Plzeňský primátor Roman Zarzycký uctil památku kardinála Josefa Berana

Plzeňský primátor Roman Zarzycký uctil památku kardinála Josefa Berana

Město Plzeň si připomnělo výročí narození kardinála Josefa Berana, který se před 134 lety 29. prosince v Plzni narodil. Jeho památku uctil dnes primátor města Plzně Roman Zarzycký, když k pamětní desce připomínající Josefa Berana, která je umístěna na katedrále sv. Bartoloměje, položil květinu a zapálil svíčku.

„Památka kardinála Josefa Berana je často opomíjena, jsem proto rád, že si jeho odkaz můžeme připomenout. Desetiletí byl plzeňský rodák tvrdě pronásledován komunistickým režimem a následně vyhnán z vlasti. Byl to člověk pevných zásad, kterého nezlomil nacismus ani komunismus,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Josef Beran se narodil 29. prosince 1888 v Plzni v katolické učitelské rodině. Byl katolickým duchovním a teologem, 33. arcibiskupem pražským a primasem českým v letech 1946–1969. Od roku 1965 byl kardinálem. Jeho život byl zcela ovlivněn nacismem i komunismem. Po vychození obecné školy v Plzni absolvoval osm tříd tamního klasického gymnázia. Poté se rozhodl pro studium v Římě a zahájil svoji kněžskou dráhu. V roce 1912 složil doktorát z teologie. Po skončení studií v Římě se vrátil do rodné Plzně. Poté působil v Chyši, Proseku a Praze. Nedlouho po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl 6. června 1942 zatčen, internován a krutě vyslýchán ve věznici na Pankráci. Odtud byl převezen do koncentračního tábora v Terezíně, poté byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Po osvobození Dachau se vrátil do Prahy, o rok později byl jmenován prezidentem republiky řádným profesorem Teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1946 byl papežem Piem XII. jmenován 33. pražským arcibiskupem. Po komunistickém převratu v roce 1948 odmítl podřídit církev komunistické moci. V letech 1949–1963 byl protiprávně internován StB na různých místech Československa. V únoru 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem a vláda mu umožnila odlet do Říma, ovšem bez možnosti návratu do vlasti. V Římě se kardinál Beran zapojil do práce II. vatikánského koncilu. Založil také v Římě České náboženské středisko Velehrad.

Kardinál Josef Beran zemřel 17. května 1969 na rakovinu plic v Papežské koleji Nepomucenum v Římě. Příběh, který se odehrál po jeho smrti, je zcela mimořádný. Českému kardinálovi se dostalo nevídané pocty, když papež Pavel VI. rozhodl, že bude pohřben po boku nejvyšších představitelů církve. Jako jedinému Čechovi se mu dostalo pocty být pohřben po boku papežů v kryptě svatopetrské baziliky ve Vatikánu. Jeho hrob se nacházel poblíž hrobu svatého Petra, mezi hroby Pia XI. a Pia XII. Navzdory zvyklostem tehdy papež sloužil i obřad.

Vyzvednutí ostatků v roce 2018 bylo též ojedinělé, neboť ostatky se vyzvedávají jen v rámci baziliky a při nejvýznamnějších příležitostech, jako je třeba svatořečení papeže. Ostatky plzeňského rodáka Josefa Berana dopravil 21. dubna 2018 vojenský speciál na pražské letiště ve Kbelích, o dva dny později byly uloženy do sarkofágu nad zem kaple v pražské katedrále svatého Víta.

V Plzni ho připomíná například také busta a deska na domě v Křižíkově ulici 1 na Roudné, kde Josef Beran pobýval.

Text: Eva Kriegerová