Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla v roce 2019 hodnoty 8 565 mil. m3, tj. 91 398 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,67 kWh/m3, tj. 38,42 MJ/m3)
Dodávky zemního plynu v roce 2019 probíhaly plynule podle požadavků zákazníků, a to podle základního odběrového stupně, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu (vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů).
Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR (dovoz do ČR) dosáhl v roce 2019 hodnoty 36 127 mil. m3 (385 378 GWh), což představuje meziroční pokles o 9,2 %. Téměř veškerý zemní plyn k nám byl dovezen přes hraniční předávací stanice s Německem. Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR (vývoz z ČR) do zahraničí představoval celkové množství 26 594 mil. m3 (283 857 GWh). Bilance plynárenské soustavy ČR jsou uvedeny v kapitole 3.
Tok zemního plynu ze zásobníků plynu (těžba plynu), které náleží do plynárenské soustavy ČR, byl na úrovni 1 271 mil. m3 (13 578 GWh). Naopak tok zemního plynu do zásobníků plynu (vtláčení plynu) činil 2 354 mil. m3 (25 094 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu 3 263 mil. m3 (34 962 GWh). Samostatné toky plynu ze/do zásobníků plynu v roce 2019 a za posledních deset let jsou uvedeny v kapitole 4.
Výroba zemního plynu v ČR doplňovala celkovou bilanci plynárenské soustavy o 1,5 % tj. 131 mil. m3 (1 410 GWh). Meziročně klesla výroba zemního plynu o 4,6 %. Ve zprávě je také uvedena výroba ostatních plynů s dodávkou plynu do distribuční soustavy, dodávkou přímo připojeným zákazníkům a vlastní spotřebou výrobců plynu. Všechny údaje včetně meziročního porovnání jsou uvedeny v kapitole 5.
Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 8 565 mil. m3, tj. 91 398 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,67 kWh/m3, tj. 38,42 MJ/m3). Proti roku 2018 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 4,7 %. Průměrná roční teplota byla 9,8 °C s odchylkou +1,8 °C od dlouhodobého teplotního normálu a -0,1 °C od roku 2018. Rok 2019 se stal po roce 2018 druhým nejteplejším rokem za posledních třicet let. Podíl spotřeby v topném období představoval cca 68 % souhrnné roční spotřeby. Nejnižší měsíční spotřeba byla naměřena v červnu (378 mil. m3, tj. 4 027 GWh) a naopak nejvyšší v lednu (1 284 mil. m3, tj. 13 725 GWh). Nárůst ve spotřebě proti stejnému období roku 2018 byl zaznamenán převážně ve II. a III. čtvrtletí. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních gradientů dosáhla spotřeba zemního plynu v roce 2019 hodnoty 9 052 mil. m3, tj. 96 600 GWh s meziročním nárůstem 4,8 %. Celkové vyhodnocení spotřeby zemního plynu v ČR v průběhu roku 2019 s meziročním porovnáním a vývojem spotřeby v posledních deseti letech doplněné o teploty ovzduší jsou uvedeny v kapitole 6.
Spotřeba zemního plynu v ČR za posledních deset let nepřekonala hranici 9 mld. m3 (96 TWh), přestože v letech 1996 až 2006 byla tato hranice pokaždé výrazně překonána. Dlouhodobý pokles spotřeby zemního plynu je v posledních letech mírně vyrovnáván spotřebou zemního plynu na výrobu elektřiny a v malé míře dodávkou plynu do CNG stanic. Spotřeba zemního plynu v ČR je pod silným vlivem průběhu dosažených atmosférických teplot, které jsou téměř po celé desetileté období nad dlouhodobým teplotním normálem. Výjimkou byl pouze rok 2010, kdy byla naměřena i největší spotřeba za posledních deset let. Naopak nejnižší spotřeba byla zaznamenána v roce 2014. Rozdíl mezi nejvyšší spotřebou v roce 2010 a nejnižší spotřebou v roce 2014 byl cca 1,7 mld. m3 (17,7 TWh). Největším propadem ve spotřebě, a to o 12 %, byl právě rok 2014 s celkovou spotřebou 7,3 mld. m3 (77,4 TWh), což byla vůbec nejnižší spotřeba plynu od roku 1995. V roce 2019 byla dosažena téměř stejná skutečná spotřeba zemního plynu jako v roce 2017, avšak při výrazně vyšší naměřené teplotě (+1 °C).
Denní teplotní gradient, který vyjadřuje změnu spotřeby plynu v reakci na jednotkovou změnu teploty, se v topném období roku 2019 pohyboval v rozsahu 897 – 1 238 tis. m3/den/°C (9 571 – 13 236 MWh/den/°C). Minimální závislosti spotřeb na teplotě je dosahováno v letním období, kdy denní teplotní gradient klesl až na hodnotu 52 tis. m3/den/°C (554 MWh/den/°C). Denní spotřeby plynu se v roce 2019 pohybovaly v rozsahu 8 123 – 50 804 tis. m3 (86 543 – 543 110 MWh) s poměrem mezi nejnižší a nejvyšší spotřebou 6,3:1. Maximální denní spotřeba zemního plynu byla naměřena ve středu 23. ledna ve výši 50 804 tis. m3 (543 110 MWh) při průměrné denní teplotě -6,9 °C. Na tento den byl zpětně vyhlášen kontrolní hodinový odečet (KHO), který představuje hodinové dodávky a spotřeby plynu od plynárenských podnikatelů, na jejichž základě dochází k sestavení KHO plynárenské soustavy ČR. Na základě těchto odečtů vyplynulo, že maximální hodinové odběry byly v ranních a odpoledních hodinách, přičemž výraznější pokles odběrů nastal během noci. Mezi 8:00-9:00 hod. dosáhla spotřeba největší hodnoty 2 426 tis. m3 (25 943 MWh) při průměrné aktuální teplotě -9,1 °C. Celkové vyhodnocení kontrolního hodinového odečtu v plynárenské soustavě ČR je podrobně zobrazeno v kapitole 7.
Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků v roce 2019 dosáhla největšího podílu na celkové spotřebě plynu jako vždy kategorie velkoodběru 49,0 %, následovaná kategorií domácnosti 25,4 %, maloodběru 14,0 % a středního odběru 9,8 %. Ostatní plyn zahrnující vlastní spotřebu, ztráty, změnu akumulace na distribuční soustavě a vlastní spotřebu výrobců plynu představoval 1,8 % z celkové spotřeby plynu v ČR. V kapitole 8. jsou uvedeny celkové podíly jednotlivých kategorií odběru na celkové spotřebě zemního plynu v ČR v roce 2019 a v uplynulých deseti letech. Nárůst se uskutečnil v dodávkách do CNG stanic a ve spotřebě zemního plynu na výrobu elektřiny.
V ČR bylo k 31. 12. 2019 celkem 2 834 509 zákazníků. Přes 92 % z celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce domácností je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let klesl počet všech zákazníků o 36 125. Největšího dosaženého počtu připojených zákazníků za posledních deset let, a to 2 870 634, bylo dosaženo v roce 2010. Podrobné členění spotřeby plynu a délek plynovodů podle distribučních soustav je uvedeno v kapitole 9. Historická data ukazují vývoj spotřeby zemního plynu, svítiplynu a počtu zákazníků v letech 1950 až 2019. V těchto letech zaznamenala plynárenská soustava výrazný rozvoj ve všech segmentech spotřeby plynu včetně infrastruktury. V 80. a 90. letech přispělo k nárůstu spotřeby zemního plynu postupné převádění svítiplynu na zemní plyn (poslední dodávky svítiplynu byly ukončeny v červnu 1996). Od roku 2001, kdy bylo dosaženo historicky největší roční spotřeby zemního plynu (9,8 mld. m3, tj. 102,6 TWh), došlo v následujících letech ke stagnaci spotřeby a od roku 2007 dokonce k výraznějšímu poklesu spotřeb. Stagnace a následný pokles spotřeb souvisel zejména se změnami v cenách energií, s ukončením státních dotací na plynofikaci, se snižováním tempa postupné plynofikace regionů, se snižováním energetické náročnosti odběrů (zateplování objektů, modernizace spotřebičů), s tlakem na snižování nákladů firem, s úsporami výdajů za energii v teplotně přechodných obdobích, s absencí významnějších projektů na připojování nových velkoodběratelů apod. V roce 2006 byla naměřena největší denní spotřeba zemního plynu ve výši 67,6 mil. m3 (713,3 GWh) a rok 2009 zaznamenal s počtem 2 871 547 největší dosažený stav připojených zákazníků (kapitola 12.). Historická data jsou doplněná o průměrné teploty ovzduší v letech 1990 až 2019.
Poslední zprávy z rubriky Energie:
Přečtěte si také:
Okénko energetiky
Ondřej Schejbal, SolidSun
DPH za fotovoltaiku a tepelná čerpadla je od roku 2024 snížena na 12 %
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu