Zvolení Pavla prezidentem otevírá Fialově vládě „okno příležitosti“ k uskutečnění politicky nepopulárních reforem. A to za účelem ozdravení veřejných financí

Česko je jediná země EU, které v uplynulém roce narostlo veřejné zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. To se snad nikdy v historii nestalo. Po včerejším zvolení Petra Pavla prezidentem se Fialově vládě otevírá časové okno příležitosti k provedení politicky nepopulárních, bolestivých kroků k ozdravení veřejných financí. Následující měsíce ji v tomto ohledu plně otestují.

Je-li Česko jedinou zemí EU, jíž v uplynulém roce rostl dluh, značí to, že všechny ostatní, včetně Polska nebo Pobaltských států, jej snižují i v době války, inflace a energetické krize. Česká vláda se ale dosud mohla odvolávat na to, že nechce rozpočtovými škrty nahrávat politickému arcirivalovi Babišovi. Nyní, když Babiš v prezidentské volbě neuspěl, už ale těžko najde zdůvodnění, proč dluhy „nesekat“.

Mezinárodní měnový fond Fialově vládě radí zvýšit daň ze mzdy na takové úrovně, kde byla před zrušením superhrubé mzdy. Po zvolení Pavla prezidentem bude toto nejspíše i postoj Hradu. Výnos zvýšení daně by byl dost přes 100 miliard korun ročně, což je zhruba polovina strukturálního schodku. Veřejné finance by to tedy pomohlo zásadně ozdravit. Ostatně zrušení superhrubé mzdy bylo jen na dva roky. A už běží rok třetí. Neumí či nechce-li vláda škrtat, toto může být cesta. Byť rezervoár možných škrtů, jež ještě před rokem sama slibovala, rozhodně zdaleka nevyčerpala.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Okomentovat na Facebooku