Odchod do důchodu - kdy je to výhodné? Od ledna 2022 se razantně zvyšuje hranice započtení 100 % příjmu na 17.121 Kč.

Pro lidi několik let před důchodem je téma správného momentu odchodu do důchodu častým námětem jejich úvah. Rozhodování o tom, kdy odejít do důchodu je každopádně velmi individuální – někdo si chce užít vnoučata a život bez každodenních povinností, dokud mu zdraví slouží a rád by odešel do důchodu a dostával svou měsíční penzi co nejdříve; jiný si myslí, že je lepší pracovat co nejdéle to jde a zvyšovat si tak penzi na dobu pozdější, na dobu stáří.

Statistiky ČSSZ k prosinci 2020 ukazují, že počet vyplácených starobních důchodů meziročně po dlouhé době zásadně klesl, a to o více než 14.000. Nebudeme bohužel daleko od pravdy, když se budeme domnívat, že za výrazný pokles vyplácených důchodů může nejspíše zvýšená míra úmrtnosti mezi seniory v důsledku onemocnění COVID-19. Dále nám statistické údaje k prosinci 2020 ukazují, že z celkového počtu zhruba 2,4 mil vyplácených starobních důchodů, je vypláceno 27,2 % důchodů předčasných. V prosinci 2015 byl přitom podíl vyplácených předčasných důchodů 24,7 % a v prosinci 2010 jen 19 %. Dá se předpokládat, že ani tento směr se zatím nezmění, jelikož vysoká valorizace důchodů v posledních letech a bonusy typu „rouškovné“ či situace na trhu práce tento trend dřívějšího odchodu do důchodu spíše podporují.

Zda máte nárok na důchod vám napoví Informativní osobní list důchodového pojištění
Na úvod si zopakujme, že na starobní důchod má nárok ten, kdo splnil dvě podmínky - dosáhl důchodového věku a zároveň získal alespoň 35 let na době pojištění.
A právě evidované doby pojištění u ČSSZ si je dobré zjišťovat a kontrolovat průběžně nebo alespoň s předstihem, abyste nebyli při samotné žádosti překvapeni případnými nesrovnalostmi. To můžete udělat prostřednictvím Informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP) – tento dokument obsahuje výčet a součet dob důchodového pojištění (odpracovaných let), případně náhradních dob pojištění (např. dobu vedení v evidenci úřadu práce), uložených v evidenci ČSSZ. Jsou v něm rovněž uvedeny výdělky (přesněji: vyměřovací základy), ze kterých bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, a vyloučené doby (např. doba dočasné pracovní neschopnosti) od roku 1986. Přehled zároveň uvádí informaci o dobách neevidovaných, tzn. o dobách, ke kterým ČSSZ nemá v evidenci žádný doklad. Pokud v něm objevíte nějaké nedostatky, můžete je včas začít řešit.

O Informativní osobní list důchodového pojištění můžete zdarma požádat jednou za rok, a to buď prostřednictví tiskopisu na stránkách ČSSZ, elektronickou formou nebo i prostým dopisem. Stačí obyčejný dopis s žádostí o Informativní osobní list důchodového pojištění, ve kterém uvedete jméno a příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště, případně jinou adresu, na kterou si přejete IOLDP zaslat. Žádost podepište a odešlete na adresu: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, 225 08.
Informativní osobní list důchodového pojištění vám umožní ověřit si, jaká je vaše doba pojištění, zda jste již dosáhli zmiňovaných 35 let pojištění, případně si můžete spočítat, kolik let či dní vám ještě chybí. Dále můžete údaje uvedené v IOLDP využít i k předběžnému výpočtu výše starobního důchodu. ČSSZ tento výpočet nabízí přes svou on-line službu Informativní důchodová aplikace (IDA), která vám má co nejvíce reálně ukázat informaci o celkové době pojištění a odhad výše starobního důchodu. Přístup do aplikace IDA je však zatím možný jen přes eIdentitu či datovou schránku. Na výpočet však můžete použít i jinou kalkulačku či nástroj.

Jak se počítá řádný důchod

Jestliže vás zajímá, jak se částka vaší starobní penze vlastně vypočítá, uvádíme stručný postup výpočtu. Sečtou se všechny vaše evidované příjmy od r. 1986, přičemž se každý rok vynásobí tzv. koeficientem nárůstu, aby se vyrovnala snižující se hodnota peněz. Vypočte se váš průměrný měsíční příjem za dobu, kdy jste platili pojistné. Tento příjem se redukuje pomocí dvou redukčních hranic - do první hranice (0,44 * průměrná mzda) se započte 100 %, do druhé hranice (4 * průměrná mzda) 26 %, nad druhou hranici nic. Za každý rok, kdy jste platili pojistné, se započte 1,5% (například po 40 letech placení je to 40 * 1,5 % = 60 %). Ze zredukovaného základu se vypočte toto procento. K výsledku, což je vaše procentní výměra, se připočte tzv. základní výměra, která je v roce 2022 stanovena na 3.900 Kč. Výsledkem součtu obou částek je váš starobní důchod.

Kdy odejít do důchodu a jaké jsou vlastně možnosti
Datum odchodu do důchodu si volíte sami. O důchod můžete požádat nejdřív 4 měsíce před datem nároku na důchod (jak řádný, tak i předčasný).
Pamatujte, že odchod do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Pokud ale máte k dispozici informace k výpočtu důchodu (ideálně z IOLDP) a přemýšlíte o odchodu do důchodu v nejbližších měsících, je teď ten správný čas trochu počítat. Jsou totiž známé parametry jak pro valorizaci důchodů stávajících (pobíraných v roce 2021), tak i parametry pro výpočet nových důchodů (od roku 2022).

Pro vaše úvahy by se daly vyzdvihnout 3 důležité body:

počítejte dobu pojištění; za každý celý odpracovaný rok (365 dní) se vám zvýší důchod,

zvažte, jaké byly vaše příjmy v posledním období – průměrné, podprůměrné či naopak nadprůměrné,
využijte dostupné kalkulačky pro výpočet důchodu letos s valorizací a výpočet důchodu v roce 2022.

Pojďme si tedy představit několik životních situací, ve kterých se můžete ocitnout a s čím byste pak měli počítat. Příklady si však nekladou za cíl zhodnotit jednotlivé možnosti, jelikož jsou závislé na individuálních okolnostech každého žadatele.

Situace 1: Přiznání vašeho řádného důchodu je na přelomu roku 2021/2022 – jak se rozhodnout?
V zásadě se vám nabízejí tři možnosti:

Necháte si přiznat důchod v roce 2021 (např. ke konci roku), takový důchod bude na přelomu roku valorizován, dle již známých parametrů. Do důchodu se nebude počítat váš výdělek za rok 2021. Pokud vám vzniká nárok na řádný důchod až na začátku roku 2022, důchod vám bude ještě krácen za předčasnost. Překročí valorizace důchodu procento krácení důchodu za předčasnost? Zdá se, že letošní valorizace důchodů se bude nejčastěji pohybovat mezi 3-6 % (viz. naše kalkulačka valorizace důchodu 2022); za předčasnost do 90 dnů vám bude snížena procentní výměra o 0,9 %.
Necháte si přiznat důchod v roce 2022. Ten bude vypočítán podle nově stanovených (vyšších) parametrů. 1. redukční hranice pro započtení 100% průměrného příjmu se posunula z 15.595 Kč v roce 2021 na 17.121 Kč v roce 2022. Započte se vám také výdělek za rok 2021.
Třetí varianta je tzv. výpočtová zamítačka. Tento nepěkný termín znamená, že si požádáte o předčasný starobní důchod (musí na něj již být nárok) například k 30.12.2021, ale bez výplaty důchodu z důvodu další pokračující výdělečné činnosti. Jelikož budete pokračovat ve výdělečné činnosti (zaměstnání), budete dále pojištěni, a tedy stejně nemáte nárok na výplatu předčasného důchodu. Ke dni dosažení důchodového věku, například ke dni 10. 1. 2022 požádáte o uvolnění výplaty důchodu a jeho přepočet za výkon výdělečné činnosti. Výhoda takového postupu je, že důchod přiznaný koncem roku 2021 (byť není vyplácený) je valorizován. Může se vám tímto postupem i zvýšit doba pojištění, pokud během pokračující výdělečné činnosti dovršíte další celý rok pojištění. Na druhou stranu se nezapočte výdělek za rok 2021 a nevyplatí se vám důchod.

Obecně se dá říci, že v obdobích, kdy je růst průměrné mzdy vysoký a inflace nízká, vychází výhodněji (při stejných vstupních údajích doby pojištění a osobního vyměřovacího základu) nově přiznané důchody než valorizované důchody z předchozího kalendářního roku. Toto výrazně platilo na přelomu let 2018/2019 a 2019/2020. V obdobích nízkého růstu průměrné mzdy a vysoké inflace je tomu naopak. To byl případ období 2020/2021, kdy k tomu ještě přistoupilo zvláštní navýšení valorizace.

Situace 2: ze zdravotních, rodinných či z důvodu ukončení pracovního poměru zvažujete předčasný důchod a chcete si odchod dobře naplánovat.
Abyste mohli odejít do předčasného důchodu, musíte splnit dobu pojištění minimálně 35 let a dosáhnout minimálního věku pro předčasný důchod – osoby mající řádný důchodový věk vyšší než 63 let mohou odejít do předčasného důchodu nejdříve v 60 letech a ti, kteří mají řádný důchodový věk nižší než 63 let mohou odejít do předčasného důchodu nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku. To vám tedy dává určitý manévrovací prostor.
Uvědomte si, že za každý celý rok (365 dní) doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod se vám připočte 1,5 % výpočtového základu. Kdybyste tedy do důchodu odešli pár dnů před získáním celého roku pojištění, můžete se připravit o dost peněz. Zároveň musíte počítat s tím, že vám bude za každých 90 dní předčasnosti krácena výše vaší penze.

Příklad:
Nejbližší datum vašeho možného odchodu do předčasného důchod je 15.11.2021 a máte zjištěno, že k tomuto datu budete mít „odpracováno“ 35 let a 360 dní. Nabízí se vyčkat s žádostí od předčasný důchod k 21.11.2021, abyste měli započítáno celých 36 let pojištění a vašich 360 odpracovaných dní tak nevyšlo vniveč; jelikož je váš řádný termín odchodu do důchodu až 15.3.2026 bude kvůli velké předčasnosti (1.575 dnů) vaše procentní výměra krácena o vysokých 21,9 %. Kdybyste se rozhodli odejít do předčasného důchodu až o rok později, tedy k 21.11.2022 zvýší se vám opět procentní výměra za další celý rok pojištění (celých 37 let pojištění) a důchod se vám bude krátit „jen“ o 15,9 % kvůli předčasnosti. Odložíte-li odchod ještě o jeden rok, opět vám přibyde rok na pojištění a krácení klesne na 9,9 %.

Situace 3: máte obavy, že kdybyste si naplánovali odchod do předčasného důchodu na listopad příštího roku, ovlivní výpočet vašeho předčasného důchodu nízké příjmy, s kterými na následující rok počítáte z důvodu ztráty zaměstnání.
Váš vyměřovací základ se počítá naposledy z roku předcházejícího tomu, v němž podáváte žádost o důchod. Při výpočtu důchodu v roce 2022 se osobní vyměřovací základ bude počítat z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2021.
Jste-li však již v řádném důchodovém věku s potřebnou dobou pojištění, ale vaše letošní příjmy byly o poznání nižší než v minulých letech, stojí za úvahu odejít do důchodu ještě letos, protože díky tomu letošní příjmy už do výpočtu důchodu nevstoupí.

Situace 4: vaše práce vás baví, jste v dobré kondici a rádi byste pracovali, i když byste již na důchod nárok měli. Je lepší pracovat „na procenta“ nebo pobírat důchod a dál pracovat?
Dosažení řádného důchodového věku není nutně signálem k nějaké pracovní změně – můžete dále pracovat, a přitom si požádat o starobní důchod. V takovém případě zaměstnanec pobírá současně mzdu i starobní důchod. Pracující důchodci mají tedy stejná práva jako všichni ostatní zaměstnanci. To taky znamená, že ze svého příjmu v práci odvádějí daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Pozor – toto neplatí pro předčasný důchod; tam jsou naopak vaše možnosti přivýdělku dost omezené.

Druhou možností je pracovat tzv. „na procenta“. Tímto termínem se rozumí situace, kdy i po dosažení nároku na důchod dále pracujete, nepobíráte penzi a zvyšujete si tak svůj výpočtový základ. Starobní důchod se totiž zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dní výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod (bez výplaty tohoto důchodu). Do těchto 90 kalendářních dní se však nepočítají dny, kdy budete pobírat nemocenské dávky a jiné tzv. náhradní doby. Zda se práce „na procenta“ vyplatí musí zvážit každý sám. Je třeba si uvědomit, že se vám za každých 90 odpracovaných dní sice zvýší důchod v řádu nízkých stokorun, ale zároveň přijdete každý měsíc o nevyplacený důchod. Výhody práce „na procenta“ obvykle převáží až po více než 10 letech pobírání důchodu.