V Plzeňském kraji došlo k nárůstu obyvatel s cizím státním občanstvím
Podle výsledků Sčítání 2021 došlo v Plzeňském kraji za posledních deset let k nárůstu obyvatel s cizím státním občanstvím. K české národnosti se v našem kraji hlásilo více než 544 tisíc osob. Mezi cizinci převládali občané ze zemí mimo EU. Vedle české národnosti patřili občané ukrajinské a slovenské národnosti mezi nejčastější. Příslušnost k církvi či náboženské společnosti deklarovalo téměř 48 tisíc osob, naopak odpověď bez náboženské víry zvolilo více než 301 tisíc obyvatel Plzeňského kraje.
Z celkového počtu obyvatel žilo podle zveřejněných výsledků Sčítání 2021 na území Plzeňského kraje 544 223 osob s českým státním občanstvím a 32 576 cizinců. V rozhodném okamžiku, který připadl na půlnoc z 26. na 27. března 2021, tedy pobývalo na území Plzeňského kraje 5,6 % obyvatel s cizím státním občanstvím, což zařadilo náš kraj v mezikrajském porovnání na druhou příčku. Více cizinců bylo jen v Hl. městě Praze, a to 13,6 %. Na třetí pozici co do počtu cizích státních příslušníků se umístil Karlovarský kraj (5,5 %) a následoval ho kraj Středočeský (5,2 %). Naopak nejméně cizinců bylo zaznamenáno v Olomouckém a Zlínském kraji (shodně 1,7 %).
V České republice bylo v rozhodujícím okamžiku evidováno 490 194 osob s cizím státním občanstvím, z nichž 67,6 % tvořily osoby se státním občanstvím mimo země EU a 32,4 % ze zemí EU. Stejně jako v celé ČR převládal výrazně počet cizinců se státním občanstvím mimo země EU také ve 12 krajích republiky. Pouze ve Zlínském kraji byl počet cizinců mimo EU (52,1 %) a ze zemí EU (47,9 %) téměř vyrovnaný. Jediný Moravskoslezský kraj zaznamenal mírnou převahu cizinců ze zemí EU (56,1 %). Nejvíce cizinců s občanstvím mimo země EU pobývalo v krajích Karlovarském (75,5 %), Hl. městě Praze (75,0 %) a Ústeckém (72,8 %).
Při porovnání s výsledky sčítání v roce 2011 tak můžeme konstatovat, že došlo k nárůstu cizích státních příslušníků v našem kraji o 1,1 procentního bodu (dále jen p. b.). Nejvíce cizinců bylo soustředěno v okrese Plzeň-město (51,4 %). Vyšší podíl cizinců byl zaznamenán také v okrese Tachov (12,8 %) a Domažlice (8,1 %). V ostatních okresech Plzeňského kraje se občané cizího státu podíleli mezi 6,6–7,6 %. V okrese Plzeň-město žilo 16 751 cizinců, z nichž většina (97,3 %) pobývala přímo v krajském městě. Další obcí byl Chrást, kde se počet cizinců vyšplhal na 103. V ostatních 13 obcích tohoto okresu počet cizinců nepřekročil stovkovou hranici. V okrese Tachov zaznamenali 4 160 cizinců, z nichž nejvíce jich bylo evidováno v obcích Tachov (1 663), Bor (619) a Stříbro (431). V okrese Domažlice, který s počtem cizinců 2 634 obsadil třetí místo v kraji, bylo registrováno nejvíce cizinců v obcích Domažlice (847), Kdyně (339) a Horšovský Týn (245). Okres Klatovy, který se podílel 7,6 % na populaci Plzeňského kraje v počtu cizinců (2 462), jich evidoval nejvíce v obcích Klatovy (878), Sušice (232) a Nýrsko (222). Okres Plzeň-sever s podílem 6,9 % cizinců (2 245 osob) jich zaznamenal nejvíce v obcích Nýřany (300), Zbůch (191) a Třemošná (163). V okrese Plzeň-jih podílejícím se 6,7 % (2 185 cizinců), měly nejvíce osob s cizím státním občanstvím obce Holýšov (257), Přeštice (213) a Dobřany (207). Posledním okresem s podílem cizinců 6,6 % byl okres Rokycany. Celkem evidoval 2 139 cizinců, největší počet se vyskytoval v obcích Rokycany (1 063), Břasy (119) a Strašice (113).
Z celkového počtu cizinců bylo v Plzeňském kraji 62,8 % ze zemí mimo EU (v roce 2011 podle výsledků SLDB to bylo 53,6 %) a 37,2 % ze zemí EU (v roce 2011 činila hodnota 45,3 %). Můžeme tedy konstatovat, že za deset let došlo k poklesu podílu cizinců ze zemí EU na území Plzeňského kraje (o 8,1 p. b.), a naopak k nárůstu podílu cizinců pocházejících ze zemí mimo EU (o 9,2 p. b.). Z celkového množství cizinců v našem kraji tvořily nejpočetnější skupinu osoby se státním občanstvím Ukrajiny (35,0 %), Slovenska (19,9 %) a Vietnamu (16,4 %). Tento trend platil i v rámci celé ČR, kde se největším procentem na počtu cizinců podílely také osoby z Ukrajiny (30,6 %), Slovenska (19,5 %), Vietnamu (11,1 %) a navíc byla v ČR evidovaná i početná skupina z Ruska (7,2 %). Při meziokresním porovnání bylo zjištěno, že pouze v okrese Plzeň-sever převažovali cizinci ze zemí EU (51,0 %), v ostatních šesti okresech našeho kraje jich bylo více s občanstvím mimo země EU, nejvíce v okrese Plzeň-město (67,0 %) a na Domažlicku (66,5 %).
Dalšími ukazateli, které se zjišťují v rámci sčítání, jsou národnost a náboženská víra. V těchto případech se ale jedná o dobrovolné údaje. Národnost na rozdíl od státního občanství není vázána příslušností k určitému státu a podle metodiky Sčítání 2021 se národností rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Tazatel měl možnost se rozhodnout, zda bude údaj o národnosti vyplňovat, v kladném případě mohl uvést až dvě národnosti. V Plzeňském kraji byla nejpočetnější národnostní skupinou podle výsledků SLDB 2021 národnost česká. Přihlásilo se k ní 354 960 respondentů. Další výraznější zastoupení v našem kraji měla národnost ukrajinská (6 332 obyvatel) a slovenská (4 955 obyvatel), k vietnamské národnosti se přihlásilo 3 054 tazatelů. Národnost či její kombinaci neuvedlo 33,6 % obyvatel Plzeňského kraje. Nejpočetnější při zadávání dvou národností byly národnosti česká a slovenská. K této kombinaci se přihlásilo 2 456 osob. Ostatní národnosti nepřesáhly v Plzeňském kraji tisícového počtu. Tazatelé si mohli vybírat z celkového počtu 1 161 nabízených možností. Obyvatelé Plzeňského kraje z celkového výběru zvolili 285 národností nebo jejich kombinací.
Česká národnost byla nejčetnější ve všech 14 krajích ČR. Podle obvyklého pobytu a při zahrnutí osob pouze s jednou uvedenou národností byla druhou nejčetnější národností v šesti krajích moravská národnost, v dalších šesti krajích slovenská národnost a ve dvou krajích ukrajinská národnost. Na třetím místě se umístila národnost slovenská (v sedmi krajích), ukrajinská (v pěti krajích), vietnamská a polská. K české národnosti se přihlásilo 83,8 % z těch obyvatel ČR, kteří otázku na národnost vyplnili, k moravské národnosti 5,0 % a k národnosti slezské 0,2 %. Z dalších národností byla nejčastěji deklarována národnost slovenská (1,3 %), ukrajinská (1,1 %) a vietnamská (0,4 %). Otázku na národnost nevyplnilo 31,6 % respondentů ČR, což činilo o 6,2 p. b. více než při sčítání v roce 2011. Plzeňský kraj převýšil republikový údaj o 2,0 p. b., více měly jen tři další kraje - Karlovarský, Ústecký a Liberecký.
Vzhledem k dobrovolnosti otázky nechalo 30,1 % respondentů ČR náboženskou víru nevyplněnou, což představovalo o 14,6 p. b. méně než při sčítání v roce 2011. Ve všech čtrnácti krajích ČR byla nejčastěji zvolena Církev římskokatolická, ke které se přihlásilo 53,9 % věřících hlásících se k církvi, náboženské společnosti nebo směru. Republikový údaj byl překonán v pěti krajích ČR, ve Zlínském kraji činili stoupenci římskokatolické církve 66,1 %, na Vysočině 65,2 %, mezi další kraje se zařadily kraje Olomoucký (64,9 %), Jihomoravský (64,4 %) a Jihočeský (58,7 %). Z celkového počtu 741,0 tisíc osob v ČR hlásících se k Církvi římskokatolické, byla evidována nejpočetnější skupina stoupenců v Jihomoravském kraji (téměř 148,6 tisíc osob), dále v krajích Moravskoslezském (téměř 108,6 tisíc osob) a Zlínském (102,8 tisíc osob). V Plzeňském kraji tvořili věřící pouze 3,1 % všech stoupenců římskokatolické církve v ČR. V porovnání se sčítáním v roce 2011 klesl počet věřících hlásících se k církvi, náboženské společnosti nebo směru o téměř 89,3 tisíc osob, naopak vzrostl počet věřících, kteří se nehlásí k církvi, náboženské společnosti nebo směru (nárůst o 254,8 tisíc osob). Za deset let došlo k velkému navýšení počtu osob bez náboženské víry, a to o 39,5 %.
Z celkového počtu obyvatel v Plzeňském kraji neodpovědělo na dotaz náboženské víry 32,2 % respondentů. Možnost bez náboženského vyznání vybralo 51,8 % osob a 7,8 % se zařadilo mezi věřící, kteří se nehlásili k církvi, náboženské společnosti nebo směru. Ti, kteří se hlásili k církvi či náboženské společnosti, se podíleli 8,2 %. Z toho 48,1 % činili stoupenci římskokatolické církve, ke katolické víře se přihlásilo 8 336 (tj. 17,6 %) občanů, dalších 3 244 osob (tj. 6,8 %) se zařadilo ke křesťanství, stoupenci Pravoslavné církve v českých zemích tvořili 5,3 % (2 514 osob), vyznavači Českobratrské církve evangelické 1,9 % a 1,3 % členové Církve československé husitské. Zajímavé je, že se celkem vysoký počet věřících hlásících se ke konkrétní církvi v Plzeňském kraji přihlásil k Jedi, fiktivní náboženské organizaci a rytířskému řádu z filmové ságy Star Wars (1 030 osob, tj. 2,2 %).
Kontakt:
Mgr. Petra Fujová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 121
E-mail: petra.fujova@czso.cz
Přílohy
-
Výsledky Sčítání 2021 Odkaz [nové okno]
-
Výsledky ve Veřejné databázi ČSÚ Odkaz [nové okno]
-
Státní občanství, národnost a náboženská víra podle Sčítání 2021 v Plzeňském kraji (aktualita v pdf)
-
Obyvatelstvo s cizím státním občanstvím v okresech Plzeňského kraje (kartogram)
-
Obyvatelstvo podle vybraných státních občanství, krajů a okresů (tabulka)
-
Obyvatelstvo podle nejčetnějších národností a krajů (tabulka)
-
Obyvatelstvo podle náboženské víry a krajů (tabulka)
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz