Evropský Parlament přijal nová pravidla pro přiměřené minimální mzdy všech pracovníků v EU

Parlament ve středu přijal 505 hlasy pro (92 hlasovalo proti a 44 se zdrželo hlasování) nový právní předpis o přiměřených minimálních mzdách.

Cílem této nové směrnice, která byla v červnu předběžně dohodnuta s Radou, je zlepšit pracovní a životní podmínky všech pracovníků v EU a podpořit ekonomický a sociální

pokrok. Toho má být dosaženo díky stanovení minimálních požadavků na přiměřenost zákonných minimálních mezd určených vnitrostátními právními předpisy a/nebo kolektivními smlouvami a zlepšení účinného přístupu pracovníků k ochraně formou minimální mzdy.

Směrnice se bude vztahovat na všechny pracovníky EU, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v pracovním poměru. Nová pravidla nemusí zavádět ty země EU, v nichž se ochrana formou minimální mzdy zakládá výlučně na kolektivních smlouvách. Tyto země nebudou mít ani povinnost stanovit všeobecnou použitelnost kolektivních smluv.

Posouzení přiměřenosti minimální mzdy

Stanovení minimální mzdy zůstává v pravomoci členských států. Ty však nyní budou muset zaručit, že jejich minimální mzdy umožní pracovníkům vést důstojný život, a to s přihlédnutím k životním nákladům a k úrovni odměňování v dané zemi obecně. Při posuzování přiměřenosti svých stávajících zákonných minimálních mezd mohou členské státy vycházet ze spotřebního koše zboží a služeb za reálné ceny či z 60 % mediánu hrubé mzdy a 50 % hrubé průměrné mzdy.

Podpora kolektivního vyjednávání

Kolektivní vyjednávání na odvětvové a meziodvětvové úrovni má pro dosažení přiměřené ochrany formou minimální mzdy zásadní význam, a proto je podle Parlamentem schválených pravidel třeba jej prosazovat a upevňovat. V zemích, kde se kolektivní vyjednávání vztahuje na méně než 80 % pracovníků, budou muset členské státy – se zapojením sociálních partnerů – vypracovat akční plán na jeho rozšíření.

Sledování a právo na nápravu

Schválené znění ukládá zemím EU povinnost zavést systém prosazování, včetně spolehlivého sledování, kontrol a inspekcí v terénu, aby bylo zajištěno dodržování pravidel a řešily se problémy jako zneužívání subdodávek, zdánlivá samostatná výdělečná činnost, nezaznamenané přesčasy či vyšší intenzita práce.

Prohlášení zpravodajů

Dennis Radtke (EPP, DE) po hlasování uvedl: „Současná situace opět jasně ukazuje, že v Evropě potřebujeme fungující a silné sociální partnerství. Politika nemůže dát komplexní odpověď na všechny aspekty této krize.“

Agnes Jongeriusová (S&D, NL) řekla: „Ceny potravin, energií a bydlení rostou. Lidé se snaží vyjít s penězi. Nemáme času nazbyt, práce se musí opět vyplatit. Tato směrnice stanoví standardy, jak by měla vypadat přiměřená minimální mzda. Zároveň dáváme impuls kolektivnímu vyjednávání, takže více pracovníků bude lépe chráněno.“

Další postup

Očekává se, že Rada dohodu formálně schválí v září. Členské státy pak budou mít dva roky na to, aby dosáhly souladu se směrnicí.

Souvislosti

Neformální dohodu dosaženou s Radou dne 6. června 2022 podpořili členové Výboru pro zaměstnanost a sociální věci v červenci.

Nejvyšší minimální mzdu má Lucembursko, Irsko a Německo, nejnižší pak Bulharsko, Lotyšsko a Estonsko. V EU má zákonem stanovenou minimální mzdu 21 z 27 zemí, zatímco ve zbývajících šesti (Rakousko, Kypr, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko) se výše mezd určuje prostřednictvím kolektivního vyjednávání o platovém ohodnocení.