Pandemie srazila poptávku. Většímu zotavování poptávky po oděvech a obuvi u nás bránily rostoucí ceny.
Většímu zotavování poptávky po oděvech a obuvi u nás bránily rostoucí ceny.
V období před pandemií platilo, že rozhodující část maloobchodních tržeb z prodeje oděvů a obuvi připadala na specializované prodejny, zacílené na tento sortiment. Jejich „alternativní“ prodej buď přes subjekty zaměřené na internetový obchod, nebo ve velkých řetězcích s převahou potravinářského zboží, byl spíše doplňkovou formou. Během období 2020 až 2021 byly však tradiční
specializované obchody uzavřeny či zásadně omezeny v úhrnu skoro na osm měsíců. Naopak, internetové i zásilkové provozovny (vyjma jarního období 2021, kdy mohly vydávat jen zboží třetích stran, nikoli své vlastní) restrikce nepostihly. Rovněž prodej odívání a obuvi v „potravinářských řetězcích“ byl znemožněn jen na počátku roku 2022 (v průběhu ledna došlo k uvolnění u dětského sortimentu). Souhrnné tržby za prodej oděvů ovlivnila i možnost jejich „kompletace“ v domácnostech z dříve nakoupených materiálů (prodejny s textilním materiálem a galanterií byly vyjma března 2021 a 2022 standardně otevřeny). K poklesu poptávky po odívání a obuvi nepřímo přispělo i celkové omezení fyzických kontaktů a společenského života během pandemického období, negativně působily rovněž nižší nákupy ze strany zahraničních turistů.
Maloobchodní tržby ve specializovaných prodejnách za prodej vybraného zboží v Česku (úroveň roku 2015 = 100, sezonně očištěno)
Pozn.: *) zahrnuje i prodej prostřednictvím internetu a zásilkové služby, neobsahuje prodej pohonných hmot.
Z růstu cen profituje internet
Výdaje na konečnou spotřebu domácností na odívání a obuv se v ČR v roce 2020 rekordně snížily, reálně meziročně o 11,3 %. V následujícím roce se mírně zotavily (+4,3%), avšak jen v segmentu odívání. U obuvi pokračoval pokles, jenž v úhrnu za poslední dva roky činil skoro 15 %. Propad reálných tržeb ve specializovaných prodejnách s oděvy, obuví i koženým zbožím v roce 2020 přesáhl 30 %, o rok později tržby vzrostly jen o 4,6 %. Očekávané zotavování tržeb postupně „zadusil“ růst spotřebitelských cen, nebývale silný právě u oděvů a obuvi (v říjnu 2021 přesáhl meziročně 10 %, v květnu 2022 pak 20%). Zatímco tržby za prodej oděvů a obuvi v běžných cenách vystoupaly loni ve 2. čtvrtletí na úroveň z posledního kvartálu roku 2019, reálně klesly za stejné období o pětinu. Lze předpokládat, že vysoký růst cen v kamenných prodejnách byl jedním z faktorů, které podpořily sílící oblibu internetových prodejů. V roce 2020 nakoupilo na internetu oblečení či obuv 30 % obyvatel Česka ve věku 16 a více let, následující rok stoupl tento podíl na 39 %. Ve skupině osob do 45 let a též mezi lidmi s alespoň maturitním vzděláním šlo již o nadpoloviční většinu. Podíl tržeb za oděvy, obuv i koženou galanterii na veškerých tržbách za zboží v internetovém prodeji se zvyšoval již v obdobích před počátkem pandemie – v roce 2018 se blížil 10 %.
Vývoj spotřebitelských cen oděvů a obuvi (leden až srpen 2015 = 100) a komparativní cenové úrovně za oděvy a obuv ve vybraných evropských zemích (EU27 = 100)
Výrazné omezení slevových akcí
Pokles reálných tržeb za textil, oděvy, obuv i kožené zboží ve specializovaných prodejnách během pandemického období patřil v Česku ve srovnání se státy EU k nadprůměrným. To bylo patrné zejména na počátku roku 2021, kdy byla přijata nejstriktnější protiepidemická opatření (včetně omezení celkové mobility obyvatel). V tuzemsku se uvedené tržby od ledna do dubna 2021 oproti shodnému období roku 2019 propadly o 69 %, přičemž v EU „jen“ o 34%. Lze dodat, že podíl obyvatel nakupujících oblečení, obuv nebo módní doplňky přes internet byl v EU obdobný jako v tuzemsku. Po ukončení restrikcí maloobchodního prodeje došlo napříč státy Unie k výraznému oživení poptávky – nejvíce v Irsku a v Portugalsku. Tržby ve specializovaných prodejnách se dle aktuálních dat za leden až říjen 2022 stále ve většině států nacházely pod referenčním rokem 2019 – v Česku o 18 %, v Německu o 8 % (obdobně se snížily v Rakousku či Itálii). O více než desetinu překonaly tržby za textil, oděvy, obuv a kožené zboží předpandemickou úroveň z 15 hodnocených států EU jen v Dánsku, Rumunsku a Irsku.
Meziroční růst spotřebitelských cen odívání a obuvi v Česku téměř po celé období od počátku roku 2020 patřil ze všech států EU k nejvyšším. Od poloviny roku 2021 navíc u nás tento sortiment zdražoval více než v úhrnu veškeré průmyslové zboží (bez energií). V ostatních státech Unie (vyjma Rumunska) tomu bylo naopak. To souviselo se zásadním omezením sezonních slevových akcí, které u oděvů i obuvi na rozdíl od Česka ve většině států EU (včetně těch středoevropských) nadále probíhaly. Vývoj v Česku lze vysvětlit i nízkým cenovým růstem tohoto sortimentu v éře předpandemické konjunktury, silnou závislostí na asijských dovozech (do nichž se začaly promítat rostoucí ceny materiálů i dopravy), ztrátou obchodníků vlivem hlubokého poklesu prodejů zejména na počátku roku 2021 či příznivou hospodářskou situací domácností v témže roce. I přes silný cenový růst zůstává v roce 2021 podíl oděvů a obuvi na celkových výdajích na konečnou spotřebu domácností v Česku (3,6 %) pod průměrem zemí EU (4,2 %). Mírně pod úrovní Unie byla loni v tuzemsku u tohoto sortimentu i komparativní cenová hladina (zohledňující prodejní ceny i vliv směnných kurzů).
Článek si můžete přečíst v posledním letošním vydání časopisu Statistika&My.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?