Vláda i letos postupně stabilizuje hospodaření státního rozpočtu, pomáhá jí růst ekonomiky či reálných mezd

Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.

Postupující konsolidaci ostatně potvrzuje také páteční resumé ratingové agentury Standard & Poor’s, která i nadále hodnotí bonitu českého dlouhodobého cizoměnového zadlužení známkou AA-. Hodnocení dluhu České republiky pohledem této agentury je tak shodné s hodnocením dluhu Francie a Slovinska, přičemž je lepší než hodnocení dluhu například Japonska, Španělska či všech ostatních zemí Visegrádské čtyřky.

V březnu se ve výsledcích hospodaření státního rozpočtu ČR pozitivně projevil pokračující růst ekonomiky, k němuž dochází při nadále poměrně nízké míře nezaměstnanosti a jenž je doprovázený růstem reálných mezd. Jejich vzestup podněcuje růst spotřebitelských výdajů domácností, který se zrcadlí například ve vyšším výběru DPH.

Celkové daňové inkaso proto meziročně narostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků, a to o 6,9 procenta, což je výrazně více než odpovídá odhadované březnové meziroční inflaci, jež by měla činit 2,6 procenta. Vyšší daňové inkaso je tedy z větší části dáno vzestupem ekonomické aktivity, případně loňskými a letošními úpravami v oblasti daní, zejména těmi v rámci takzvaného konsolidačního balíčku, z menší části pak obecným růstem cenové hladiny. Výběr pojistného meziročně narostl dokonce o 7,5 procenta.

Meziroční růst výdajů čítající 2,4 procenta zaostal jak za růstem příjmů, tak i za očekávanou březnovou inflací. Projevil se totiž tlak vlády na konsolidaci veřejných financí například v oblasti důchodů, kde letos dochází je zpřísnění pravidel pro odchod do předčasného důchodu. K jen mírnému růstu výdajů dochází i přes markantní meziroční vzestup nákladů na obsluhu dluhu, jenž činí takřka 45 procent. Zhruba o pět procent klesly letos ke konci března také investiční výdaje, což vládě pomáhá rovněž dosahovat lepšího než loňského salda státního rozpočtu, byť takové omezení výdajů může jít na úkor budoucího ekonomického růstu.

Vláda by měla být letos schopna splnit stanovený schodek 230 miliard korun, pokud ovšem nedojde k události typu loňských povodní, které by veřejné rozpočty nečekaně zatížily.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank