Prognóza Hospodářské komory: česká ekonomika bude v roce 2023 stagnovat
|
||
|
| |
0,0
|
2,8
| |
Spotřeba
domácností
|
-2,9
|
2,9
|
Tvorba
hrubého fixního kapitálu
|
2,7
|
4,1
|
0,7
|
1,4
| |
2,0
|
5,2
| |
Import
|
1,3
|
5,0
|
Spotřeba
domácností
|
-1,4
|
1,3
|
Fixní
investice
|
0,8
|
1,1
|
Změna
stavu zásob
|
0,0
|
-0,1
|
0,1
|
0,3
| |
Čistý
export
|
0,5
|
0,3
|
Průmysl
a maloobchod (r/r, stálé ceny, %)
|
|
|
0,0
|
2,9
| |
-3,4
|
2,0
| |
|
| |
Saldo
veřejných rozpočtů
|
-3,8
|
-2,7
|
Dluh
vládního sektoru
|
43,2
|
44,0
|
|
| |
Nezaměstnanost
dle ČSÚ (roční průměr)
|
2,9
|
3,0
|
Nezaměstnanost
dle MPSV (roční průměr)
|
4,0
|
4,1
|
Nominální
průměrná mzda (r/r)
|
7,0
|
6,9
|
Reálná
průměrná mzda (r/r)
|
-2,8
|
3,7
|
Vývoj
cen (roční průměr, %)
|
|
|
10,0
|
3,0
| |
Vnější
vztahy (konec roku)
|
|
|
20
|
168
| |
0,3
|
2,1
| |
-42
|
69
| |
Běžný
účet (% HDP)
|
-0,6
|
0,9
|
Měnové
podmínky (roční průměr)
|
|
|
24,5
|
24,3
| |
2W
repo sazba (%)
|
6,85
|
4,55
|
V aktuální prognóze odhadujeme stejně jako v naší předchozí predikci z listopadu 2022, že česká ekonomika bude v roce 2023 stagnovat, tj. reálná meziroční změna HDP bude odpovídat 0 %. Zásadní vliv na vývoj ekonomiky bude mít nadále inflace, která se i v roce 2023 bude pohybovat vysoko nad 2% inflačním cílem České národní banky. Pro letošní rok stejně jako v předchozí prognóze očekáváme průměrnou inflaci na úrovni 10 %. Ke snížení tempa růstu cen by mělo docházet krom ekonomických důvodů také kvůli vlivu srovnávací základny. Mezi hlavní ekonomické faktory hrající ve prospěch zpomalování inflace lze zařadit stabilizaci cen energií a ochlazení domácí poptávky (jak po statcích krátkodobé, tak dlouhodobé spotřeby nebo také po nemovitostech, které mají v českém spotřebním koši velkou váhu).
Mzdy v nominálním vyjádření porostou 7% tempem. K nárůstu nominálních mezd částečně přispěje také situace na českém trhu práce vyznačující se dlouhodobě nízkou nezaměstnaností. Ačkoliv nezaměstnanost v tomto roce mírně vzroste, neočekáváme, že za cely rok přesáhne 4 % (dle metodiky MPSV, resp. 2,9 % dle metodiky ČSÚ). Růst nominálních mezd však nebude dostatečně vysoký na to, aby pokryl znehodnocení příjmů vysokou inflací. V reálném vyjádření proto očekáváme pokles mezd o -2,8 %.
Znehodnocení příjmů domácností se negativně propíše do jejich spotřeby. Pokles spotřeby domácností bude působit jako významný protiinflační faktor. Spotřeba domácností přispěje k vývoji reálného HDP hodnotou -1,4 p. b., a bude tak hlavním negativním faktorem celkového ekonomického výkonu v letošním roce.
Naopak zásadní pozitivní příspěvek 0,8 p. b. k vývoji reálného HDP by měl dle našich odhadů tvořit hrubý fixní kapitál. Naznačují to mimo jiné výsledky z pravidelného šetření Komorový barometr prováděného Hospodářskou komorou ČR mezi svými členy. Dle výsledků šetření se v roce 2023 chystají investovat tři čtvrtiny firem. Jedná se především o investice do energetických úspor a do zefektivnění výrobních technologií. Změna zásob firem dynamiku reálného HDP v tomto roce neovlivní. Nebude tak již pokračovat trend předchozích dvou let, kdy firmy tvořily na svých skladech vysoké zásoby v očekávání pokračování silné poptávky z předchozích let, která se však kvůli jen křehkému postcovidovému zotavení a agresi Ruska na Ukrajině a s ní spojené energetické krizi nedostavila.
Vývoj v zahraničním obchodě bude na exportní straně ovlivněn především měnovým kurzem a zahraniční poptávkou. Průměrný kurz koruny vůči euru za celý rok 2023 bude na úrovni 24,5 korun za euro. Ačkoliv se jedná oproti hodnotám ze začátku roku 2023 o poměrně významné oslabení, kurz i na této predikované úrovni nadále limituje exportní možnosti ekonomiky v důsledku snížení cenové konkurenceschopnosti českých firem. Při této úrovni kurzu neočekáváme zásadní nárůst českých exportů ani v případě silnější zahraniční poptávky. Přesto však očekáváme, že příspěvek zahraničního obchodu k vývoji HDP bude kladný na úrovni 0,5 p. b., a to v souvislosti s propadem objemu importů vlivem poklesu domácí poptávky po zahraničním zboží. Domácnosti v rámci zvýšených životních nákladů omezují nákupy zbytného (a především luxusního) zboží, které je většinou právě předmětem dovozu.
Příští rok by měl být rokem hospodářského oživení. K reálnému růstu HDP ve výši 2,8 % pozitivně přispějí prakticky všechny jeho komponenty s výjimkou změny stavu zásob. Tahounem ekonomiky bude konečná spotřeba a tvorba hrubého fixního kapitálu. Potenciálně vyšší pozitivní vliv zahraničního obchodu v důsledku předpokládaného zotavení hlavních vývozních trhů bude limitován kurzem koruny, která i přes přepokládané sbližování úrokových sazeb ECB a ČNB zůstane stále relativně silná. Důvodem by měl být lepší sentiment trhů v souvislosti s předpokládaným ukončením agrese Ruska vůči Ukrajině. Roční míra inflace se výrazně sníží na 3 %. Stagnující průmysl začne růst. Parametry trhu práce zůstanou v zásadě zachovány, reálný růst mezd bude výsledkem snížení inflace. Vnějším rizikem predikce je vývoj geopolitické situace a vnitřním pak praktická měnová a rozpočtová politika státu.
O prognóze
Hospodářská komora soustavně sbírá dvakrát ročně informace o podnikatelském sektoru v ČR v rámci tzv. Komorového barometru. Kromě toho pravidelně pořádá mezi svými 16 tisíci členy řadu dalších šetření zaměřených na aktuální témata. Zpětnou vazbu o současném a očekávaném vývoji ekonomiky Hospodářská komora dále získává v rámci svých 25 odborných sekcí, sdružujících podnikatele a experty k dané problematice, na setkáních zástupců Hospodářské komory s čelnými představiteli firem v jednotlivých krajích nebo například také v rámci komorové poradny.
Hospodářská komora je jediným zákonným zástupcem podnikatelů v České republice a svojí jedinečnou regionální strukturou i pestrým odvětvovým zastoupením je jim blíže než státní správa či prognostické útvary velkých společností. I to je důvod, proč Hospodářská komora od roku 2017 publikuje vlastní prognózu hlavních makroekonomických ukazatelů vývoje České republiky a za tím účelem spojila své síly s profesionály z České spořitelny včetně jejich technického instrumentária v podobě modelu všeobecné ekonomické rovnováhy.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?