Nějaký důchod pobírá více než čtvrtina populace. Výdaje na důchody v roce 2020 tvořily 28 % státního rozpočtu, největší část z toho tvoří starobní důchody.

Celkové výdaje na důchody v roce 2020 dosáhly téměř 520 mld. Kč, což tvořilo 28 % státního rozpočtu. Výdaje na důchody civilního sektoru meziročně vzrostly o 10,2 % na úroveň 507,6 mld. Kč. Absolutní nárůst představoval 47 mld. Kč, z čehož 12,3 mld. Kč připadlo na jednorázový příspěvek pro důchodce v hodnotě 5 000 Kč. Výdaje na důchody příslušníků ozbrojených složek Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti dosáhly v roce 2020 částky 11,9 mld. Kč. Tyto důchody se v roce 2020 podílely na celkových výdajích státu na důchodové pojištění 2,3 %.

Celkový počet příjemců důchodů (bez příslušníků ozbrojených složek) se v roce 2020 meziročně snížil o cca 16 tisíc osob. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo v Česku ke konci roku 2020 některý z důchodů 2 881,4 tisíce osob, což odpovídá 26,9 % populace. Přes 2 400 tisíc osob, tedy 83 % ze všech důchodců, pobíralo důchod starobní. V populaci mužů pobíralo některý z důchodů 23 %, mezi ženami to byl 31% podíl.

Přibylo předčasných důchodců

Počet starobních důchodců meziročně klesl o 14,3 tisíce, v roce 2020 tak pobíralo starobní důchod (včetně souběhu s vdovským nebo vdoveckým) 959 tisíc mužů a 1 442 tisíc žen – celkem výše zmíněných 2,4 mil. osob. Zatímco u mužů došlo v roce 2020 k mírnému nárůstu počtu starobních důchodců o 2,4 tisíce osob, u žen byl zaznamenán pokles počtu příjemkyň o téměř 17 tisíc. Mezi starobními důchodci převažují ženy, z deseti osob pobírajících v roce 2020 starobní důchod bylo šest žen. Vyšší zastoupení žen mezi důchodci souvisí jednak s tím, že se v průměru dožívají vyššího věku, a také s tím, že především v minulosti odcházely do důchodu dříve než muži. Průměrný věk starobních důchodců (za obě pohlaví dohromady) činil 71 let.

Počet i podíl osob odcházejících do předčasného starobního důchodu roste. V roce 2020 pobíralo 653 tisíc osob starobní důchod, který byl přiznán předčasně, tedy 27 % ze všech příjemců plného starobního důchodu. Z mužů pobírajících starobní důchod má předčasný 29 %, naproti tomu žen s předčasným důchodem je 26 % ze všech starobních důchodkyň. Před deseti lety tvořili příjemci předčasných starobních důchodů 19 %. Mezi nově přiznanými starobními důchody tvořily loni ty předčasné dokonce 37 %. Odložený odchod do důchodu naopak využilo v roce 2020 pouze 0,7 % ze všech nových starobních důchodců.

Tři čtvrtiny starobních důchodců pobíraly starobní důchod samostatně (1 811 tis. osob) a zbylá jedna čtvrtina (589 tis.) pobírala starobní důchod zároveň s vdovským či vdoveckým důchodem. Ze všech vdovských/ vdoveckých důchodů bylo pouze 25 tisíc (4,1 %) vypláceno samostatně, naprostá většina (596 tis.) byla vyplácena tzv. v souběhu, tedy zároveň se starobním, popřípadě invalidním důchodem. Ze všech příjemců vdovských/vdoveckých důchodů tvořily ženy 84 %. Sirotčí důchod dostávalo 38 tisíc osob.

Přijemci důchodů podle druhu důchodů (k 31. 12. 2021)

Průměrný starobní důchod dosáhl 14,5 tisíce Kč

Průměrná výše starobních důchodů je ovlivňována především zákonným zvyšováním vyplácených důchodů v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a na růstu mezd. Na růst průměrné výše důchodu působí ale také tzv. generační obměna, jejímž důsledkem je, že průměrná výše vyplácených důchodů by rostla, i kdyby důchody nebyly valorizovány, protože zanikají důchody starších důchodců, které jsou v průměru nižší než důchody nově přiznávané. V prosinci roku 2020 vzrostla průměrná výše samostatně vyplácených plných starobních důchodů meziročně o 7,5 % (1 015 Kč) na 14 502 Kč, a představovala tak 40 % průměrné hrubé mzdy. Průměrná měsíční výše plného starobního důchodu vypláceného sólo je u žen dlouhodobě nižší než v případě mužů. V prosinci 2020 dosahoval průměrný starobní důchod žen (vyplácený sólo) úrovně 83 % stejného druhu důchodu u mužů, v absolutním vyjádření to bylo téměř o 2 700 Kč méně.

Při odchodu do předčasného důchodu, tedy za předpokladu splnění povinné doby pojištění, ale při nedosažení důchodového věku, dochází k trvalému krácení procentní výměry důchodu. Měsíční výše předčasného starobního důchodu dosahovala v prosinci 2020 v průměru 12 951 Kč, přičemž průměrný řádný starobní důchod tuto částku převyšoval o více než 2 000 Kč. U předčasných starobních důchodů je rovněž výrazný rozdíl mezi průměrnou výší důchodu žen a mužů (2 500 Kč).

Průměrná výše starobných důchodů v prosinci daného roku

Pozn.: Pouze plné starobní důchody vyplácené samostatně bez souběhu s pozůstalostním důchodem.

Invalidních důchodů je více než 400 tisíc

Invalidní důchod představoval na konci roku 2020 určitý zdroj příjmu pro 418 tisíc osob. Invalidní důchod pro invaliditu III. stupně pobíralo 168 tisíc osob, pro invaliditu II. stupně 77 tisíc osob a pro nejnižší stupeň invalidity 173 tisíc osob. Celkový počet invalidních důchodců meziročně klesl o 1,3 tisíce. Zatímco počty příjemců invalidního důchodu I. a II. Stupně mírně rostly, počet příjemců invalidního důchodu III. stupně se snížil o 5,4 tisíce. Muži častěji oproti ženám dosáhnou na invalidní důchod invalidity III. stupně (44 % mužů vs. 37 % žen ze všech invalidních důchodců daného pohlaví), ženy naopak častěji pobírají invalidní důchod I. stupně (45 % vs. 38 %). Průměrný věk příjemce invalidního důchodu se pohybuje kolem 50 let a platí, že s věkem se zastoupení osob s invalidním důchodem v populaci zvyšuje. Průměrná výše sólo invalidního důchodu III. stupně dosahovala v prosinci 12 726 Kč, u II. stupně invalidity 8 532 Kč a pro nejnižší stupeň to bylo 7 366 Kč. Muži měli opět v průměru vyšší důchody než ženy, rozdíly ale nebyly tak velké jako u starobních důchodů, pouze v hodnotě stokorun.

Nejméně důchodců je v Praze a okolí

Počty důchodců v jednotlivých krajích České republiky jsou z největší části určeny velikostí daného kraje, ale také věkovou strukturou jeho obyvatel a rozložením podle pohlaví. Vzhledem k tomu, že starobní důchodci představují drtivou většinu všech příjemců důchodů, je věkové složení kraje nejzásadnější. Nejvyšší podíl příjemců důchodu byl v roce 2020 evidován v krajích Královéhradeckém, Zlínském a Vysočina, kde důchodci tvořili 29,1 % tamější populace. Na opačném konci žebříčku jsou hlavní město Praha a Středočeský kraj. V obou krajích bylo zastoupení důchodců všech druhů menší než čtvrtina populace, konkrétně 22,2 %, respektive 24,6 %.

Příjemci starobních důchodů podle měsíční výše (k 31. 12. 2020)

Pozn.: Pouze plné starobní důchody vyplácené samostatně bez souběhu s pozůstalostním důchodem.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.