Inflace je příliš vysoká a trh práce extrémně napjatý
Inflace je příliš vysoká a trh práce extrémně napjatý. Těmito slovy zahájil guvernér americké centrální banky Jerome Powell tiskovou konferenci po květnovém zasedání měnového výboru. Banka dále zvýšila úrokové sazby a bude v tomto procesu pokračovat. Zároveň oznámila začátek snižování bilance.
I přesto, že ekonomická aktivita v prvním čtvrtletí poklesla, Fed poukazuje na silnou spotřebu domácností a investice firem. Trh práce zůstává robustní se silnou tvorbou nových pracovních míst a nízkou mírou nezaměstnanosti. Jeho napjatost je dle Fedu doslova extrémní. Inflace je pak příliš vysoká, a to vinou nerovnováhy poptávky a nabídky, cen energií a širších cenových tlaků.
Válka na Ukrajině byla označena za faktor vysoké nejistoty a vyšších inflačních tlaků. Covidové uzavírky v Číně pak dle Fedu přispějí k dalším narušením dodavatelských řetězců. Obě oblasti tak působí jasně proinflačně.
V souladu s cílem cenové stability a plné zaměstnanosti Fed zvýšil hlavní úrokovou sazbu o 50 bodů do pásma 0,75-1 %. Další navýšení budou následovat během několika příštích zasedání. Měnový výbor udělá dle slov guvernéra Powella vše, aby obnovil cenovou stabilitu.
V červnu banka zahájí proces snižování bilance v měsíčním tempu 47,5 miliardy dolarů, z toho 30 miliard u dluhopisů a 17,5 miliardy u hypotékou krytých cenných papírů. Po třech měsících budou tyto hodnoty navýšeny na 60 miliard dolarů u bondů a 35 miliard u MBS.
Fed podle Powella očekává navýšení míry participace a zpomalení tvorby nových pracovních míst. To by mělo vést k vyšší míře nezaměstnanosti, k čemuž by měla přispět i politika Fedu. Na základě toho by měl zpomalit i růst mezd, který ale i tak zřejmě zůstane na relativně vysokých úrovních. Měly by však být konzistentní s inflací na úrovni dvou procent.
Fed ve svém výhledu měnověpolitického trade-offu staví na vysokých úsporách domácností a na finančně zdravých firmách. Stav trhu práce a síla americké ekonomiky by měly dopomoci k „hladšímu“ přistání. Podle Powella by největší hospodářství světa mělo díky své dobré kondici zvyšování sazeb ustát bez propadu do recese. Nebude to lehké, banka však udělá vše, aby tohoto scénáře dosáhla, uvedl.
Na otázku, zda měnový výbor zvažuje navýšení sazeb o 75 bodů, Powell odpověděl, že nikoli. Dle slov guvernéra panuje konsensus, že na příštích zasedáních bude vhodné zvyšovat o dalších 50 bodů. Centrální bankéři se ale budou rozhodovat podle situace. Pokud však výbor uvidí, co očekává, že uvidí, na stole bude vícero navýšení o půl procentního bodu.
Powell zároveň upozornil, že měnový výbor bude sledovat vývoj podmínek financování a jak je ovlivňuje prováděná měnová politika. I to podle něj bude mít vliv na to, kam až se sazby posunou vzhledem k odhadované neutrální úrovni. Guvernér však připustil, že posun nad tuto hodnotu je pravděpodobný. Není to však rozhodnutí aktuálního okamžiku. Tento výhled je mimochodem v souladu s aktuální prognózou, přičemž ta červnová s vysokou pravděpodobností ukáže ještě vetší posun nad „neutrál“ – dle mediánu na úrovni 2,4 %.
Z reakce trhů je patrné zklamání z toho, že guvernér Powell dementoval výhled navýšení sazeb o 75 bodů. Projevilo se to zejména v oslabení dolaru proti euru, poklesu výnosů podél výnosové křivky a v nárůstu akcií. Předpokládáme však, že jde o přechodnou záležitost. Trhy budou mít tendenci tento krok opětovně zaceňovat, zejména dočkáme-li se pozitivních překvapení u dat z amerického trhu práce a u inflace. Výhled americké měnové politiky v letošním roce přinese posun minimálně ke zmiňované neutrální sazbě. Směrem k vyšším tržním sazbám, především delších splatností, by mělo zapůsobit i snižování bilance. Byť je tento scénář dle Powella velmi nejistý.
Minimálně z krátkodobého hlediska proto nadále pracujeme s riziky na straně silnějšího dolaru z titulu americké měnové politiky a případného zhoršení tržní nálady vinou války na Ukrajině a negativního sentimentu u eura.
Zdroj: Fed