Ekonomické subjekty v Pardubickém kraji k 31. prosinci 2021

17. 2. 2022

Ke konci roku 2021 mělo v Pardubickém kraji své sídlo 124,5 tis. ekonomických subjektů, z nichž 66,7 tis. (o 1,1 tisíc více než před rokem) vykazovalo dle statistických zjišťování nebo administrativních zdrojů ekonomickou aktivitu.

K 31. 12. 2021 bylo v registru ekonomických subjektů¹ (RES) zaevidováno 124 491 subjektů se sídlem v Pardubickém kraji. Oproti stavu v předchozím roce se jejich počet zvýšil o 1 590, tj. o 1,3 %. Z hlediska právní formy se přírůstek týkal jak fyzických (o 1,1 %), tak právnických osob (o 2,2 %). Mezi fyzickými osobami se od roku 2013 (první srovnatelné údaje od zpřesnění dat podle Registru osob) v kraji každoročně zvyšuje počet živnostníků i zemědělských podnikatelů. Ve skupině právnických osob zaznamenáváme v kraji dlouhodobě rostoucí počet společností s ručením omezeným, postupně klesající počet družstev a (s výjimkou posledních dvou let) trend poklesu počtu akciových společností.

Právnické osoby se na všech subjektech v kraji podílejí 21,3 % (6. nejnižší podíl mezi kraji) při celorepublikovém podílu 27,0 %, maximu 43,4 % v Praze a minimu 19,5 % ve Středočeském kraji.

Ze subjektů se zjištěným počtem zaměstnanců v kraji přibývaly zejména subjekty bez zaměstnanců (meziročně o 2,6 %) a střední podniky s 50–249 zaměstnanci (o 6,2 %). Meziroční pokles naopak nastal u velkých podniků (s 250 a více zaměstnanci). Z hlediska ekonomického zaměření oproti roku 2020 vzrostl počet subjektů ve všech hlavních odvětvích s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví, velkoobchodu a maloobchodu včetně oprav a údržby motorových vozidel, činností souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi, výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla, ubytování, stravování a pohostinství a veřejné správy.

Počtem 238 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel se Pardubický kraj řadí v mezikrajském srovnání na 10. místo (s maximem 491 v Hl. městě Praze a minimem 218 v Ústeckém kraji); oproti celostátnímu průměru je zde o 40 subjektů na tisíc obyvatel méně.

Z hlediska počtu zaměstnanců jsou v Pardubickém kraji oproti republikové struktuře podprůměrně zastoupeny mikropodniky (s 1 až 9 zaměstnanci), nadprůměrný je naopak především podíl podniků bez zaměstnanců. V odvětvové struktuře ekonomických subjektů v kraji je nadprůměrně zastoupeno zemědělství, průmysl i stavebnictví, tedy tzv. výrobní odvětví. Naproti tomu u odvětví služeb (hlavně profesní, vědecké a technické činnosti; činnosti v oblasti nemovitostí; informační a komunikační činnosti, ubytování, stravování a pohostinství, doprava a skladování či administrativní a podpůrné činnosti) je zastoupení podprůměrné, a to i ve srovnání se strukturou v ČR bez Prahy.

Ekonomické subjekty podle převažující ekonomické činnosti k 31. 12. 2021
(subjekty s uvedenou činností)

Podíl 66,7 tis. subjektů se zjištěnou ekonomickou aktivitou (vykazují aktivitu podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů) na celkovém počtu subjektů v RES v kraji činí 53,6 %, což je pátá nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání. Oproti konci roku 2020 se počet subjektů se zjištěnou aktivitou v kraji zvýšil o 1 125, tj. o 1,7 % (přírůstek se týkal všech krajů kromě Prahy, nejvyšší byl v Jihomoravském kraji). Mezi subjekty se zjištěnou aktivitou je oproti všem subjektům v kraji více zastoupeno zemědělství, průmyslové obory či profesní, vědecké a technické činnosti. Méně jsou naopak zastoupeny obchodní činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí.

Z jednotlivých okresů Pardubického kraje sídlí nejvíce ekonomických subjektů dlouhodobě v okrese Pardubice – z úhrnu fyzických osob v kraji činí jejich podíl 35,5 %, z úhrnu právnických osob pak 41,3 %. Naopak fyzické osoby sídlící v okrese Svitavy se na krajském úhrnu FO podílejí pouze 18,9 % a právnické osoby na všech PO v kraji 16,7 %.

Nejvyšší zastoupení živnostníků na všech registrovaných ekonomických subjektech mezi okresy v kraji nacházíme na Svitavsku (74,6 % představuje 27. nejvyšší hodnotu mezi všemi okresy v ČR při maximálních podílech přesahujících 77 % v okresech Česká Lípa, Děčín, Nymburk a Rokycany).

Podíl živnostníků v okresech a krajích k 31. 12. 2021

Subjekty se zjištěnou aktivitou zaujímají nejvyšší podíl na všech subjektech v okrese Chrudim (56,4 %), nejnižší pak na Svitavsku (51,8 %). Z hlediska velikosti jsou subjekty bez zaměstnanců nejčastěji zastoupené v okrese Chrudim, mikropodniky na Pardubicku, malé podniky na Svitavsku a Chrudimsku, střední podniky na Orlickoústecku a Svitavsku a velké podniky v okrese Pardubice a Ústí nad Orlicí. Z hlediska odvětví ekonomické činnosti jsou zemědělské subjekty nejvíce koncentrovány v okrese Svitavy a průmyslové a stavební v okrese Chrudim. Subjekty zaměřené na oblast služeb jsou pak největší měrou zastoupeny v okrese Pardubice.

Z pohledu správních obvodů obcí s rozšířenou působností nacházíme nejvyšší zastoupení živnostníků na všech registrovaných ekonomických subjektech se zjištěnou aktivitou na Moravskotřebovsku a Hlinecku (podíly v první třicítce mezi všemi 205 SO ORP v ČR). Právnické osoby nejčastěji sídlí v SO ORP Pardubice a s odstupem na Orlickoústecku.

Ekonomické subjekty se zjištěnou aktivitou ve správních obvodech ORP Pardubického kraje
k 31. 12. 2021

Přehled největších zaměstnavatelů se sídlem v Pardubickém kraji, který je uveden v následující tabulce, je řazen v rámci jednotlivých okresů podle obcí a v nich podle kategorie počtu zaměstnanců, kde jsou dále zaměstnavatelé řazeni abecedně dle názvu.

Největší zaměstnavatelé se sídlem v Pardubickém kraji podle okresů k 31. 12. 2021

Z celkového počtu 33 ekonomických subjektů s 500 a více zaměstnanci sídlících v kraji jich 19 (58 %) působí ve zpracovatelském průmyslu, 2 ve stavebnictví a 12 v oblasti tržních či netržních služeb. Z územního pohledu mají tito největší zaměstnavatelé nejčastěji sídlo v okrese Pardubice (18 subjektů) a na Orlickoústecku (10 subjektů).

¹ Registr ekonomických subjektů (RES) je veřejným seznamem, který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. RES je průběžně aktualizován daty ze statistických zjišťování a z administrativních zdrojů. Po spuštění základních registrů veřejné správy od 1. 7. 2012 se základním zdrojem pro aktualizaci stal Registr osob (ROS). Vlivem zpřesnění dat podle Registru osob (ROS) nejsou údaje od roku 2013 plně srovnatelné s předchozími roky. Zápis subjektů do RES má pouze evidenční význam.