Navýšení sazeb až o půl procentního bodu získává v ČNB větší podporu. Mora varuje před napjatým trhem práce

Česká centrální banka by tento měsíc mohla urychlit navyšování úrokových sazeb, aby zkrotila nečekaně rychlou inflaci. Tu podle viceguvernéra ČNB Marka Mory pohání i nejnižší míra nezaměstnanosti v Evropské unii.

Přestože spotřebitelské ceny tlačí obecně výše globální faktory, Mora uvedl, že hlavní inflační výzvou pro Česko jsou „velmi silné“ domácí tlaky spojené s nedostatkem pracovníků, který přetrvává i přes pandemická opatření.

Mora je již druhým českým tvůrcem sazeb, který v tomto týdnu řekl, že po dvou navýšeních o čtvrt procentního bodu v létě může rada 30. září přistoupit ke zvýšení až o půlku procentního bodu. Pokud by k tomu skutečně došlo, byl by to nejvíce utahující krok za téměř deset let v celé EU.

"Šance se nyní jasně pohybují mezi 25 a 50 bazickými body, možná blíže k 50," řekl Mora ve středečním rozhovoru. "Naléhavost rozhodně roste, i když pro hlasování o 50 bazických bodech budu potřebovat, aby to naši zaměstnanci zdůvodnili podrobnějšími údaji a potřebovali bychom to dostatečně vysvětlit."

Zatímco eurozóna a Polsko se drží nákupů dluhopisů i rekordně nízkých sazeb, aby podpořily své ekonomiky, Česká republika a Maďarsko naopak výpůjční náklady zvýšily, aby zbrzdily rychlý růst cen. Česká inflace byla minulý měsíc nejrychlejší od roku 2008 a již téměř tři roky přesahuje 2% cíl centrální banky.

Na rozdíl od centrálních bank, které zdůrazňují přechodnou povahu inflace, Mora říká, že napjatý český trh práce vyžaduje spíše opatření než slova. Česko stále eviduje více volných pracovních míst než má nezaměstnaných, a to i po několika měsících tvrdých uzavírek v důsledku pandemie v tomto roce. "Česká ekonomika se nyní zdá být více inflační, než jsme si mysleli," podotkl.

Spolu s nedostatkem pracovníků, který je hybnou silou rychlého růstu mezd, patří mezi potenciální inflační rizika podle Mory také vyšší úspory domácností a vládní výdaje. Současné navýšení podle něj znamená, že centrální banka spíše pouze „postupně omezuje stále velmi uvolněné“ měnové podmínky, než že by je zpřísňovala.

Ceny na peněžním trhu nyní ukazují, že trh sází na utažení o půl procentního bodů na zasedání 30. září i 4. listopadu, po nichž investoři následně očekávají zpomalení. Mora ale odmítl výhled po září komentovat kvůli přetrvávající nejistotě. Řekl, že případný pokles globálních cen materiálů a pomalý postup očkování v některých částech světa může mít doma za 12 až 18 měsíců za následek „dočasné dezinflační nebo dokonce deflační tlaky“.

Na posledních dvou zasedáních o sazbách tento ekonom hlasoval v souladu s většinou sedmičlenné rady pro standardní zvýšení o čtvrt bodu. Dva tvůrci členové nechtěli žádnou změnu a jeden usiloval o zvýšení až o půl bodu, což je krok, který banka nikdy neudělala od té doby, co se před více než dvaceti lety začala zaměřovat na inflaci. Poslední navýšení sazeb takového rozsahu v EU učinilo Maďarsko v roce 2011.

"Pravděpodobně neuděláme velkou chybu, pokud se budeme pohybovat o něco rychleji než dosud," řekla Mora. "Je možné, že celková velikost utahování zůstane stejná, ale budeme ji muset přeložit více dopředu."

Zdroj: Bloomberg