Turismus na cestě k normálu - Celková poptávka v cestovním ruchu v Česku se loni v létě těsně přiblížila předpandemickému vrcholu.
Celková poptávka v cestovním ruchu v Česku se loni v létě těsně přiblížila předpandemickému vrcholu. Zahraniční hosté ale stále chyběli, a to i ze států EU.
Navzdory nečekanému vzplanutí války na Ukrajině, která vedla zejména ve východoevropském regionu k zostření bezpečnostní situace a napříč celou Evropou k posílení makroekonomických nerovnováh i k poklesu nálady spotřebitelů, lze tvrdit, že podmínky pro další zotavování turismu byly v loňském roce obecně příznivé. Převážil totiž efekt globálního zlepšování pandemické situace, spojený s odstraňováním zbývajících administrativních i jiných bariér cestování. K tomu se přidal efekt nebývale silné „odložené“ poptávky. Reálné výdaje na konečnou spotřebu domácností v oblasti rekreace a kultury byly totiž v roce 2021 v Česku stále o 8 % nižší než o dva roky dříve, z toho za dovolené s komplexními službami o 44%. V EU šlo analogicky o 11 %, resp. 53 %. I přes „pandemickou recesi“ se počet domácností, které si nemohly dovolit zaplatit ročně týdenní dovolenou, v Česku ani v EU nezvyšoval.
Tržby cestovních kanceláří rostly
Sílící cestovní apetit Čechů i Evropanů vyústil loni v tuzemsku do dalšího růstu tržeb v odvětvích těsně spjatých s turismem. To platilo hlavně pro leteckou dopravu a cestovní kanceláře, profitující z citelného oživení výjezdového cestovního ruchu. Tržby v tomto segmentu v loňském 3. čtvrtletí zaostaly za shodným obdobím konjunkturního roku 2019 reálně již „jen“ o desetinu. To ubytovatelé v Česku ztráceli 27% a segment stravování a pohostinství 19 %. Tržby v restauracích, které předloni na jaře rychle ožily, v další části roku spíše stagnovaly a loni se dokonce opakovaně mezičtvrtletně mírně snížily – obdobně jako celková spotřeba domácností v Česku. Při znatelném reálném poklesu příjmů začali lidé omezovat nákupy části zbytného zboží i služeb – zejména těch s vysokým cenovým růstem. Spotřebitelské ceny se v 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 nacházely v pohostinství a stravování o 32 % nad úrovní roku 2019, zatímco ceny za ubytování či za dovolené s komplexními službami vzrostly „jen“ o 18 % – tedy méně než v úhrnu za veškeré zboží i služby (22%). Na konci loňské letní turistické sezony však stále přetrvávala ve stravování a pohostinství vysoká důvěra podnikatelů, a spíše než slabá poptávka, limitoval toto odvětví nedostatek pracovníků.
Indexy tržeb v Česku ve službách se silnou vazbou na cestovní ruch (úroveň roku 2015 = 100, stále ceny, sez. očištěno)
Chyběli hlavně zahraniční turisté
Celková poptávka v cestovním ruchu v Česku, vyjádřená počtem přenocování hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních, se díky úspěšné letní sezoně výrazně přiblížila rekordnímu roku 2019. Loni ve 3. čtvrtletí za ním zaostala jen o 3%. Poptávka hostů z Česka přitom převyšuje předkrizovou úroveň již od poloviny roku 2021, v létě 2022 to bylo o 12%). Meziročně sice zájem domácí klientely lehce opadl (napříč kraji i všemi kategoriemi ubytovacích zařízení), ve 3. čtvrtletí 2021 byl ovšem kvůli přetrváva jícím bariérám cestování do ciziny rekordní (5,3 mil. hostů a 15,9 mil. přenocování). Poptávka zahraniční klientely se meziročně takřka zdvojnásobila, za letní sezonou z roku 2019 ale stále o čtvrtinu zaostávala. Citelně totiž chyběli hlavně hosté ze vzdálených asijských států – Číny a Tchaj-wanu (–94 %), Japonska (–84%) a Jižní Korey (–77%), pro které bylo cestování kvůli protipandemickým opatřením v jejich domovinách stále komplikované. Hluboký propad přetrvával vlivem geopolitického napětí též u ruské klientely (–89 %). Ta přitom v roce 2019 tvořila v Česku skoro desetinu celkové poptávky ze strany zahraničních hostů. Z dříve početné klientely loni v létě stále citelně scházeli také občané USA a Kanady (–37%), Španělska (–40 %), Velké Británie (–32 %), Francie (–27 %) a Itálie (–26 %). Situaci tak zachraňovali naši sousedé. Němců i Rakušanů přijelo srovnatelně jako ve 3. čtvrtletí 2019 (582 tis., resp. 83 tis.), hostů z Polska či Slovenska dokonce lehce přibylo (+4%, +15%). Mírný nárůst poptávky signalizovali i občané Ukrajiny, Rumunska a pobaltských států.
Rozdíly v počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (změna proti shodnému obodbí roku 2019 v %)
Pozn.: *) stav za celý rok 2019
Téměř polovina krajů nad úrovní roku 2019
Rozšíříme-li hodnocení na celé období 1. až 3. čtvrtletí 2022, získáme plastičtější obraz o trendech v různých segmentech turismu v Česku. Od ledna do září se v Česku ubytovalo 15,1 mil. hostů, kteří zde v průměru strávili 2,7 noci. Počet jejich přenocování byl oproti roku 2019 o osminu nižší, z toho v Praze ale skoro o třetinu. V šesti ze čtrnácti krajů ovšem celková poptávka za uvedené období mírně vzrostla, nejvíce, o 8 %, na Vysočině. Vesměs šlo o regiony, v nichž se turismus tradičně opírá o tuzemské hosty. Těch oproti předpandemickému roku přibylo ve všech krajích, vyjma Ústeckého (–4 %), jehož návštěvnost mohla být letos mírně poznamenána rozsáhlým lesním požárem v Českosaském Švýcarsku.
Více než 20% nárůst přenocování domácích hostů v Praze a v Karlovarském kraji se projevil na vyšší celorepublikové poptávce Čechů po ubytování v hotelech nejvyšší kategorie. Dařilo se i penzionům, kterým pomohly zejména delší pobyty hostů z tuzemska. Růst celkové poptávky potěšil také provozovatele kempů, jejichž návštěvnost tradičně závisí hlavně na počasí. To přálo nejen loni, ale i během pandemie. Kempy tak byly jediným druhem hromadných ubytovacích zařízení, ve kterém loni návštěvnost zahraničních hostů za rokem 2019 významně nezaostala.
Index počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku (úroveň 1. až 3. čtvrtletí 2019 = 100)
Lázně a konferenční turistika se zotavují pomaleji
S problémy se v 1. až 3. čtvrtletí stále potýkala lázeňská zařízení sužovaná prudkým úbytkem dříve významné klientely z Ruska, v menší míře i ze zemí Blízkého východu. Za poslední tři roky navíc došlo ke zkrácení průměrného počtu přenocování – u tuzemských hostů z 9,9 na 8,2 noci, u zahraničních z 6,9 na 4,9. Celkový počet přenocování zahraničních hostů v lázních tak propadl o 50%, tedy více než v celém cestovním ruchu, kde klesl o 37 %. Celková poptávka po ubytování v lázních za první 3 čtvrtletí loni ve většině krajů zaostávala za rokem 2019 zhruba o pětinu, lépe na tom byl jen Jihočeský kraj, a u tuzemských hostů i kraj Karlovarský. O něco pozitivněji vyznívá pro lázeňství loňská letní sezona Z pandemického šoku se plně nezotavil ani tuzemský konferenční cestovní ruch. Přestože za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 se počet akcí i jejich účastníků (588 tis.) proti předchozímu roku ztrojnásobil, za 1. až 3. čtvrtletím 2019 zaostával o 40 %. Je to samozřejmě i následkem přechodu firem a veřejných institucí na vzdálenou komunikaci prostřednictvím internetu. Loňské předsednictví Česka v Radě EU hrálo v podpoře tohoto segmentu cestovního ruchu patrně jen okrajovou roli.
Cesty k moři opět v kurzu
Přestože souhrnné údaje zatím nejsou dostupné, různé indicie naznačují, že zájem obyvatel Česka o cesty do zahraničí se za tři loňská čtvrtletí výrazně přiblížil silným rokům 2018 a 2019, a v samotné letní sezoně je patrně u řady atraktivních středomořských destinací i překonal. Nahrával tomu meziročně příznivější kurz koruny (jenž zčásti tlumil dopad drahých pohonných hmot) i ceny v ubytování a stravování (ty se zejména v řadě středomořských států zvyšovaly mírněji než v tuzemsku). Obavy z dalšího růstu cen vyvolaného energetickou krizí přiměly mnohé domácnosti k časnému nákupu letních dovolených, z čehož profitovaly i tuzemské cestovní kanceláře. Počet českých občanů pobývajících v hromadných ubytovacích zařízeních loni od ledna do září oproti roku 2019 vzrostl např. ve Španělsku (+17 %), v Chorvatsku (+12 %), ve Slovinsku (+10 %), v Turecku (+9 %)
a v Bulharsku (+5 %). V Maďarsku spíše stagnoval. Skoro o desetinu byl ale nižší v Rakousku a takřka o třetinu na Slovensku, kde turismus celkově trpěl i vinou blízkého konfliktu na Ukrajině. Ze sledovaných států pobývali Češi loni nejdéle v Chorvatsku (6,6 přenocování) a v Bulharsku (5,7), nejkratší dobu na Slovensku a ve Slovinsku (shodně 2,7 přenocování). Průměrná délka pobytu v přímořských státech se ve srovnání s obdobím před pandemií velmi mírně snížila. Vyjma Španělska a Turecka patřili letos Češi ve všech uvedených státech vždy mezi šestici nejpočetněji zastoupených skupin zahraničních hostů. Až na Turecko se poptávka české klientely v těchto zemích v posledních třech letech vyvíjela příznivěji než u zahraničních hostů jako celku. Výše uvedené údaje ale nezahrnují veškeré vícedenní cesty českých občanů do zahraničí. Zejména v sousedních zemích totiž mnozí využívají i jiné, ve statistice hromadných zařízení nepodchycené formy ubytování, jako např. u příbuzných, známých či ve vlastních rekreačních objektech. Celková čísla tedy budou vyšší.
Počet hostů z ČR ubytovaný ve vybraných evropských zemích (tis.)
Pozn.: Je zahrnuto pouze ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Vybrané země se v roce 2019 podílely na celkovém počtu soukromých zahraničních cest obyvatel ČR zhruba ze 60 %. Aktuální údaje za ostatní významné destinace (Itálie, Řecko, Francie, Německo, Egypt) nebyly dostupné.
Článek si můžete přečíst v lednovém vydání časopisu Statistika&My.
Více informací na www.czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Cestování:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu
?
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.