Fed připraví trhy na to, že nákupy aktiv skončí již v březnu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Pozornost finančních trhů na sebe tento týden strhnou centrální banky. Fed pravděpodobně urychlí omezování nákupů aktiv, které by tak mohlo skončit již v březnu. První zvýšení úrokových sazeb proto očekáváme již v červnu příštího roku. Evropská centrální banka oznámí svůj záměr ukončit pandemický program v březnu příštího roku a zároveň dočasně navýšit nákupy v rámci standartního programu APP. Na zvýšení úrokových sazeb si ale budeme muset počkat až do prosince 2023. Se zpřísňováním měnových podmínek nebude naopak otálet maďarská centrální banka, která zítra zvedne klíčovou úrokovou sazbu o dalších 30 bb. Z dat stojí za zmínku americké maloobchodní tržby, které mírně vzrostou, stejně tak i tamní průmyslová produkce. Ta by měla po dvou měsících propadů růst i v eurozóně, podobně i německý IFO index, který klesal posledních pět měsíců. Indexy PMI ze zpracovatelského průmyslu čeká naopak mírná korekce. Vzhledem k tomu, že bude způsobena zkrácením dodacích lhůt, lze jí chápat spíše pozitivně. České ceny průmyslových výrobců dále porostou v důsledku vývoje cen na komoditních trzích. Svůj deficit ze stejných důvodů prohloubí i běžný účet platební bilance.

ECB oznámí svůj záměr ukončit pandemický program

Na svém středečním zasedání americká centrální banka podle našeho očekávání vypustí při hodnocení inflace ze své rétoriky slovíčko dočasná, zároveň naznačí nebo rovnou oznámí, že nákupy aktiv skončí již v březnu 2022. To by jí mělo umožnit zvýšit úrokové sazby již v červnu příštího roku. Ty by se pak podle naší prognózy měly zvyšovat každého čtvrt roku o 25 bb a to až na úroveň 2,00-2,25 %. Dvojí zvýšení sazeb očekáváme v příštím roce s určitostí, třetí, ač velmi pravděpodobné, bude záviset na vývoji inflace a HDP, který je spojen s řadou rizik. Zvyšování sazeb nad neutrální úroveň (2,5 %) by bylo třeba, pokud by se inflační tlaky ukázaly jako perzistentní. To zatím ale nepředpokládáme. Jestřábí tón zasedání Fedu bude v každém případě nahrávat americkému dolaru. Ten by se v prvním pololetí příštího roku mohl dostat až pod úroveň 1,10 USD/EUR.

Z amerických dat zaslouží pozornost maloobchodní tržby. U těch po výrazných říjnových 1,7 % m/m očekáváme jen mírný nárůst o 0,4 %. To je dáno prodeji aut, které dle reportů výrobců poklesly z 12,96 milionů v říjnu na 12,86 milionů v listopadu. Zatím není možné říci, zda se jedná o důsledek nedostatku výrobních komponent anebo poptávky, na kterou mohou dopadat vyšší ceny prodávaných automobilů. V každém případě ve srovnání s předchozími očekáváními, že by se prodeje aut mohly vracet k 16 milionům, představuje listopad podstatné zklamání. Výroba aut bude nicméně tím, co potáhne americkou listopadovou průmyslovou výrobu nahoru. V říjnu výroba aut stoupla meziměsíčně o 10 %. Vzhledem k tomu, že problémy se subdodávkami již slábnou, očekáváme další silný růst za listopad, což by mělo pomoci průmyslu v meziměsíčním srovnání o 0,5 % nahoru.

ECB na svém čtvrtečním zasedání pravděpodobně oznámí záměr ukončit v březnu pandemický program nákupů aktiv a od dubna navýšit nákupy aktiv v rámci standartního programu APP. Detaily ohledně APP programu však oznámí až v březnu, společně s případným vyhlášením TLTRO4. Zveřejněna bude i nová prognóza ECB. Ta podle našeho očekávání přinese revizi jádrové inflace ve směru nahoru pro rok 2022, přičemž v roce 2024 by se měla přiblížit cíli ECB. To je jeden z důvodů, proč jsme první zvýšení úrokových sazeb posunuli z poloviny roku 2024 na prosinec 2023.

Evropská průmyslová produkce po dvou měsících propadů v říjnu podle našeho odhadu meziměsíčně vzrostla o 1 %. Nasvědčují tomu již zveřejněné výsledky z největších ekonomik, když německý průmysl stoupl překvapivě o 3 % m/m, francouzský pak o 0,9 %. Potíže se subdodávkami sice přetrvávají (podle průzkumu Evropské komise 53 % výrobců ve zpracovatelském průmyslu bojuje s nedostatkem výrobních komponent), budou nicméně dle našeho očekávání slábnout, přičemž silná poptávka bude průmyslovou výrobu tlačit směrem nahoru. To, že se potíže se subdodávkami začínají lepšit, by měl ukázat i evropský index ze zpracovatelského průmyslu PMI. Ten pravděpodobně mírně poklesne, a to právě vlivem kratších dodacích lhůt. Vyhlídky na umírnění problémů se subdodávkami by měly pomoci i německému IFO indexu, který by podle našeho odhadu měl po pěti měsících propadů mírně vzrůst.

V Česku bude zítra zveřejněn výsledek platební bilance za říjen. Deficit jejího běžného účtu se zřejmě v důsledku zhoršování výsledku obchodní bilance a pokračujícího odlivu dividend dále prohloubí. Listopadové ceny průmyslových výrobců pak podle našeho odhadu čeká vlivem vývoje cen na komoditních trzích další růst. K jednacímu stolu zasedne tento týden i maďarská centrální banka. Ta pravděpodobně zvýší klíčovou tříměsíční depozitní sazbu o dalších 30 bb na 2,4 %.

Inflace pomohla koruně na silnější úrovně

Data, která přicházela z domácí ekonomiky minulý týden, byla smíšená. Zatímco maloobchodní tržby za říjen solidně rostly (více zde: https://bit.ly/3lzLRdl), deficit zahraničního se dále prohloubil, přičemž na výsledcích průmyslové výroby byl patrný vliv odstávek v automobilovém průmyslu a nedostatek výrobních komponent (více zde: https://bit.ly/3DwbgLn). Za pozornost stály i mzdy, jejichž růst v meziročním vyjádření zpomalil z 11,4 % v Q2 na 5,7 % v Q3 (https://bit.ly/3EuGUdu). Nejzajímavějším indikátorem tohoto týdne byla bezesporu listopadová inflace, která sice dopadla tak, jak trh očekával (6 % y/y), od prognózy centrální banky se ale již odchýlila o citelných 110 bb. Výrazně směrem nahoru se posunula i jádrová inflace, která zrychlila na 7,8 % (více k inflaci naleznete zde: https://bit.ly/3rRNWFC). Forwardové sazby reagovaly růstem až o 20 bb a ve svých cenách na prosincovém zasedání již zahrnují 75bodové utažení měnové politiky. To je i úroveň, ke které se vzhledem k poslednímu vývoji inflace začínáme klonit i my. Díky vyhlídkám na výraznější utažení měnové politiky v pátek posilovala i česká koruna. Ta si na své konto připsala 0,2 % a posunula se na úroveň 25,36 CZK/EUR.

K očekávanému vývoji úrokových sazeb se v závěru týdne vyjadřovali i čeští centrální bankéři. Dle guvernéra Jiřího Rusnoka úrokové sazby nejsou ještě ani na neutrální úrovni (která je kolem 3 %), kam je ale ČNB brzo dostane, přičemž půjde dále ještě výše. Zde pak úrokové sazby podle jeho názoru nějakou dobu setrvají. Zvyšování úrokových sazeb není u konce ani podle Vojtěcha Bendy, který se vyjadřoval pro deník Právo. I ten potvrdil, že je sazby třeba zvýšit nad 3% úroveň. Tomáš Holub v Otázkách Václava Moravce řekl, že ČNB chce pokračovat v nadstandardních krocích při zvyšování úrokových sazeb během prosince a ledna. Nevyloučil ani možnost, že by se během jara základní úroková sazba mohla dostat mezi 3,5-4,0 %. 

Polská centrální banka minulý týden zvýšila úrokové sazby o 50 bb na 1,75 %, což bylo v souladu s očekáváními. Pro polský zlotý tak tento krok žádný výraznější impulz nepředstavoval a polská měna se po celý týden pohybovala převážně v pásmu 4,58-4,62 PLN/EUR. Poměrně poklidné obchodování si minulý týden užíval maďarský forint, a to i navzdory tomu, že maďarská inflace rostla nejrychlejším tempem za posledních čtrnáct let. Tamní centrální banka reagovala zvýšením týdenní depozitní sazby o dalších 20 bb na 3,3 %. Od listopadu tuto sazbu zvýšila celkově již o 150 bb. Forint na tento krok ale nijak zásadně nereagoval a po celý týden se držel v pásmu 364-368 HUF/EUR.

S německými továrními objednávkami, které v říjnu meziměsíčně nečekaně propadly o téměř 7 %, nebyl vstup pro euro do minulého týdne zrovna šťastný. Reputaci německé ekonomice pak ale vylepšila solidní průmyslová produkce i složka očekávání ZEW indexu. Týden završilo zveřejnění americké inflace, která v meziročním srovnání zrychlila na 6,8 %, což nicméně trh očekával. Společná evropská měna se tak v průběhu týdne pohybovala převážně mezi 1,125-1,135 USD/EUR.