Vláda připravila válečný rozpočet. Tomu odpovídá i brutální deficit. Zhoršení ratingu je jen otázkou času.

Vláda včera schválila rozpočet na příští rok. Místo původního deficitu ve výši 270 mld. Kč nyní navrhuje schodek ve výši 295 mld. Kč. Očekávané příjmy i výdaje navýšila o 10 %. Bojím se, že takto snadné to ale nebude. Zatímco příjmy může celkem dobře odhadnout, u výdajů to bude složitější.

Čeká ji totiž zaplacení zastropování cen energií. Zatímco strop známe, nikdo neví, jaké budou tržní ceny. Takže nikdo nemůže vědět, na kolik nakonec zastropování cen vyjde. Navíc se zdá, že politici ani nevědí, zda zastropují celou spotřebu či jen část. Jinými slovy, deficit mi přijde vycucaný z prstu.

Nyní se mluví o tom, že deficit vyskočil jen o 25 mld. Kč díky tomu, že vláda počítá s novými příjmy rozpočtu především z energetiky a bankovního sektoru, a to ve výši 100 mld. Kč. Jenže jestliže nevíme, kolik budou činit výdaje, nevím ani zda tyto příjmy budou stačit.

Na druhou stranu chápu ministra financí. Má to těžké. Je vysoká inflace, je válka, a to jsou těžko predikovatelné faktory. Válka může přinést ještě mnoho převratných změn včetně jaderného útoku. Sestavovat nyní rozpočet je extrémně složité.

Z národohospodářského pohledu je problémem nezdravě vysoký deficit. Ještě horší ale je, že vláda v příštích letech nepočítá s výrazným zlepšením. Jestliže někdo tedy kritizoval předchozí vládu jako rozpočtově nezodpovědnou, může kritizovat i tuto vládu. Třeba já se domnívám, že by státnímu rozpočtu pomohlo zastropování jen části spotřeby energií, tak jak to nedávno pronesl ministr financí, aby to o pár hodin později vzal zpět. To by snížilo tlak na rozpočet a nutilo lidi více šetřit. Jenže to je nepopulární.

Vlády jsou dlouhodobě rozpočtově neodpovědné

Očekává se, že by letos mohl skončit deficit rozpočtu ve výši 330 mld. Kč. V roce 2023 to bude podle včera schváleného návrhu 295 mld. Kč, v roce 2024 280 mld. Kč a v roce 2025 260 mld. Kč. To je růst dluhu během čtyř let o 1165 mld. Kč. To je šílené číslo. Ke konci první poloviny roku 2022 činil dluh 2707 mld. Kč. To znamená, že za této vlády vzroste dluh o 37 %. To je moc.

V květnu nám už mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled ratingu. V srpnu se k ní přidala i agentura Moody’s. To je zdvižený ukazováček české vládě, že se zhoršení ratingu blíží. Po posledních datech je podle mě jen otázkou času, než tak ratingové agentury učiní. To je důležité pro dluhopisový trh. Naše dluhopisy budou naráz vnímané jako rizikovější.

Problémem stávající stejně jako předešlé vlády a vlastně všech vlád v Evropě, je ohromný hlad voličů po tom, aby vláda všem pomáhala, všechny zachraňovala, a to za jakoukoli cenu. Evropa jako celek se proto v posledních letech hodně zadlužuje. Růst dluhu je trend, nikoli jednorázová záležitost daná válkou. Dlouhodobě se bude muset něco změnit. Jenže nikdo tu změnu nechce a nechává ji na další vládu.

To, že je vysoký dluh, nahrává inflaci. Ta se šíří celým světem. Rozpočtově odpovědných vlád je totiž jen hrstka. Inflace přitom zasahuje společnost nerovnoměrně. Chudí se s ní vyrovnávají hůř. Někdo tvrdí, že naše vláda nyní vysokým deficitem inflaci jen rozdmýchává. Podle mě to je jen částečně pravda, protože značná část peněz našeho dluhu totiž neskončí v domácí, ale zahraniční ekonomice.

Dopad na finanční trh

Sečteno a podtrženo, návrh rozpočtu přinese ohromný nárůst dluhu. To znamená, že na trhu bude více státních dluhopisů. Trh bude zaplaven emisemi, které budou hledat své kupce mezi stále stejnými lidmi (institucemi). Těch nepřibude. Cena dluhopisů by proto měla klesnout. Jejich výnosy do splatnosti naopak vzrostou. Růstu výnosů bude nahrávat i centrální banka, která bude mít se stávajícím rozpočtem méně důvodů brzo snižovat úrokové sazby. Zásah do klidného trhu může ještě přinést i zhoršení ratingu. Investoři budou následně požadovat kvůli vyššímu riziku i vyšší výnosy.

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.