Zlínský kraj, nemocnice a magistrát se poprvé shodují, jak opravit krajskou nemocnici

Historicky poprvé se podle hejtmana Radima Holiše shoduje vedení Zlínského kraje, nemocnice a zlínského magistrátu na postupu příprav rekonstrukce areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně (KNTB). „Máme vůči nemocnici velký dluh a areál musíme modernizovat. Na tom, jakým způsobem budeme při rekonstrukci postupovat, se poprvé shodují všichni dotčení partneři. Není to o rozhodnutí jednoho muže," říká hejtman Radim Holiš. V rozhovoru pro Magazín 21 také mluví o tom, jak se kraj vyrovnal s příchodem uprchlíků z Ukrajiny nebo co zajímavého letos čeká návštěvníky říjnové akce Den Zlínského kraje.

Pane hejtmane, v jaké fázi jsou nyní přípravy výstavby centrálního objektu v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně, tedy nové interny a urgentního příjmu?
Dostali jsme od architektů návrh a teď se o něm bavíme: vedení kraje, nemocnice a vedení města Zlína. Chci, aby panovala jasná shoda. Musí být spokojeni lékaři a pacienti, lidé ze Zlína a samozřejmě my, tedy krajská rada, protože ta zastupuje zájmy vlastníka - Zlínského kraje. Každý se na projekt díváme z jiné perspektivy. Představenstvo nemocnice řeší, aby se do areálu a budov vešlo všechno, co má a logicky to na sebe navazovalo, a aby se tu pacienti cítili dobře a dostalo se jim nejlepší péče. Vedení města Zlína se dívá na stavbu a rozvoj areálu z pohledu územního plánu. To znamená, aby byla rekonstrukce Baťovky v souladu s jejich plánovanými projekty a třeba mohly vzniknout cyklostezka podél Dřevnice nebo nová parkovací místa. A pro nás jsou, mimo to všechno, důležité i finance. Jsme v situaci, kdy máme velmi omezené finanční možnosti a musíme pečlivě zvažovat, kam peníze z krajského rozpočtu investujeme. Je to historický okamžik, protože toto zásadní rozhodnutí nedělá jeden muž, ale všichni dotčení partneři.

Jaké tedy budou další kroky?
Máme souhlas našich partnerů, tedy Rady města Zlína a představenstva KNTB. Jsme ve fázi, kdy vizi podrobně diskutujeme a všem postupně vysvětlujeme, jaký je návrh a jak logicky zapadá do konceptu rozvoje nemocnice. Nyní potřebujeme souhlas zastupitelstva města Zlína s korekcí územního plánu, který nám umožní další přípravu projektu. V příští polovině roku chceme mít stavební povolení a žádat o dotace, které budou k dispozici a pomohou nám stavbu financovat. Každý krok děláme s pečlivostí, dodržujeme všechny postupy, povinné lhůty, děláme vše v souladu se zákonem. I to jsou důvody, proč se takovéto projekty často protahují. Platí, že nemocnice je hlavním tahounem a v hejtmanství má maximální oporu. Cíl je jasný a společný, chceme, aby byla krajská nemocnice ve formě.

Opozice vás ale kritizuje v médiích za postupy při přestavbě stávajícího areálu. Můžete se k tomu vyjádřit?
Kritiku jsem zaznamenal od svého předchůdce, ale je neopodstatněná a tvrdě ji odmítám. Vysvětlím. Zakázky v rámci přestavby nemocnice měla administrativně na starosti firma, která byla vybrána na základě výběrového řízení, které proběhlo formou takzvané uzavřené výzvy. Vše podle zákona a parametrů směrnice nemocnice, kterou mimochodem přijal bývalý hejtman. To znamená, že zadavatel - v tomto případě KNTB - oslovil deset vhodných dodavatelů. Nabídku následně učinily čtyři firmy a jedna z nich byla podle nastavených kritérií vybrána. Standardní postup. Do žádného výběrového řízení Rada Zlínského kraje, ani já z pozice hejtmana, nezasahujeme. Je to věc nemocnice, tedy jejího představenstva, které je za to zodpovědné. A pokud něco podcení, ponese následky. Tak to je.

Je to půl roku, co začala válka na Ukrajině. Jak se Zlínskému kraji podařilo vyrovnat s příchodem uprchlíků?
Od začátku konfliktu na Ukrajině jsem se na věc díval realisticky. Nehonil jsem politické body. Uvědomoval jsem si, že pár stovek kilometrů od nás umírají nevinní lidé, ale zároveň mi bylo jasné, že dopady bude mít válka na nás všechny. Díky tomu, že jsme nedělali populistická gesta ve snaze se zalíbit, máme po půl roce situaci v kraji pod kontrolou. Nehroutí se nám školy ani jsme nemuseli budovat stanová městečka, ale do krajského rozpočtu se krize na Ukrajině podepsala. Bavíme se o částkách v řádech desítek milionů korun a od státu zatím máme refundované náklady okolo čtyřiceti procent. Po státu budeme požadovat proplacení všeho, co nám vláda slíbila. A velmi pomáhá také území. Lidé, kteří uprchlíky ubytovali, vozili jídlo do asistenčního centra, oblečení pro děti, pomáhali lidem z Ukrajiny začlenit se... Toho si velmi cením. Lidé se v těžkých časech umí pořád semknout a pomáhat si, to je dobrá zpráva.

Víte, kolik je tady v současné době lidí z Ukrajiny?
Z těch zhruba dvanácti tisíc, co se registrovali v asistenčním centru, část obratem odjela za známými. Někteří se vrátili na Ukrajinu po pár měsících a velká část lidí tady zůstává. Přesná čísla, kolik je v kraji Ukrajinců od státu nemáme, protože stát skutečné počty neeviduje. Víme, že krajské nouzové ubytování využily dva tisíce lidí. Teď taky ukáže začátek školního roku, kolik ukrajinských dětí nastoupí do tříd. Řádně se přihlásily dvě stovky dětí do mateřinek, tisícovka do základních škol a zhruba stovka středoškoláků. S tím si naše školy dokáží poradit. Problém by mohl nastat ve chvíli, kdy se Ukrajinci začnou stěhovat z přechodného bydlení a hledat si něco vlastního. Všichni víme, jaká je dneska situace na trhu realit.

V kraji a hlavně ve Zlíně rezonuje kauza spojovaná s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). Souvisí to nějak s hejtmanstvím?
Lidé, o kterých se v médiích v souvislosti s touto kauzou mluví, mají na náš kraj vazbu. Na samosprávu jako takovou to však vliv nemá. Každá taková kauza je ale nepříjemná a logicky se obrací pozornost i na hejtmanství. I proto jsme se na jednání Rady Zlínského kraje dohodli, že prověříme všechny smlouvy, které se tady uzavíraly v minulém volebním období, za působení kolegy Petra Gazdíka (STAN) v pozici krajského radního. Chci, ať je hejtmanství transparentní a pokud je všechno v pořádku, ať to lidé vědí.

Tento měsíc se uskuteční komunální volby. Dříve jste byl starostou Rožnova pod Radhoštěm, máte stejné ambice i teď?
Postu starosty Rožnova jsem se vzdal, abych se mohl naplno věnovat práci hejtmana. Své stranické kolegy v Rožnově jsem podpořil a jsem na kandidátní listině zapsaný na sedmém místě. V žádném případě neuvažuji o postu starosty nebo radního, městu rád pomůžu jako zastupitel. Volby jsou důležité pro každou obec a město. Proto bych chtěl všechny vyzvat, aby k volbám šli a vybrali si do svých zastupitelstev lidi, kteří mají vize, odvahu a taky charakter. Zastupitele, kteří chtějí rozvíjet místo, kde žijí a nebojí se to odpracovat.

V sobotu 1. října se uskuteční Den Zlínského kraje, tradiční akce, kterou hejtmanství pořádá už potřinácté. Na co se z programu nejvíc těšíte?
Těším se, že budu mít zase příležitost potkat se s lidmi, popovídat si s nimi, vyslechnout je a odpovědět jim na to, co je zajímá. V areálu bude stánek, kde se budeme s kolegy z rady průběžně střídat a kam se za námi mohou zastavit. Letos si připomínáme sto let od narození Dany a Emila Zátopkových, takže se rád zúčastním i běhu na počest Emila Zátopka, který se uskuteční podruhé. Bude to symbolické. Tímto bych rád všechny na Den Zlínského kraje pozval. Je připravený celodenní program: koncerty, stánky s regionálními produkty, atrakce, sportovní aktivity, zábava pro nejmenší a mnoho dalšího. Na této akci uvidíte a hlavně zažijete celý Zlínský kraj na pár metrech čtverečních v bývalém areálu Svit, protože všechno, co tady koupíte a ochutnáte, vyrábějí lidé z našeho kraje. Tak přijďte, bude to stát za to.