ČSÚ: Zemní plyn neslouží jen k vytápění
Na spotřebu zemního plynu má vliv především počasí. Proticovidová opatření se do jeho spotřeby příliš nepromítla.
Zemní plyn patří v Česku mezi významné energetické zdroje a je nezbytnou součástí portfolia paliv a energií, které jsou spotřebovávány v národním hospodářství. V budoucnu, pokud bude zařazen mezi přechodné bezemisní energetické zdroje, by měl jeho podíl na spotřebě energetických zdrojů v souvislosti s útlumem využívání uhelných paliv dále stoupat. Podle Energetické bilance Eurostatu z roku 2021 zaujímá v Česku 16,8 % hrubé domácí spotřeby paliv a energií a přibližuje se podílu jaderné energie, který činil 17,7 %. Zemní plyn se u nás využívá především na přímé vytápění, výrobu elektrické a tepelné energie a také jako surovina v chemickém průmyslu. Z hrubé domácí spotřeby zemního plynu se spotřebuje 28,3 % v sektoru průmyslu, 25,0 % v domácnostech, 23,5 % na výrobu elektřiny a tepla a 16,3 % v komerčním a veřejném sektoru. Zbývající zemní plyn je spotřebován v sektorech dopravy, zemědělství a lesnictví a rybolovu.
Nižší teploty zvýšily spotřebu
Spotřeba zemního plynu je velice závislá na počasí. V roce 2018 byla průměrná teplota vzduchu vysoká, zatímco v dalších letech se snižovala. Spotřeba plynu tedy byla v roce 2018 nejnižší a následně se meziročně zvyšovala. Na rozdíl od elektřiny, u níž se na vývoji spotřeby projevil covidový lockdown, spotřebu zemního plynu protiepidemická opatření zásadně neovlivnila.
Vývoj spotřeby v konkrétních odběratelských kategoriích (velkoodběratelé, střední odběratelé, maloodběratelé a domácnosti) probíhal v jednotlivých letech odlišně. Z dat Energetického regulačního úřadu vyplývá, že v roce 2018 vzhledem k velmi teplému počasí poklesla meziročně spotřeba u všech kategorií odběratelů. U velkoodběratelů a středních odběratelů však v dalších letech meziročně rostla. V roce 2020 dosáhla celková spotřeba v těchto dvou kategoriích 5 109 mil. m3 a za první až třetí čtvrtletí roku 2021 dále vzrostla o 11,3 %.
V případě maloodběratelů spotřeba v roce 2019 vzrostla a v roce 2020 se opět snížila na 1 198 mil. m3. Spotřeba domácností v roce 2019 meziročně klesla a v roce 2020 se zvýšila o 3,3 % na 2 245 mil. m3. V prvním až třetím čtvrtletí roku 2021, kdy bylo chladněji, spotřeba maloodběratelů vzrostla o 8,2 %, a domácností dokonce o 17,4 %.
Spotřeba plynu v České republice (mil. m3)
Nejvíc plynu spotřebuje výroba nekovových materiálů
V případě průmyslu je spotřeba zemního plynu závislá na velikosti průmyslové produkce. Největší podíl na spotřebě zemního plynu v průmyslovém sektoru má výroba nekovových minerálů, do níž řadíme např. výrobu skla, cementu, vápna či omítek.
V roce 2019 na toto odvětví připadlo více než 25 % z celkové spotřeby zemního plynu v průmyslu. Další významnou oblastí je výroba potravin, nápojů a tabáku, na kterou se spotřebuje více než 13 % z celkové spotřeby průmyslu. Přes 12 % spotřebovává chemický a petrochemický průmysl a necelých 12 % zemního plynu se spotřebuje ve strojírenství. Naopak nejméně zemního plynu spotřebovávají odvětví jako těžba dřeva a výroba dřevěných výrobků nebo výroba textilu a zpracování kůže.
Meziroční změna spotřeby zemního plynu v kategoriích odběratelů (%)
V domácnostech hlavně na vytápění
V roce 2019 odebíralo zemní plyn 2 619 793 domácností, o rok později pak došlo k mírnému snížení na 2 614 120 domácností. I přes tento pokles tvoří domácnosti stále více než 90 % odběrných míst zemního plynu. Na jednu domácnost připadala v roce 2019 průměrná spotřeba 829 m3 zemního plynu, v roce 2020 již 859 m3.
Z kompletního mixu paliv a energií používaných v domácnostech tvořila v roce 2019 spotřeba zemního plynu 27,5 %. Největší podíl (30,2 %) zaujímaly obnovitelné zdroje energie, mezi které se řadí palivové dřevo, dřevěné brikety a pelety a energie z tepelných čerpadel a solárních termických systémů. Zemní plyn se zařadil na druhé místo.
Z hlediska účelu užití bylo v domácnostech nejvíce zemního plynu spotřebováno na vytápění. Proto objem spotřeby zemního plynu v domácnostech velice citlivě reaguje na změnu počasí a snížení nebo zvýšení venkovních teplot. V roce 2019 spotřebovaly domácnosti na vytápění 65,7 % z celkové spotřeby zemního plynu, na ohřev vody to bylo 22,8 % a na vaření 11,5 %.
Podíl spotřeby paliv a energií v domácnostech (%, 2019)
Česko je závislé na ruském plynu
Ačkoliv se v Česku zemní plyn také těží (podíl těženého plynu na hrubé domácí spotřebě v roce 2020 byl 2,4 %), je naše země závislá na dovozu, a to především z Ruské federace. Od roku 1997 se menší objemy zemního plynu importovaly také z Norska, nejvíce, 3 000 mil. m3, bylo dovezeno v roce 2009. Dovoz z Ruska ve stejném roce dosáhl 5 760 mil. m3. V dalších letech objemy plynu importovaného z Norska klesaly a v roce 2020 již odtud nebyl dovážen žádný plyn.
V roce 2018 činil celkový dovoz zemního plynu 8 008 mil. m3 a meziročně se snížil o 881 mil. m3, v roce 2019 vzrostl o 1 525 mil. m3 a v roce 2020 se naopak snížil na 7 590 mil. m3. Vývoj spotřeby nebyl stejný jako vývoj dovozu, v roce 2018 se spotřeba meziročně snížila jen o 334,7 mil. m3, v roce 2019 stoupla o 381,9 mil. m3 a v roce 2020 o 129 mil. m3. Podle předběžných údajů za první až třetí čtvrtletí roku 2021 vzrostl meziročně dovoz plynu o 18,2 %, zatímco spotřeba jen o 13,3 %. Rozdíly mezi dovozem a spotřebou plynu se vyrovnávaly čerpáním, nebo naopak doplněním zásob.
Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.
Více informací na www.czso.cz
Více zpráv k tématu Plyn - LNG, CNG, LPG
Poslední zprávy z rubriky Komodity:
Přečtěte si také:
Prezentace
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
11.10.2024 Buďte v zisku. Využívejte řízení…
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Index STOXX 600 dosáhl rekordní úrovně: Pomohly mu čínské stimuly a zisky v luxusním sektoru*
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři