Nejčastější chyby při provedení ročního zúčtování

Zákonné podmínky pro provedení ročního zúčtování

Dle §38ch, odst. 1 zákona o daních z příjmů může o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti požádat zaměstnanec, který kumulativně splní všechny následující podmínky:

• pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a má příjmy pouze z této závislé činnosti nebo pracoval během roku pro více zaměstnavatelů, ovšem vždy postupně, nikdy neměl v jednom měsíci dva příjmy současně (anebo měl, ale byla z nich odvedena srážková daň, např. na základě dohody o provedení práce v částce do 10.000 Kč měsíčně), a
• u každého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani, a
• nejpozději do 15. února roku následujícího písemně požádal zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, a
• zaměstnanci nevznikla podat nebo mít povinnost podat daňové přiznání.

“Je potřeba zhodnotit, zda budou zaměstnanci podávat daňové přiznání, nebo si nechají zaměstnavatelem připravit tzv. roční zúčtování daně z příjmů. Pro cizince, který se v rámci daňového roku přestěhoval do ČR, může být značně nevýhodné si nechat zpracovat roční zúčtování, protože pokud by podal daňové přiznání sám, může dosáhnou mnohem vyšší úspory na dani. Zároveň má cizinec často povinnost podat daňové přiznání v domovské zemi a ročním zúčtováním se nedá zamezit dvojímu zdanění příjmů. O tom cizinci často neví a jejich zaměstnavatel jim často provede roční zúčtování, i když to není správně a vystavuje se tím sankci ze strany finančního úřadu,” říká specialista na relokační služby a zahraniční pracovní právo ze společnosti Petyovský & Partners Mirek Mejtský.

A strašák na závěr – pokud by zaměstnavatel provedl roční zúčtování zaměstnanci, který na to nemá nárok a přeplatek daně zaměstnanci vyplatil, tento přeplatek daně po zaměstnavateli může nárokovat finanční správa.

Kdy není možné provést roční zúčtování

Z výše uvedeného je zřejmé, že na provedení ročního zúčtování bude mít nárok jen omezená skupina zaměstnanců. Níže uvádíme některé případy z praxe, kdy zaměstnanci nemohou o roční zúčtování žádat, a naopak jim v některých případech vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ve lhůtě 1. dubna roku následujícího.

• Dosažení příjmů z nájmu ať již v ČR nebo v zahraničí
• Výkon podnikatelské činnosti na základě živnostenského listu nebo jiného oprávnění v ČR nebo v zahraničí
• Provozování krátkodobých nájmů (např. AirBnB)
• Příjem z účasti zaměstnance v opčním plánu, který nepodléhá odvodu záloh na daň
• Výkon závislé činnosti v zahraničí alespoň po část roku
• Příjmy z prodeje nemovitostí nebo z prodeje aut, letadel a lodí, které nejsou osvobozeny od daně z příjmů
• Příjmy z úroků a dividend ze zahraničí, pokud přesáhnou v úhrnu s ostatní zdanitelnými příjmy mimo závislou činnost částku 6.000 Kč
• Příjmy z úroků v ČR, u kterých není daň sražená plátcem při výplatě
• Předčasné ukončení smluv o penzijním připojištění nebo životním pojištění
• Přijetí daru, který nesplní podmínky osvobození od daně
• Výkon příležitostné činnosti, která není podnikáním (např. jednorázový příjem za zprostředkování, prodej zemědělských produktů, apod.), s příjmy přesahujícími 30.000 Kč za rok
• Souběh více zaměstnání – zaměstnanec pracuje na hlavní pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele a zároveň si přivydělává u jiného zaměstnavatele např. na základě dohody o provedení práce s výdělkem nad 10.000 Kč alespoň v jednom měsíci z daného roku
• Dar do zahraničí odečitatelný od základu daně
• Uplatnění slev na dani (např. sleva na dani na manžela/manželku) s výjimkou základní slevy na poplatníka u daňových nerezidentů ČR