Stagflace eurozóně nehrozí, říká šéfka ECB Lagarde. Břímě vyšších cen energií by měly nést vlády

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde zavrhla obavy ze stagflace v eurozóně, přestože na ekonomiku začala dopadat ruská invaze na Ukrajinu, která přilévá olej do ohně rekordního nárůstu spotřebitelských cen.

Válka bude mít důsledky pro růst, protože se zrychlí inflace a bude narušená důvěra, přiznala Lagarde na pondělní konferenci v Paříži. Problémem pro centrální banky je udržet cenovou stabilitu, aniž by to poškodilo aktivitu, dodala. Ale na otázku o riziku stagflace odpověděla, že „i při tom nejčernějším scénáři s druhotnými dopady, s bojkotem plynu a benzínu a zhoršením války, která trvá již dlouhou dobu – i v těchto scénářích budeme mít růst 2,3 %.“ "Nyní nevidíme prvky stagnace," řekla.

Tyto komentáře přicházejí po překvapivém kroku ECB, která tento měsíc urychlila tempo odstraňování stimulů ve snaze zkrotit rekordní inflaci, a to i navzdory ekonomickým rizikům pramenícím z tohoto konfliktu. Tím, že ECB navíc oslabila vazbu mezi koncem nákupů aktiv a začátkem zvyšování úrokových sazeb, zvětšila si svůj manévrovací prostor. Zatímco někteří podporovali tuto větší flexibilitu, jiní nasadili jestřábí tón. Nizozemec Klaas Knot uvedl, že v roce 2022 jsou možná dvě zvýšení rekordně nízkých sazeb.

Před proslovem Lagarde sázely peněžní trhy na jedno zvýšení sazeb, nyní sází na dvě do prosince. Lagarde odmítla diskutovat o postoji měnové politiky ECB, ale připustila, že nepůjde stejným tempem jako USA, kde Federální rezervní systém minulý týden zahájil cyklus zvyšování sazeb. A zopakovala, že Evropa a USA nejsou ve stejné fázi ekonomického cyklu, přičemž eurozóna je více vystavena válce odehrávající se na její hranici. "Jsme v různých vesmírech, v jiné fázi cyklu, s různými výchozími body," řekla Lagarde. „My v eurozóně máme záporné sazby, zatímco USA nikdy neklesly pod nulu."

Vzhledem k tomu, že centrální banky mají omezenou schopnost udržet náklady na energie na uzdě, spočívá větší břímě na vládách, aby zasáhly. OECD minulý týden odhadla, že cílená fiskální podpora ve výši 0,5 % hrubého domácího produktu by mohla pomoci zmírnit ekonomický dopad války, aniž by to vyvolalo tlak na ceny.

Lagarde naléhá, aby se vládní podpora zaměřila na méně bohaté domácnosti, což se podle ní v některých zemích dosud nestalo. "Všechny země jsou v procesu zavádění plánů, které ale bohužel nejsou příliš cílené, které poskytují obecnou podporu na dodatečné výdaje na energii, se kterými budou občané konfrontováni," řekla. "Takže silně pochybuji, že fiskální úsilí bude neutrální."

Zdroj: Bloomberg