Ceny výrobců začaly rok třeskem
Ceny průmyslových výrobců v lednu vzrostly o 5,8 % proti prosinci a
jejich meziročním tempo ve výsledku z původních 20 % kleslo jen na 19 % a
nechalo odhad trhu mezi 14-15 % daleko v závěsu.
Hlavním důvodem zdražení byl vývoj cen energií, které zdražily
meziměsíčně o 16,7 %, přičemž nejvíce si připsal zemní plyn (+114,8 %), uhlí
(+65,5 %), zatímco cena ropy poklesla o 14,6 %. Po očištění o ceny energií
dosáhly ceny výrobců v průmyslu meziměsíčně na 1,7 % (vs. 5,8) % a 13,3 %
meziročně (vs. 19 %). I tak se jedná o relativně svižnou dynamiku. Ceny
meziproduktů, výrobků investiční povahy a zboží dlouhodobé i krátkodobé povahy
vzrostly meziměsíčně mezi 1-2 %, což je více než například v lednu 2018 nebo
2019. I více granulární pohled na jednotlivé segmenty výroby ukazuje na
zdražování s výjimkou kovů, kdy mírně poklesly ceny základních kovů, oceli
apod. To koresponduje s cenami stavebních prací, jež v kontextu cen v průmyslu
dosáhly na umírněných +0,6 % meziměsíčně.
Otázkou je, zda se v ekonomice vytváří nový proinflační impulz anebo se
ekonomika ještě adaptuje na předchozí šok. Data o vývoji poptávky a údaje o
očekávání vývoje výrobních cen ukazují na druhou možnost. Poptávka slábne jak
doma tak v zahraničí. Tento vývoj byl pozorovaný již ve struktuře ekonomiky v
3Q22 a je potvrzen také ve výsledcích průzkumu, jako PMI. Na pozadí nižší
poptávky a patrně s tím související nižší tvorbě zásob dochází ke zvolnění
očekáváných cenových tlaků. Například v rámci Ifo indexu došlo k poklesu
očekávaných cen napříč výrobní sférou. Stejně tak se snížila očekávání
prodejních cen v rámci tuzemského konjunkturálního průzkumu od ČSÚ. Pokles
poptávky by tak měl ceny dříve či později dohnat. Rizikem však je, že se
poptávka zotaví rychleji, než se aktuálně počítá. Z externího prostředí pramení
nejistota především z Číny, která byla dlouho pod lockdowny. Z domácího pak
růst mezd podporující oživení poptávky domácností a s tím spojený větší prostor
firem zvyšovat ceny.
Zajímavé je také srovnání s Německem a Polskem. Německý PPI v lednu
meziměsíčně poklesl o 1 %, v Polsku vzrostl o 0,8 %.
Pro rok 2023 naše zimní prognóza počítá s meziročním růstem cen v
průměru okolo 8 %. Tento vývoj se opírá o poměrně mírnou a krátkou recesi v
eurozóně a ČR a následující pozvolné oživení v druhé polovině roku 2023. Dále
zahrnuje opětovné zdražení energií na velkoobchodním trhu na podzim. Lednový
výsledek jde ve směru odhadu. Na druhé straně data o utlumené poptávce a
poklesu očekáváných cen ve výrobě představují riziko nižšího tempa.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak globální oteplování zatěžuje světové odvodňovací systémy?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři