Maďarská centrální banka koncem května znovu zvýší úrokové sazby (Ranní zpráva z finančního trhu)
Z hlediska zveřejňování důležitých makroekonomických dat patří tento týden k těm chudším a dnešek nebude výjimkou. Maďarská centrální banka zveřejní výši týdenní depozitní sazby, její změna však očekávána není. Na jejím dalším zasedání 31. května čekáme zvýšení základní úrokové sazby o 50 bb na 5,9 %. Týdenní statistiky žádostí o podporu v nezaměstnanosti z USA budou nadále indikovat výrazné napětí na tamním trhu práce.
Trh práce v USA zůstává výrazně napjatý
Ve středoevropském regionu maďarská centrální banka zveřejní hodnotu týdenní depozitní sazby, změny v její výši však nečekáme my ani trh. Ta by tak měla setrvat na 6,45 %, kam se dostala po zvýšení o 30 bb na konci dubna. Centrální banka přitom uvedla, že k jejím úpravám bude přistupovat se zhruba měsíční frekvencí. Tlaky na další zpřísňování měnové politiky nicméně v Maďarsku přetrvávají, když tamní meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl v dubnu 9,5 % oproti očekáváným 8,9 %. Viceguvernér maďarské centrální banky Barnabas Virag v úterý uvedl, že další zvyšování sazeb bude oproti těm předchozím pozvolnější (jak v březnu, tak i v dubnu banka zvýšila sazby o 100 bb). Velmi jestřábí však bylo prohlášení, že úrokové sazby by ke zkrocení inflace měly dosahovat kladných hodnot i v reálném vyjádření, a to i s tím, že Virag očekává v následujících měsících další nárůst inflace do dvouciferného teritoria. Následující měnověpolitické zasedání je v Maďarsku naplánováno na 31. května. Zde očekáváme zvýšení základní úrokové sazby o 50 bb na 5,9 %
Data z amerického trhu práce budou nadále signalizovat jeho napjatost. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se i v minulém týdnu pravděpodobně pohyboval poblíž 200 tis. To je úroveň, kterou jsme byli zvyklí vídat před započetím pandemie. V blízkosti ní se však počet žádostí pohybuje již od počátku letošního roku. K významnému prolomení této hranice zatím nedošlo, a to i přesto, že zprávy od amerických zaměstnavatelů indikují výrazný nedostatek pracovních sil. To je v souladu s nižší mírou participace na trhu práce oproti předpandemickému období. Část pracovníků v USA se totiž stále na trh práce po pandemii nevrátila, či se přesunula do šedé sféry ekonomiky.
Sazby ČNB v červnu zřejmě znovu vzrostou
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že podle jeho názoru půjdou v červnu úrokové sazby opět vzhůru. Zároveň však dodal, že současná bankovní rada nemůže „brát zodpovědnost za to, jak bude – nebo by měla – rozhodovat bankovní rada v novém složení“. To tak neukazuje na snahu zvýšit sazby výrazněji ještě před tím, než v bankovní radě od 1. července pravděpodobně převládne holubičí postoj k měnové politice. K vývoji měnové politiky po 1. červenci Tomáš Holub pro HN zmínil, že „s trochou štěstí by se mohlo ukázat, že další zvyšování sazeb už nebude potřeba. To koneckonců ukazuje i naše prognóza, že by naše sazby mohly dosáhnout svého vrcholu v polovině letošního roku. Nová bankovní rada by si mohla vydechnout, že tu „černou práci“ za ni odvedl někdo jiný, a situaci „vyčekat“ až do jasných známek poklesu inflace. Velký problém by nastal, kdyby se objevily další proinflační faktory – například včetně opětovného oslabení kurzu koruny – a centrální banka by na ně nebyla ochotná reagovat dalším zpřísněním měnové politiky. Nebo kdyby dokonce začala v takové situaci sazby snižovat.“
Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký v podcastu „Ptám se já“ na Seznam Zprávy řekl, že se v případě holubičí změny v bankovní radě od července obává silné reakce finančních trhů. Ta by pod něj vedla k oslabení koruny, které by bylo pravděpodobně výraznější a déletrvající, než tomu bylo těsně po jmenování Aleše Michla novým guvernérem. Stejně jako Tomáš Holub uvedl, že v červnu pravděpodobně dojde vlivem pokračující akcelerace inflace k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, žádné „naschvály“ ve vztahu k novému složení bankovní rady však neočekává.
My v červnu i nadále od ČNB čekáme zvýšení repo sazby o 75 bb na 6,5 %, stále však vidíme rizika vychýlená k možnosti ještě výraznějšího nárůstu. Tato rizika souvisí s dynamickým vývojem inflace, která již v dubnu překonala prognózu ČNB. Meziroční růst spotřebitelských cen činil 14,2 %, zatímco centrální banka čekala 13,8 %. Slabší je ve srovnání s prognózou ČNB také kurz koruny, jehož průměrnou úroveň banka ve druhém čtvrtletí očekává ve výši rovných 24 CZK/EUR. Vyšší byl v prvním čtvrtletí i růst ekonomiky. Ta vzrostla podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 0,7 %, když ČNB odhadovala její mezičtvrtletní stagnaci.
Celý středoevropský region včera mírně posiloval, a to i přes mírné oslabení eura vůči dolaru. Česká koruna oproti euru zpevnila o přibližně 0,4 % k 24,62 CZK/EUR. V obdobném rozsahu posílil i polský zlotý, zatímco maďarský forint přidal dokonce 1 %.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Úrokové sazby:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun