Dubnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí Evropské komise

Dubnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 76 případů, u nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení.

Další informace k řízení EU o nesplnění povinnosti lze nalézt v otázkách a odpovědích. Podrobnější informace o historii případů jsou dohledatelné v rejstříku rozhodnutí o nesplnění povinnosti.

 

1. Životní prostředí

(Bližší informace: Adalbert Jahnz – tel.: +32 22953156; Maëlys Dreux – tel.: +32 22954673)

Výzvy

Komise vyzývá FRANCII, aby správně provedla rámcovou směrnici o odpadech

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Francii (INFR(2024)2017), jelikož tato země správně neprovedla rámcovou směrnici o odpadech (směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice (EU) 2018/851). Rámcová směrnice o odpadech je rámcovým právním předpisem EU, jehož cílem je předcházet vzniku odpadů nebo jej omezovat, omezovat celkové dopady využívání zdrojů a zlepšovat účinnost tohoto využívání, což je klíčové pro přechod k oběhovému hospodářství a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti Unie. Pozměněná směrnice stanoví závazné cíle pro recyklaci komunálního odpadu a jeho přípravu k opětovnému použití. Rovněž zavádí požadavky pro členské státy v zájmu zlepšení jejich systémů nakládání s odpady a zvýšení účinnosti využívání zdrojů. Lhůta, ve které měly členské státy provést pozměněnou směrnici ve svém vnitrostátním právu, uplynula 5. července 2020. Komise již zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti devíti jiným členským státům (Bulharsku, Česku, Estonsku, Kypru, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku a Rumunsku). Zdá se, že Francie neprovedla správně několik ustanovení pozměněné směrnice. Například správně neprovedla metodiku, která se má použít k měření potravinového odpadu, dále opatření pro tříděný sběr odpadu a spalování tříděného odpadu, jakož i některé definice. Komise proto zasílá Francii výzvu. Ta má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

 Komise vyzývá RAKOUSKO, aby správně provedlo směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Rakousku (INFR(2024)2012), jelikož správně neprovedlo směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí (směrnice 2011/92/EU ve znění směrnice 2014/52/EU) ve svém vnitrostátním právu. Podle pozměněné směrnice musí být velké stavební nebo rozvojové záměry v EU nejprve posouzeny z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. Toto posuzování se provádí před zahájením realizace záměru. Postup posuzování vlivů na životní prostředí zaručuje transparentnost a předvídatelnost rozhodovacího procesu u různých typů veřejných a soukromých záměrů, aby byla zajištěna dobrá úroveň ochrany životního prostředí. V rakouském právním řádu není stanoveno posouzení všech záměrů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí. Posouzení některých záměrů je omezeno na specifické oblasti. Provedení kritérií výběru pro posouzení záměrů je nedostatečné – to se týká zejména kumulace s ostatními záměry a plánování záměrů v citlivých oblastech, jako jsou mokřady, břehové oblasti, ústí řek, horské oblasti a lesy. Dále nejsou se směrnicí o posuzování vlivů na životní prostředí v souladu ani definice některých záměrů (rekreační osady a hotelové komplexy vně městských oblastí, změny nebo rozšíření záměrů). Komise proto zasílá Rakousku výzvu. To má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá LITVU, aby správně provedla právní předpis EU o středních spalovacích zařízeních

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Litvě (INFR(2024)2015) kvůli nesprávnému zapracování směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (směrnice (EU) 2015/2193) do jejího vnitrostátního práva. Cílem této směrnice je snížit znečištění ovzduší stanovením mezních hodnot emisí pro střední spalovací zařízení (o tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším, avšak nižším než 50 MW). Tato zařízení jsou významným zdrojem emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku a prachu. Zelená dohoda pro Evropu, a zejména její akční plán pro nulové znečištění, klade důraz na snížení znečištění ovzduší, což je jeden z hlavních faktorů škodících lidskému zdraví. Dodržování mezních hodnot emisí a norem kvality ovzduší stanovených v právních předpisech EU je zásadní pro ochranu zdraví a životního prostředí. Litva tuto směrnici správně neprovedla ve svých vnitrostátních právních předpisech. Členské státy tak měly učinit do 19. prosince 2017. Litva nezahrnula správné požadavky na stanovení mezních hodnot emisí znečišťujících látek a neprovedla správně některé definice. Dále správně neprovedla některé povinnosti provozovatele týkající se povolení. Komise proto zasílá Litvě výzvu. Ta má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Dodatečná výzva podle článku 258 SFEU

Komise vyzývá RAKOUSKO, aby zajistilo soulad se směrnicí o ochraně přírodních stanovišť a směrnicí o ochraně ptáků

Evropská komise se rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Rakousku (INFR(2023)2045) kvůli nesprávnému uplatňování směrnice o ochraně přírodních stanovišť (směrnice 92/43/EHS) a směrnice o ochraně ptáků (směrnice 2009/147/ES) v národním parku Vysoké Taury v Salcbursku. Národní park Vysoké Taury, označený jako lokalita Natura 2000 podle směrnice o ochraně ptáků i směrnice o ochraně přírodních stanovišť, je největší chráněnou oblastí v Alpách. Nachází se v něm několik prioritních typů přírodních stanovišť (včetně druhově bohatých smilkových travinných porostů a pralesů), jimž hrozí vymizení. Podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť musí členské státy tato stanoviště chránit a obnovovat, neboť mají klíčovou roli pro biologickou rozmanitost. Zelená dohoda pro Evropu i Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 uvádějí, že pro EU je naprosto zásadní, aby chránila a obnovovala biologickou rozmanitost, a zastavila tak její úbytek. Rakousko ve svých vnitrostátních právních předpisech správně neprovedlo některé požadavky směrnice o ochraně přírodních stanovišť, které se vztahují specificky na tento národní park. Jde mimo jiné o požadavek vyloučit poškozování přírodních stanovišť a odpovídajícím způsobem posoudit jakýkoli plán nebo projekt, který s péčí o lokalitu sítě Natura 2000 přímo nesouvisí. V únoru 2023 již Komise zaslala Rakousku výzvu. Další šetření ukázalo, že cíle ochrany stanovené pro danou lokalitu neodpovídají požadavkům stanoveným v právu EU. Komise proto zasílá Rakousku dodatečnou výzvu. To má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá POLSKO, aby aktualizovalo právní předpisy omezující znečištění ovzduší

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Polsku (INFR(2021)2024), protože neodstranilo nedostatky v provedení směrnice o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (směrnice (EU) 2016/2284 o národních emisních stropech). Směrnice o národních emisních stropech přispívá ke snížení znečištění ovzduší na úrovně bez významných negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí a bez rizik v tomto ohledu. Směrnice stanoví pro členské státy zejména národní závazky ke snížení emisí pěti látek významně znečišťujících ovzduší, totiž oxidů dusíku, nemethanových těkavých organických sloučenin, oxidu siřičitého, amoniaku a jemných částic (PM2,5). Všechny tyto látky mají významný negativní dopad na lidské zdraví, neboť přispívají ke vzniku dýchacích potíží, kardiovaskulárních chorob a rakoviny, a také poškozují ekosystémy. Zelená dohoda pro Evropu, a zejména její akční plán pro nulové znečištění, klade důraz na snížení znečištění ovzduší, což je jeden z hlavních faktorů škodících lidskému zdraví. V červnu 2021 zaslala Komise Polsku výzvu, v níž jej vyzvala, aby dosáhlo souladu se směrnicí o národních emisních stropech. Některé nedostatky však přetrvávají, včetně neprovedení požadavku na vedení přeshraničních konzultací o národních programech omezování znečištění ovzduší a na zahrnutí povinných opatření do těchto programů. Komise se proto rozhodla zaslat Polsku odůvodněné stanovisko. To má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá IRSKO, aby správně provedlo právní předpis EU týkající se průmyslových emisí

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Irsku (INFR(2021)2116), protože neodstranilo nedostatky v provedení směrnice o průmyslových emisích (směrnice 2010/75/EU). Průmyslové činnosti mají významný dopad na životní prostředí a zdraví. Směrnice o průmyslových emisích stanoví pravidla, jejichž cílem je prevence a snižování škodlivých průmyslových emisí do ovzduší, vody a půdy a rovněž předcházení vzniku odpadů. Zelená dohoda pro Evropu, a zejména její akční plán pro nulové znečištění, vyzývá k vytvoření prostředí bez toxických látek snížením znečištění ovzduší, vody a půdy na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. V únoru 2022 zaslala Komise Irsku výzvu. V irském právním řádu však stále nejsou správně provedeny některé požadavky na povolování, jako je dodržování mezních hodnot emisí při udělení výjimky z požadavku dodržovat úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, určité technické požadavky uvedené v přílohách směrnice a některé definice. Komise se proto rozhodla zaslat Irsku odůvodněné stanovisko. To má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

2. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Bližší informace: Johanna Bernsel – tel.: +32 22986699; Federica Miccoli – tel.: +32 22958300)

Výzvy

Komise vyzývá BULHARSKO, ŠPANĚLSKO a RUMUNSKO, aby zajistily soulad s právními předpisy o zadávání veřejných zakázek

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Rumunsku (INFR(2023)2114) a vydat odůvodněná stanoviska týkající se Bulharska (INFR(2018)2268) a Španělska (INFR(2021)2171), protože nezajistily soulad s právními předpisy o zadávání veřejných zakázek. Členské státy měly do 18. dubna 2016 provést pravidla týkající se veřejných zakázek a koncesí (směrnice 2014/23/EU, směrnice 2014/24/EU a směrnice 2014/25/EU) ve svých vnitrostátních právních předpisech. Tyto směrnice požadují, aby členské státy používaly nestranné a transparentní postupy v zájmu otevření trhu s veřejnými zakázkami skutečné hospodářské soutěži mezi podniky v celé EU a zajištění co nejlepšího poměru mezi kvalitou a cenou při veřejných zakázkách. Komise se na tyto země obrací kvůli různým záležitostem, které se mimo jiné týkají omezování práv hospodářských subjektů v případě Rumunska a vyloučení soukromých nemocnic z pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek, i když jsou částečně financovány z veřejných prostředků, v případě Bulharska. Španělské právní předpisy nerespektují zejména oblast působnosti směrnic, pokud jde o druh veřejných zadavatelů, zakázek a změn zakázek, které musí pokrývat.

Bulharsko, Španělsko a Rumunsko mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že vydá odůvodněné stanovisko týkající se Rumunska a že předloží věc Bulharska a Španělska Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise žádá ŠPANĚLSKO a MAĎARSKO, aby zajistily soulad s pravidly týkajícími se dálničních koncesí

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Maďarsku (INFR(2024)4006) a dodatečné výzvy Španělsku (INFR(2021)4052), jelikož tyto země nezajistily soulad s pravidly pro dálniční koncese. Cílem obou výzev je zajistit dodržování pravidel EU pro koncese, která zajišťují rovné zacházení s hospodářskými subjekty, jež mají zájem o účast v zadávacích řízeních, jakož i dodržování povinné transparentnosti. Komise se v souvislosti s těmito koncesemi zabývá různými záležitostmi. Domnívá se, že koncese udělená Maďarskem na dobu 35 let nebyla transparentní z hlediska odhadované hodnoty, nedostatečně přenesla provozní riziko a její platnost byla bezdůvodně prodloužena na nepřiměřeně dlouhou dobu, čímž bylo porušeno právo EU. Španělsko prodloužilo dobu platnosti dvou dálničních koncesí, aniž by řádně použilo zadávací řízení, což je v rozporu s pravidly EU.

Španělsko a Maďarsko mají nyní dva měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí odpověděly. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout, že jim zašle odůvodněné stanovisko.

Komise žádá FRANCII, aby zajistila soulad s pravidly EU týkajícími se volného pohybu veterinárních společností a veterinárních lékařů

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Francii (INFR(2024)4005) kvůli jejím vnitrostátním pravidlům pro veterinární společnosti a veterinární lékaře. Reaguje tak na obavy ohledně dodržování pravidel EU týkajících se svobody usazování a volného pohybu služeb, stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a ve směrnici o službách, ze strany Francie. Tato unijní pravidla zajišťují, aby se poskytovatelé služeb při usazování v některém členském státě nebo při přeshraničním poskytování služeb ze své domovské země nesetkávali s neopodstatněnými překážkami. Francouzská právní úprava vyžaduje, aby veterinární lékaři byli přítomni na každém ze svých pracovišť alespoň po část pracovní doby. Tento požadavek prakticky omezuje počet zařízení, jež může veterinární lékař vlastnit, a v důsledku toho i počet pracovišť, která může provozovat. Navíc podle francouzské právní úpravy je sice volné poskytování služeb v zásadě možné, ale prakticky Francie brání veterinárním lékařům usazeným v jiných členských státech v dočasném a příležitostném poskytování služeb ve Francii. Komise proto zasílá Francii výzvu. Ta má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti RUMUNSKU kvůli neuplatňování pravidel EU týkajících se opožděných plateb

Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Rumunsku (INFR(2024)4004) kvůli tomu, že správně neuplatňuje pravidla stanovená ve směrnici o opožděných platbách (směrnice 2011/7/EU).

Opožděné platby mají negativní dopad na podniky, neboť snižují likviditu, brání jim v růstu, omezují jejich odolnost a mohou bránit jejich úsilí o to, aby se staly ekologičtější a digitálnější. Za současné hospodářské situace jsou podniky, zejména malé a střední podniky, závislé na pravidelných platbách, aby mohly fungovat a investovat. Směrnice o opožděných platbách ukládá orgánům veřejné moci povinnost uhradit své faktury do 30 dnů (nebo v případě orgánů ochrany veřejného zdraví do 60 dnů).

Komise zasílá Rumunsku výzvu kvůli nadměrnému zpoždění plateb od orgánů ochrany veřejného zdraví nezávislým rumunským lékárnám za léky, které vydávají pacientům v rámci vnitrostátního systému zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že lékárny jsou přímo odpovědné distributorům a dalším aktérům v dodavatelském řetězci za jakékoli zpoždění na své straně, hrozí nezávislým lékárnám v Rumunsku kvůli těmto opožděným platbám úpadek. Rumunsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Předložení věcí Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ŘECKA kvůli nesprávnému uplatňování pravidel EU týkajících se opožděných plateb

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Řecka (INFR(2023)2027) kvůli tomu, že správně neuplatňuje pravidla stanovená ve směrnici o opožděných platbách (směrnice 2011/7/EU).

Komise předkládá věc Řecka Soudnímu dvoru kvůli nesprávným platebním zvyklostem řeckých veřejných nemocnic ve vztahu k jejich dodavatelům. Tyto nemocnice v rozporu s ustálenou judikaturou nedodržují povinnost okamžitě uhradit své dluhy v případě, že dodavatelé souhlasí, že se vzdají svých nároků na úroky. Opožděné platby mají negativní dopad na podniky, neboť snižují likviditu, brání jim v růstu, omezují jejich odolnost a mohou bránit jejich úsilí o to, aby se staly ekologičtější a digitálnější. Za současné hospodářské situace jsou podniky, zejména malé a střední podniky, závislé na pravidelných platbách, aby mohly fungovat a investovat. Směrnice o opožděných platbách ukládá orgánům veřejné moci povinnost uhradit své faktury do 30 dnů (nebo v případě orgánů ochrany veřejného zdraví do 60 dnů). Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Řecka Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace lze nalézt v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ČESKA kvůli tomu, že správně neprovedlo pravidla EU pro přiměřenost profesních předpisů

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Česka (INFR(2021)2201) kvůli tomu, že nezajistilo správné provedení směrnice o testu přiměřenosti (směrnice 2018/958/EU) ve svém vnitrostátním právu. Tato směrnice upravuje posuzování přiměřenosti nových pravidel omezujících přístup k regulovaným povoláním. Členské státy jsou povinny zajistit, aby každá regulace povolání sledovala legitimní cíle veřejného zájmu a byla nezbytná a vyvážená. Dostupnost jasného společného rámce pro posouzení před přijetím regulace povolání má zásadní význam pro předcházení vzniku neodůvodněných překážek na jednotném trhu a pro usnadnění přístupu k regulovaným povoláním. Česko nezajistilo, aby u všech opatření, na něž se směrnice vztahuje, zejména pokud jsou iniciována profesními sdruženími a parlamentními pozměňovacími návrhy, bylo předem provedeno posouzení přiměřenosti. Česko navíc nezajistilo posouzení kumulativního dopadu, který má více požadavků zavedených současně. Cílem tohoto kroku je zajistit řádné provádění směrnice, a zabránit tak vzniku nepřiměřených překážek na jednotném trhu v souladu s cíli uvedenými ve sdělení Komise nazvaném „30 let jednotného trhu“. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Česka Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace lze nalézt v tiskové zprávě.

 

3. Migrace, vnitřní věci a bezpečnostní unie

(Bližší informace: Anitta Hipper – tel.: +32 22985691; Elettra Di Massa – tel.: +32 22982161)

Výzvy

Komise vyzývá MAĎARSKO, aby zajistilo soulad s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-823/21, který se týká povinnosti zajistit účinný přístup k řízení o mezinárodní ochraně

Komise se rozhodla zaslat výzvu Maďarsku (INFR(2020)2310), jelikož nevyhovělo rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-823/21, Komise v. Maďarsko. Soudní dvůr ve svém rozhodnutí ze dne 22. června 2023 konstatoval, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z pravidel EU v oblasti azylu. Zejména dospěl k závěru, že Maďarsko porušilo směrnici 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany tím, že nezajistilo, aby státním příslušníkům třetích zemí nebo osobám bez státní příslušnosti byl poskytnut účinný přístup k řízení o mezinárodní ochraně. Podle požadavku maďarského práva musí státní příslušníci třetích zemí před tím, než mohou v Maďarsku požádat o mezinárodní ochranu, nejprve na maďarském velvyslanectví mimo území Evropské unie učinit prohlášení o svém záměru požádat o azyl a musí jim být za tímto účelem vydáno zvláštní povolení ke vstupu do země.

Protože Komise neobdržela žádné informace o opatřeních přijatých Maďarskem k nápravě zjištěného porušení práva Unie, domnívá se, že Maďarsko nesplnilo svou povinnost přijmout opatření nezbytná k dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora. Maďarsko má dva měsíce na to, aby na výzvu odpovědělo. V závislosti na obdržené odpovědi se Komise může rozhodnout, že tuto věc znovu předloží Soudnímu dvoru a navrhne uložení finančních sankcí.

 

4. Spravedlnost

(Bližší informace: Christian Wigand – tel.: +32 22962253; Jördis Ferroli – tel.: +32 22992729; Yuliya Matsyk – tel.: +32 22962716)

Výzvy a dodatečné výzvy

Komise vyzývá BULHARSKO, ŠPANĚLSKO a POLSKO, aby správně provedly pravidla EU týkající se presumpce neviny a práva být přítomen před soudem

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Španělsku (INFR(2024)2033) a Polsku (INFR(2024)2034), jakož i zaslat dodatečnou výzvu Bulharsku (INFR(2023)2093) kvůli nesprávnému provedení směrnice o posílení presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem (směrnice 2016/343/EU). Jedná se o jednu ze šesti směrnic, které EU přijala s cílem vytvořit společné minimální normy, jež v celé EU zajistí dostatečnou ochranu práv podezřelých a obviněných osob na spravedlivý proces v trestních řízeních. Komise má za to, že některá vnitrostátní prováděcí opatření oznámená uvedenými třemi členskými státy nesplňují požadavky směrnice. V září 2023 zaslala Komise Bulharsku první výzvu, zjistila však další problémy, pokud jde o provedení ustanovení týkajících se soudních řízení v nepřítomnosti a práva na nové soudní řízení v bulharských právních předpisech. Pokud jde o Polsko a Španělsko, Komise zjistila, že opatření oznámená těmito členskými státy správně neprovádějí ustanovení směrnice týkající se označování na veřejnosti za vinného a používání donucovacích prostředků spočívajících ve fyzickém omezení při předvedení podezřelých a obviněných osob před soudem nebo na veřejnosti. Polsko správně neprovedlo podmínky uplatňování důkazního břemene, práva nevypovídat a práva neobviňovat sám sebe a požadavky na řízení vedená v nepřítomnosti, jakož i ustanovení o právu na účinnou právní ochranu. Kromě toho podle polských právních předpisů nepožívají osoby podezřelé ze spáchání trestného činu práv vyplývajících ze směrnice před tím, než jsou příslušnými orgány informovány o svém postavení podezřelého nebo obviněného, což vede k nesprávnému provedení oblasti působnosti směrnice. Komise proto zasílá Španělsku a Polsku výzvu a Bulharsku dodatečnou výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Výzvy a odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá BELGII, BULHARSKO, NIZOZEMSKO, POLSKO A FINSKO, aby dodržovaly přeshraniční soudní postupy v souvislosti s evropským zatýkacím rozkazem

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Bulharsku (INFR(2021)2262) a odůvodněné stanovisko Belgii (INFR(2021)2002), Nizozemsku (INFR(2021)2004), Polsku (INFR(2020)2308) a Finsku (INFR(2021)2110), protože nedodržují rámcové rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV). Evropský zatýkací rozkaz (nebo též evropský zatykač) je zjednodušený přeshraniční soudní postup, který umožňuje předání vyžádané osoby za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody. Funguje od 1. ledna 2004 a nahradil zdlouhavé postupy vydávání osob, které se mezi členskými státy EU uplatňovaly dříve. Bulharsko se zabývalo předchozími nedostatky, ale nyní ve svých právních předpisech provedlo jiné změny, jimiž správně neprovedlo ustanovení týkající se ponechání vyžádané osoby ve vazbě. Belgie nepřijala právní předpisy, kterými by do svého vnitrostátního práva provedla ustanovení o dalším předání nebo vydání v případě, že Belgie jedná jako vykonávající členský stát. Navíc Belgie správně neprovedla ustanovení týkající se mimo jiné možných důvodů pro odmítnutí, lhůt pro výkon evropského zatýkacího rozkazu a situace a výslechu do přijetí rozhodnutí. Nizozemsko provedlo nesprávně ustanovení týkající se mimo jiné povinnosti vykonat evropský zatýkací rozkaz, důvodů pro odmítnutí výkonu, příslušného vykonávajícího justičního orgánu a lhůt pro předání osoby. Polsko provedlo nesprávně ustanovení týkající se mimo jiné ověření oboustranné trestnosti, důvodů pro odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu a záruk od vystavujícího členského státu. Finsko provedlo nesprávně ustanovení týkající se mimo jiné důvodů pro odmítnutí výkonu, záruk od vystavujícího členského státu, lhůt, odloženého nebo podmíněného předání a průvozu. Tyto členské státy proto nyní mají dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření k nápravě nedostatků, na které Komise upozornila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že zašle Bulharsku odůvodněné stanovisko nebo že věc Belgie, Nizozemska, Polska a Finska předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá ŘECKO a KYPR, aby správně provedly pravidla týkající se boje proti podvodům poškozujícím rozpočet Unie

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2021)2236) a Kypru (INFR(2021)2265), protože ve svých vnitrostátních právních předpisech správně neprovedly směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím rozpočet Unie (směrnici o ochraně finančních zájmů). Tato pravidla zvyšují úroveň ochrany rozpočtu EU harmonizací definic, sankcí a promlčecích lhůt týkajících se trestných činů, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy Unie, a jsou základem pro Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). V prosinci 2021 zaslala Komise nejprve výzvu Řecku a v únoru 2022 Kypru. Na základě analýzy jejich odpovědí se Komise domnívá, že Řecko správně neprovedlo ustanovení směrnice, která definují „pasivní korupci“ a „úřední osoby“. Kromě toho se Komise domnívá, že některá ustanovení oznámená Řeckem stanoví pravidla, která omezují účinnost a odrazující účinek sankcí za trestné činy spadající do oblasti působnosti směrnice. Komise dále dospěla k závěru, že Kypr plně neprovedl některá ustanovení týkající se definice a odpovědnosti právnických osob, jakož i kyperské soudní příslušnosti ve vztahu k trestnému činu praní peněz, jak vyžaduje směrnice. Komise se proto rozhodla vydat Řecku a Kypru odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

5. Energetika

(Bližší informace: Tim McPhie – tel.: +32 22958602; Giulia Bedini – tel.: +32 22958661)

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá NIZOZEMSKO a SLOVENSKO, aby plně provedly směrnici o energii z obnovitelných zdrojů

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Nizozemsku (INFR(2021)0310) a dodatečné odůvodněné stanovisko Slovensku (INFR(2021)0360) kvůli neúplnému provedení pravidel EU pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů stanovených ve směrnici (EU) 2018/2001. Tato směrnice vymezuje právní rámec pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů v EU. Stanoví závazný cíl na úrovni EU pro rok 2030 spočívající v podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v Unii ve výši nejméně 32 %, jakož i konkrétní cíle pro odvětví vytápění, chlazení a dopravy. Směrnice rovněž podporuje účast občanů na přechodu na čistou energii. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 30. června 2021.

V červenci 2021 zaslala Komise Nizozemsku výzvu, jelikož tato země neoznámila úplné provedení směrnice. Uvedený členský stát však dosud směrnici provedl pouze částečně. Komise se proto rozhodla zaslat Nizozemsku odůvodněné stanovisko.

V případě Slovenska se Komise v lednu 2023 rozhodla předložit danou věc Soudnímu dvoru Evropské unie, protože Slovensko k této směrnici neoznámilo žádná prováděcí opatření. Následně Slovensko prováděcí opatření oznámilo a Komise se rozhodla řízení před Soudním dvorem zastavit. Po posouzení oznámených opatření se Komise nyní rozhodla zaslat Slovensku dodatečné odůvodněné stanovisko, jelikož směrnice stále není provedena v plném rozsahu.

Oba členské státy nyní mají dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření k úplnému provedení směrnice. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá BELGII, DÁNSKO a ŠPANĚLSKO, aby plně provedly pravidla EU týkající se vnitřního trhu s elektřinou

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Belgii (INFR(2022)2032), Dánsku (INFR(2022)2102) a Španělsku (INFR(2022)2034) kvůli tomu, že plně neprovedly pravidla EU týkající se vnitřního trhu s elektřinou stanovená ve směrnici (EU) 2019/944, kterou se mění směrnice 2012/27/EU. Uvedená směrnice vymezuje klíčová pravidla, pokud jde o organizaci a fungování evropského elektroenergetického odvětví, s cílem vytvořit v EU integrované, konkurenční, flexibilní, spravedlivé a transparentní trhy s elektřinou zaměřené na spotřebitele.

Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 31. prosince 2020. Komise zaslala výzvu Belgii a Španělsku v květnu 2022 a Dánsku v září 2022 poté, co dospěla k závěru, že ne všechna ustanovení směrnice byla provedena v jejich vnitrostátních právních předpisech. Po přezkoumání jejich odpovědí a oznámených vnitrostátních prováděcích opatření má Komise za to, že tyto členské státy směrnici stále neprovedly v plném rozsahu.

Tyto tři členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření a oznámily je Komisi. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

6. Finanční služby

(Bližší informace: Francesca Dalboni – tel.: +32 22988170; Marta Pérez-Cejuela – tel.: +32 22963770)

Výzvy a dodatečné výzvy

Komise vyzývá IRSKO, FRANCII a LOTYŠSKO, aby správně provedly pátou směrnici o boji proti praní peněz

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Irsku a Francii (INFR(2023)2188 a INFR(2024)2037) a dodatečné výzvy Lotyšsku (INFR(2023)2028), protože nesprávně provedly čtvrtou a pátou směrnici o boji proti praní peněz (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz ve znění páté směrnice o boji proti praní peněz).

Uvedené členské státy oznámily úplné provedení pozměněné směrnice. Komise však zjistila několik případů nesouladu, tj. nesprávného provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Tento nesoulad se týká mimo jiné klíčových aspektů směrnic, jako je v případě Francie nezajištění úplnosti vnitrostátního registru skutečných majitelů (databáze, v níž jsou zapsáni majitelé společnosti nebo jiné právnické osoby) tím, že do něj nejsou zahrnuty určité právnické osoby (fonds de dotation, fonds de pérennité a většina sdružení). V případě Irska se nesoulad týká stávajícího systému, který nezaručuje přiměřenost a úplnost informací uchovávaných v registru skutečných majitelů svěřenských fondů, jakož i dostupnost jeho informací. V případě Lotyšska má nesprávné provedení dopad zejména na fungování jeho finanční zpravodajské jednotky tím, že omezuje její povinnost vyměňovat si informace s jinými finančními zpravodajskými jednotkami.

Pravidla zaměřená proti praní peněz mají naprosto zásadní význam v boji proti praní peněz a financování terorismu. Nedávné skandály týkající se praní peněz odhalily potřebu přísnějších pravidel na úrovni EU. Legislativní nedostatky v jednom členském státě mají dopad na celou EU. V zájmu potírání trestné činnosti a ochrany našeho finančního systému by proto měla být pravidla EU účinně provedena a kontrolována.

Irsko, Francie a Lotyšsko mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise upozornila, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá SLOVENSKO, aby posílilo svůj rámec dohledu nad pojišťovnictvím podle směrnice Solventnost II

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Slovensku (INFR(2023)2077) kvůli neplnění povinností podle směrnice Solventnost II.

Komise se domnívá, že Národná banka Slovenska (NBS) – příslušný orgán dohledu odpovědný za dohled nad dodržováním práva Unie pojišťovnami usazenými na Slovensku – nepřiměřeně nepřijala včasná a rozhodná opatření proti slovenské pojišťovně nedodržující předpisy. Kromě toho se Komise domnívá, že NBS tím, že v souvislosti s odnětím povolení dotčené slovenské pojišťovně neprovedla účinná opatření v oblasti dohledu a v tomto ohledu účinně nespolupracovala s orgány dohledu v hostitelských členských státech, nesplnila své povinnosti v oblasti ochrany pojistníků podle směrnice Solventnost II.

Účinný dohled je klíčovým předpokladem pro vybudování důvěry v jednotný trh a pro ochranu zájmů pojistníků. Zejména s ohledem na nárůst přeshraničních pojišťovacích činností mají nedostatky v dohledu v jednom členském státě dopad na EU. Pravidla EU by měla být prováděna způsobem, který zaručí účinný celkový dohled nad pojišťovnami a podobnou ochranu pojistníků v celé EU.
Komise proto zasílá Slovensku výzvu. To má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŠVÉDSKO, aby zajistilo dodržování pravidel EU týkajících se řízení bankovních krizí

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Švédsku (INFR(2024)2036) kvůli neuvedení jeho právních předpisů do souladu se směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank, pozměněnou druhou směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD II).

Směrnice stanoví pravidla pro řádné řízení úpadku bank a investičních podniků. Změny zavedené druhou směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank zahrnují mimo jiné podrobná pravidla týkající se dluhové rezervy, kterou mají banky a investiční podniky držet, aby byly schopny absorbovat ztráty a v případě řešení krize být rekapitalizovány (tzv. „minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky“ neboli „MREL“).

Několik technických aspektů vnitrostátních předpisů přijatých Švédskem není v souladu se směrnicí v pozměněném znění. Jedná se zejména o hierarchii věřitelů v případech platební neschopnosti, druhy nástrojů spravovaných podle právních předpisů třetí země, které lze osvobodit od požadavku na ustanovení, jímž se uznává pravomoc orgánů EU k řešení krize rekapitalizací z vnitřních zdrojů, jakož i omezení týkající se dividend a jiných podobných rozdělení v případě, kdy vedle kapitálové rezervy není splněn minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky.

Tím, že Švédsko tato pravidla nedodržuje, brání provedení opatření k řešení krize, jejichž cílem je pomoci bankám a investičním podnikům projít úpadkem s minimálními dopady na finanční stabilitu a zachovat kontinuitu svých funkcí, přičemž by se měly spoléhat především na zdroje stávajících akcionářů a věřitelů.

Komise proto zasílá Švédsku výzvu. To má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

 

7. Rozpočet

(Bližší informace: Balazs Ujvari – tel.: +32 22954578; Veronica Favalli – tel.: +32 22956859)

Výzva

Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby zajistilo dodržování pravidel pro výběr tradičních vlastních zdrojů

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Španělsku (INFR(2023)2192), jelikož nevybíralo tradiční vlastní zdroje (jak je stanoveno v nařízení Rady, kterým se provádí rozhodnutí o vlastních zdrojích) z textilních výrobků z Číny propuštěných do volného oběhu v EU v období od listopadu 2011 do prosince 2012. Španělské celní orgány nedodržovaly všeobecně dohodnutý postup na úrovni EU, neboť přijímaly extrémně nízké celní hodnoty, nepožadovaly záruku a prováděly ověření deklarované celní hodnoty až po více než jednom roce po dovozu.

Komise dospěla k závěru, že opatření přijatá Španělskem v souvislosti s dovozem z Číny nebyla dostatečná k ochraně rozpočtu EU.

Komise proto zasílá Španělsku výzvu. To má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

 

8. Obchod

(Bližší informace: Olof Gill – tel.: +32 22965999; Ana Apse-Paese – tel.: +32 22987348)

Výzvy

Komise vyzývá MAĎARSKO, aby plně vyhovělo rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-66/18

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Maďarsku (INFR(2017)2076), které řádně neuplatňuje právní předpisy EU a nevyhovělo rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-66/18.

Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 6. října 2020 konstatoval, že Maďarsko porušilo právní předpisy EU, jakož i Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS), jelikož v této zemi výkon výukových činností vedoucích ke kvalifikaci zahraničními vysokoškolskými institucemi nacházejícími se mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) podléhá dvěma podmínkám. Maďarská právní úprava vyžadovala, aby maďarská vláda a vláda státu, v němž má dotyčná instituce sídlo, souhlasily s tím, že budou vázány mezinárodní smlouvou. Zadruhé vyžadovala, aby vzdělávací instituce za účelem výkonu činností v Maďarsku poskytovala vysokoškolské vzdělávání ve státě, v němž má své sídlo, včetně členských států EHP. Nový zákon přijatý dne 18. května 2021 již druhý požadavek neobsahuje. Nový zákon však stále vyžaduje uzavření mezinárodní smlouvy mezi Maďarskem a domovským státem dané instituce, což je trvale v rozporu se zásadami GATS a Listiny základních práv EU. Komise proto zasílá Maďarsku výzvu. To má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie. Toto druhé předložení věci Soudnímu dvoru může vést k uložení finančních sankcí za dobu od prvního rozsudku až do dosažení souladu.

 

9. Mobilita a doprava

(Bližší informace: Adalbert Jahnz – tel.: +32 22953156; Anna Wartberger – tel.: +32 22982054)

Výzvy

Komise vyzývá BELGII, NĚMECKO, ŘECKO, FRANCII, LUCEMBURSKO a NIZOZEMSKO, aby zajistily dodržování pravidel EU týkajících se jednotného evropského nebe a uspořádání vzdušného prostoru

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Belgii (INFR(2024)2019), Německu (INFR(2024)2021), Francii (INFR(2024)2020), Lucembursku (INFR(2024)2022) a Nizozemsku (INFR(2024)2023) kvůli nesprávnému uplatňování některých právních ustanovení, která se týkají letových navigačních služeb, v rámci systému sledování výkonnosti a systému poplatků v jednotném evropském nebi zřízeného podle nařízení (ES) č. 549/2004 a nařízení (ES) č. 550/2004. Komise zjistila nedostatek vhodných mechanismů financování letových navigačních služeb v některých přeshraničních oblastech, nevhodné nebo neodůvodněné rozdělení nákladů mezi traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby, jakož i nedostatečné finanční pobídky pro poskytovatele služeb. To má dopad nejen na příjmy poskytovatelů letových navigačních služeb, ale také na poplatky hrazené uživateli vzdušného prostoru, jako jsou zákazníci. Komise se rovněž rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Řecku (INFR(2024)2014), protože na svých letištích nezavedlo nezbytná opatření k zajištění postupů navigace založené na výkonnosti, jak požadují prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1048 a 2018/1139, ani neprovedlo plán nápravných opatření dohodnutý s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA). Optimalizace tratí letových provozních služeb a postupů přiblížení podle přístrojů a uspořádání letového provozu a letové navigační služby (ATM/ANS) s využitím navigace založené na výkonnosti (PBN) mohou být prospěšné z hlediska bezpečnosti, kapacity, životního prostředí a nákladové efektivnosti. Komise proto zasílá Belgii, Německu, Řecku, Francii, Lucembursku a Nizozemsku výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá ŠVÉDSKO, aby zlepšilo bezpečnost přístavů

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Švédsku (INFR(2022)2206) kvůli neplnění povinností, které pro něj vyplývají z právních předpisů EU v oblasti námořní bezpečnosti, konkrétně nařízení (ES) č. 725/2004, směrnice 2005/65/ES a nařízení Komise (ES) č. 324/2008. Zmíněný právní rámec stanoví bezpečnostní požadavky na lodě, přístavy a přístavní zařízení a stanoví postupy pro inspekce v oblasti námořní bezpečnosti. Tato opatření jsou důležitá pro lepší zabezpečení přístavů před hrozbami úmyslných protiprávních činů a větší odolnost kritické infrastruktury EU. Švédsko neplní účinně požadované administrativní a kontrolní úkoly, což může ohrozit námořní bezpečnost EU.

Dnešní odůvodněné stanovisko navazuje na výzvu, kterou Komise zaslala v únoru 2023. Švédsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá BULHARSKO, ESTONSKO, IRSKO, CHORVATSKO, SLOVINSKO a SLOVENSKO, aby provedly směrnici o transevropské dopravní síti

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Bulharsku (INFR(2023)0191, Estonsku (INFR(2023)0206), Irsku (INFR(2023)0223), Chorvatsku (INFR(2023)0220), Slovinsku (INFR(2023)0245) a Slovensku (INFR(2023)0248), v nichž těchto šest členských států vyzývá, aby provedly směrnici o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (směrnice (EU) 2021/1187) ve vnitrostátním právu. Cílem směrnice je hladší dokončení klíčových projektů hlavní sítě TEN-T, a to vyjasněním postupů udělování povolení a zadávání veřejných zakázek. Směrnice se vztahuje na přeshraniční a chybějící spojení na hlavních koridorech TEN-T a na projekty koridorů přesahující 300 milionů EUR.

Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 10. srpna 2023. V září 2023 zaslala Komise výzvu šesti členským státům, které své vnitrostátní prováděcí předpisy neoznámily. Po přezkoumání jejich odpovědí má Komise za to, že tyto členské státy směrnici stále neprovedly. Uvedených šest členských států má nyní dva měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření a oznámily je Komisi. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

10. Digitální ekonomika

(Bližší informace: Johannes Bahrke – tel.: +32 22958615; Thomas Regnier – tel.: +32 22991099)

Výzvy

Komise vyzývá KYPR, ČESKO, ESTONSKO, POLSKO, PORTUGALSKO a SLOVENSKO, aby jmenovaly a plně zmocnily své koordinátory digitálních služeb podle nařízení o digitálních službách

Komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Kypru (INFR(2024)2016), Česku (INFR(2024)2039), Estonsku (INFR(2024)2040), Polsku (INFR(2024)2041), Portugalsku (INFR(2024)2038) a Slovensku (INFR(2024)2042), neboť tyto členské státy dosud nejmenovaly své koordinátory digitálních služeb podle nařízení o digitálních službách, nebo toto jmenování nebylo provázeno dostatečným zmocněním. Členské státy tak měly učinit do 17. února 2024. V současnosti musí své koordinátory digitálních služeb ještě jmenovat Estonsko, Polsko a Slovensko.

Vedle toho Kypr, Česko a Portugalsko své koordinátory digitálních služeb již jmenovaly, avšak musí je ještě vybavit nezbytnými pravomocemi a kompetencemi k plnění jejich úkolů včetně ukládání sankcí v případě neplnění povinností.

Plně zmocnění koordinátoři digitálních služeb v každém členském státě mají zásadní význam pro výkon nových práv zavedených v rámci nařízení o digitálních službách, zejména pro zajištění toho, aby uživatelé mohli podávat stížnosti na platformy v místě svého bydliště, pro udělování statusu důvěryhodných oznamovatelů a prověřování výzkumných pracovníků.

Komise proto uvedeným šesti členským státům zasílá výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněná stanoviska.