Estonský průmysl kvůli sankcím hledá nové dodavatele

Podle Kaspara Oji, ekonoma banky Eesti Pank a poradce estonského prezidenta Karise, dopad sankcí „se bude v jednotlivých sektorech lišit, pro ekonomiku jako celek ale bude relativně malý.“ Ekonom estonské centrální banky Rasmus Kattai souhlasí: „Některá odvětví v Estonsku budou zasažena tvrději – zejména dřevozpracující odvětví a dopravní sektor. Ekonomice jako celku ale ztráta obchodu s Ruskem silnou ránu nezasadí.“

Nejvýznamnějšími trhy pro estonský export jsou Finsko (14,4 %), Lotyšsko (10 %), USA (9,2 %), Švédsko (9 %) a Německo (6,2 %), Ruská federace zaujímá až osmé místo s podílem 4,2 %. Pokud odečteme přeprodávané zboží, podíl klesne na 2,1 %. Objem exportu navíc setrvale klesá (v roce 2014 představoval exporty do Ruska 12 % estonského vývozu). Nejvíce se do Ruska vyvážejí stroje a zařízení, tříselné a barvířské látky a elektrická zařízení a elektrické stroje.

Jiný obrázek se ovšem naskytne při pohledu na import do Estonska, ve kterém Ruská federace zabírá hned po Finsku (14 %) druhé místo s 10,5 %, relativní objem importu se navíc za posledních osm let zdvojnásobil. Situace se dále komplikuje při pohledu na strukturu ruského vývozu do Estonska: Více než polovinu tvoří minerální produkty potřebné pro energetický průmysl (53 %). Na jedné straně se více než polovina tohoto dovozu okamžitě z Estonska přeprodává do dalších zemí EU, na druhé straně Estonsko dováží ruský zemní plyn také z Lotyšska a ruský topný olej z Litvy a Finska. I přes velké objemy je však přidaná hodnota této činnosti nízká a dotýká se jen malého počtu firem.

Estonsko společně s dalšími pobaltskými státy dlouhodobě snižuje svoji závislost na dovozu elektřiny z Ruska a Běloruska díky napojení se na finské, švédské a polské rozvodné sítě. Stát dále plánuje investovat do modernizace vysokonapěťových rozvodných sítí a změny z ruských na evropské standardy. Zde mohou české firmy využít komparativní výhodu oproti estonským firmám ve znalostech a zkušenostech s nimi.

Z Ruska se ale dováží i další zboží, které estonská ekonomika nutně potřebuje. Globální dopady ruské agrese na Ukrajině samozřejmě zasáhnou i Estonsko: Cena zemního plynu a ropy se významně zvýšila, stejně tak raketově roste cena pšenice, očekává se nedostatek hnojiv. Cena niklu dosáhla 100 000 $ za tunu, prudce stoupla i cena hliníku.

Ukrajina i Bělorusko zůstávají pro estonský export pouze marginálními trhy s podílem pouze 0,7 % a 0,4 %. Import z Běloruska představuje pouze 3,1 % estonských dovozů. I v tomto případě se dovozy skládají téměř výhradně z minerálních produktů, olejů a paliv (82 %) a jen okrajově z dalších surovin (dřevo a železné rudy).

Dopad pocítí zejména dřevařský, stavební a kovozpracující průmysl

V Estonsku dopad sankcí pocítí zejména dřevařský, stavební a kovozpracující průmysl a také dopravní sektor. Dřevařský průmysl, který tvoří více než 2 % celkového HDP Estonska, loni dovezl z Ruska surové dřevo za přibližně 280 milionů eur, což byla zhruba polovina veškerého dovozu dřeva.

Válka na Ukrajině a sankce uvalené na Rusko zasáhly také stavební průmysl. Kvůli prudkému růstu cen energií a materiálů se výrazně prodraží výstavba nových domů. Podle Asociace podnikatelů ve stavebnictví je pravděpodobné, že výpadky dodávek se podaří v příštích měsících nahradit a vytvoří se nové dodavatelské řetězce, ceny ale budou mimořádně vysoké. Objem výstavby v Estonsku tak podle odhadů v roce 2022 poklesne o deset procent oproti předchozím letům. Prodražuje se také výstavba nové dopravní infrastruktury. Vypisování nových tendrů na stavbu silnic bylo dokonce pozastaveno z důvodu nemožnosti realisticky modelovat ceny projektů. Cena armatur od začátku ruské agrese vzrostla o 300 %, živice o 50 % a žulového drceného kamene o 30 %.

Ještě složitější situace je v kovoprůmyslu, kde suroviny pocházejí převážně z Ruska (a také z Ukrajiny). Na rozdíl od dřeva je výměna dodavatelů v kovoprůmyslu obtížná a velmi nákladná. Nelze vyloučit, že skončí rozšířený obchodní model, kdy se různé kovové konstrukce ze železa a oceli z východu vyráběly v Estonsku a poté se vyvážely do Skandinávie. Zasažen bude také dopravní sektor. Podíl dopravních služeb na exportu služeb do Ruska totiž dosahuje 69 %. Navíc téměř desetina nákladu na estonských železnicích byla z Běloruska.

Odpověď je v inovacích

Odpovědí na nastalou situaci je nejen spěšné vytváření nových dodavatelských řetězců, ale také zrychlená implementace projektů ke zvýšení efektivnosti a odolnosti estonské ekonomiky. Hlavním tématem do příštích let proto bude modernizace průmyslu, výstavba dopravní infrastruktury, digitalizace a další rozvoj sektoru služeb. Plánují se miliardové investice do výstavby větrných parků, zásobníku za zkapalněný LNG, konstrukce nových továren na zpracování ropných břidlic, vzácných kovů či dřevoodpadu. Estonsko striktně dodržuje politiku otevřených tendrů, české firmy proto budou mít jedinečnou příležitost se této transformace estonské ekonomiky zúčastnit.

Petr Preclík, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tallinnu