamnějších nebankovních obchodníků s cennými papíry na českém kapitálovém trhu a individualizované investiční služby bez změny jména či přístupu poskytuje kontinuálně již téměř 30 let.
BHS nabízí široké portfolio investičních služeb. Vedle obchodování na kapitálových trzích jsou to především správa aktiv a individuálních portfolií (asset management), fondy kvalifikovaných investorů, emise a obchodování s dluhopisy, podílové fondy či investiční zlato.
Více informací naleznete na: www.investice.cz nebo na: www.bhs.cz
RSS
Přebírání zpráv
