Legislativní rada vlády se zabývala změnou Ústavy ČR a opětovně prodiskutovala novelu zákona o zadávání veřejných zakázek

Nejprve Legislativní rada vlády projednávala návrh ústavního zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, který vládě předložilo Ministerstvo obrany. Návrh ústavního zákona obsahuje pouze změnu ustanovení čl. 43 odst. 4 Ústavy. Navrhovaná změna se týká úpravy povolování vysílání ozbrojených sil České republiky do zahraničí a pobytu cizích ozbrojených sil na území České republiky, jež je v pravomoci vlády. Dnes platná úprava čl. 43 odst. 4 Ústavy umožňuje vládě bez souhlasu Parlamentu rozhodnout o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů a pouze, pokud jde o plnění závazku z mezinárodní smlouvy o společné obraně proti napadení, účast na mírové operaci podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu, nebo jde-li účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích. Cílem navrhované změny je umožnit, aby vláda mohla rozhodnout i bez souhlasu Parlamentu o vyslání ozbrojených sil České republiky do zahraničí a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky bez specifikace účelu jejich vyslání, resp. pobytu, přičemž délka takového vyslání nebo pobytu by zůstala stejně jako dosud omezena na maximálně 60 dnů.

Při projednávání uvedeného návrhu ústavního zákona na zasedání Legislativní rady vlády byla diskutována především problematika rovnováhy dělby moci, důvody svěření takto obecně vymezené kompetence vládě a její případné zúžení na taxativní výčet účelů vyslání ozbrojených sil České republiky či pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky a dále soulad navrhované úpravy s mezinárodním právem. S ohledem na povahu připomínek, které k návrhu ústavního zákona členové Legislativní rady vlády vznesli, vyústila tato diskuze v závěr přerušit jeho projednávání za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek ve spolupráci s vybranými členy Legislativní rady vlády.

Poté se Legislativní rada vlády zabývala upraveným zněním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který vládě předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem tohoto návrhu zákona je zejména reagovat na obsah odůvodněného stanoviska Evropské komise, které se týká nedostatečné transpozice některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích, a to především ve vztahu ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a v otázce přípustnosti ústního jednání v zadávacím řízení. Návrh zákona dále odstraňuje některé nedostatky v právní úpravě zadávání veřejných zakázek, které byly identifikovány za dobu účinnosti zákona o zadávání veřejných zakázek. Cílem navrhovaných změn je snížení administrativní zátěže na straně zadavatelů i dodavatelů, odstranění nepřiměřené přísnosti některých pravidel, vyjasnění výkladových nejasností a odstranění legislativně technických nedostatků.

Původní vládě předložená verze navrhované úpravy byla Legislativní radou vlády projednávána na jejím předchozím zasedání dne 21. dubna 2022, kdy Legislativní rady vlády projednávání návrhu zákona přerušila za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek a doporučení. Předkladatel následně návrh zákona upravil a předložil k opětovnému projednání Legislativní radě vlády. Diskuze Legislativní rady vlády k upravenému znění návrhu zákona se vedla zejména nad problematikou základní způsobilosti dodavatelů v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, formulací skutkových podstat přestupků a problematikou obnovení způsobilosti jiných osob prokazujících část kvalifikace za dodavatele. Po rozpravě k upravené verzi návrhu zákona Legislativní rada vlády doporučila vládě návrh zákona schválit ve znění svých připomínek, jež budou obsaženy ve stanovisku Legislativní rady vlády.