ECB zvedla sazby a překvapila jestřábí rétorikou, eurodolar atakoval 1,07 - Rozbřesk

Evropská centrální banka včera dle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 50 bazických bodů na 2,0 %. Ještě důležitější než samotný růst sazeb byl však doprovodný komentář, který se nesl v překvapivě jestřábím duchu a měl za následek výplach na rizikových aktivech. Rada guvernérů má totiž za to, že úrokové sazby by se měly dále „znatelně a stabilním tempem zvyšovat, aby dosáhly dostatečně restriktivní úrovně“. Na restriktivní úrovni by navíc měly úrokové sazby setrvat po delší dobu k zajištění včasného návratu inflace k 2% cíli.

V podobně jestřábím duchu se na tiskové konferenci vyjadřovala také Christine Lagardeová, dle které musí finanční trhy počítat, že ECB bude zvedat úrokové sazby o 50 bazických bodů po určitou dobu. Jinak řečeno, Christine Lagardeová vyslala trhům jasný signál, aby přecenily výhled na úrokové sazby v eurozóně směrem nahoru, a na rozdíl od Jeroma Powella slavila úspěch; z původní úrovně 2,75 % vidí eurový peněžní trh nyní terminální sazbu nad 3 %.

ECB ostatně neměla příliš na výběr – inflace v eurozóně sice v listopadu mírně zvolnila, nadále však zůstává dvouciferná. Rizikem navíc zůstává její vyšší perzistence v důsledku jen pomalého odeznívání jádrové inflace. Z tohoto důvodu předpokládáme, že ECB bude v razantním zvyšování sazeb pokračovat i v roce 2023, přičemž vrchol tohoto cyklu očekáváme na úrovni 3,0-3,5 %.

S dalším růstem úrokových sazeb je konzistentní i prosincová prognóza. Ta nově počítá s krátkou technickou recesí v eurozóně (Q4 2022 a Q1 2023) v důsledku energetické krize a vysoké nejistoty. Podstatné revize směrem nahoru doznal také inflační výhled pro rok 2023, a to z 5,5 % na 6,3 %. Neméně důležité je, že ECB ve své prosincové prognóze očekává inflaci nad cílem i v roce 2024 (3,4 %) a 2025 (2,3 %), což evidentně dodalo jestřábům v Radě guvernérů dodatečnou munici.

Vedle růstu úrokových sazeb ECB oznámila spuštění programu kvantitativního utahování (QT) od 1. března 2023 v průměrném měsíčním objemu 15 mld. EUR. Toto rozhodnutí lze rovněž vnímat jako lehké jestřábí překvapení, třebaže se principiálně bude jednat o „pasivní“ QT, kdy centrální banka hodlá postupně snižovat objem reinvestic jistiny ze splatných dluhopisů v rámci programu APP (představujícího přibližně 60 % dluhopisového portfolia). Na konci druhého čtvrtletí pak může ECB tempo snižování velikosti své bilance přehodnotit, což otevírá prostor pro akceleraci QT.

*** TRHY ***

Koruna

Koruna včera bez větších obtíží vstřebala nad očekávání jestřábí rétoriku ECB a zůstala pod úrovní 24,30 EUR/CZK. Podobně pak korunový trh přešel rozhovor guvernéra Aleše Michla, kde vlastně nezaznělo nic nového – úrokové sazby jsou dle Michla již dostatečně vysoké (a měnová politika je dokonce nejpřísnější za posledních 20 let), což lze vidět na slábnoucích poptávkových tlacích v ekonomice. Na měnově-politickém zasedání ČNB příští středu tak s největší pravděpodobností k žádné změně úrokových sazeb nedojde. Směrem ke kurzu korunu očekáváme opětovné potvrzení závazku ČNB bránit jeho nadměrným výkyvům, což je dle nás hlavní důvod, proč se koruna v posledních měsících obchoduje na relativně silných úrovních.

Eurodolar

Včerejší zasedání přineslo volatilitu na eurodolarový, neboť ECB byla tentokrát až nečekaně jestřábí (viz úvodník). Kromě toho se navíc vše sešlo se slabými makroekonomickými čísly v USA, eurodolar katapultovalo nad 1,07. Měnový pár ovšem svoje zisky následně redukoval, což šlo na vrub roztahujícím se rizikovým maržím u italského vládního dluhu.
Zatímco dnes bude eurodolar i nadále vstřebávat jestřabí signály z ECB, tak bude mít možnost monitorovat klíčové předstihové konjunkturální indikátory z eurozóny v podobě indexů PMI.

Euro včera získalo nabralo body nejen proti dolaru, ale také proti britské libře. Bank of England sice včera zvýšila úrokové sazby stejně jako ECB (o 50 bps), ale dva členové bankovní rady již hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.