Ranní okénko - ČNB znovu navýší úrokové sazby, ECB pod tlakem

Dnešek bude patřit centrálním bankám. Zvyšovat sazby bude s největší pravděpodobností Česká národní banka, stejně tak v neobvykle krátkém intervalu i Bank of England. Včerejší rekordní inflace v eurozóně připravila test na dnešek také pro ECB. Od té se zvyšování sice nečeká, ale bude zajímavé sledovat, jak na nejnovější data bude reagovat a jestli předsedkyně Lagardeová nenastíní možnost rychlejšího utahování. Ještě před samotným rozhodnutím budou zveřejněna data o cenách výrobců v eurozóně za prosinec, kde trh očekává další růst, meziročně o rekordních 26,1 %.

Česká národní banka dnes s největší pravděpodobností opět zvýší sazby rychlejším než standardním tempem. Finanční trh navýšil v posledních dnech své očekávání směrem k růstu o 75 bazických bodů, s čímž v rámci prognózy počítáme i my. Důvodem bude stejně jako u předchozích jednání zejména vysoká inflace, která by se za leden měla vyšplhat nad hranici 9 %. ČNB zároveň zveřejní novou prognózu, která odhalí plány ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb v tomto roce. Jisté je, že tuzemská centrální banka bude oproti listopadu posouvat prognózu směrem vzhůru a nejspíš tak potvrdí verbální indikace z uplynulých týdnů ohledně plánu zvyšovat sazby až k hranici 5 %.

Evropská centrální banka se dnes ocitne opět pod tlakem. Tento týden přinesl data o historicky nejvyšší inflaci v eurozóně a zároveň historicky nejnižší nezaměstnanosti. Pro řadu centrálních bank jde o jasný signál pro zvyšování sazeb, ovšem ECB (jejíž primárním cílem je stabilní cenová hladina) zatím toto rozhodnutí odkládá. Nepříjemné otázky tak budou zítra mířit především na předsedkyni Lagardeovou ve snaze zjistit, zda ECB trvá na své pozici ohledně přechodnosti inflace, nebo zda nedochází k vnitřnímu posunu k předpokladu déle setrvávající inflace – jako u Federálního rezervního systému. Oznámení ohledně zvyšování sazeb ještě před koncem roku 2022 je pro dnešek nepravděpodobné, přesto je s ohledem na aktuální data možné, že si ECB nechá dveře otevřené a tuto možnost ani explicitně nevyloučí.

Pohled zpět:

Navzdory technickým faktorům (zejména změny DPH v Německu) překvapila lednová meziroční inflace v eurozóně dalším růstem až na úroveň 5,1 %. Očekáváno bylo zpomalení oproti prosinci na 4,4 %. Hlavním důvodem překvapení je pokračující růst cen energií, které v rámci eurozóny zdražovaly meziročně o 28,6 %. Jádrová inflace ve srovnání s prosincem mírně zpomalila (2,3 % z 2,6 %), přesto se i díky silným povánočním nákupům udržela nad dvěma procenty. První odhad lednové inflace nereflektuje změny ve spotřebním koši pro rok 2022, kde energie získají větší váhu. Ve výsledku tak může dojít ještě k úpravě celkové inflace směrem k 5,5 %.

Zklamání přinesla data z amerického trhu práce ohledně nově vytvořených pracovních míst v lednu. Institut ADP oznámil poprvé od prosince roku 2020 záporná čísla, a to konkrétně zánik 301 tisíc pracovních míst. Na vině je především šíření varianty Omikron, a pokles by tak měl být spíše krátkodobějšího rázu. S přihlédnutím k včerejším datům může slabší než očekávané výsledky přinést i páteční obsáhlejší statistika z amerického trhu práce.