Nová pravidla daňové transparentnosti pro digitální platformy

Do meziresortního připomínkového řízení míří balíček novel zákonů na posílení mezinárodní spolupráce při potírání daňových úniků. Právě boj proti daňovým únikům dlouhodobě patří mezi klíčové priority Ministerstva financí.

Předložený návrh implementuje novelu směrnice o správní daňové spolupráci (tzv. směrnici DAC 7). Díky návrhu z dílny Ministerstva financí získá správce daně informace o příjmech dosažených v rámci sdílené ekonomiky. „Novela zavádí pravidla pro posílení transparentnosti ve vztahu k digitálním platformám, které budou nově oznamovat své příjmy tak, aby některé nezůstávaly nenahlášeny a tedy i nezdaněny. Týká se to zejména případů, kdy digitální platformy působí ve více zemích současně. Členské státy tím přichází o daňové příjmy a obchodníci na digitálních platformách získávají nad tradičními podniky neospravedlnitelnou výhodu,“ uvádí ministryně financí Alena Schillerová.

Klíčovou částí návrhu je rozšíření stávajícího rámce mezinárodní automatické výměny informací o oblast digitální ekonomiky. Správce daně bude díky tomu pravidelně získávat informace o prodejcích digitálních platforem, kteří na nich dosahují příjmů z pronájmu nebo jiného poskytnutí nemovitostí nebo dopravních prostředků, poskytnutí osobní služby nebo prodeje zboží. Pokryty jsou mimo jiné například ubytovací nebo přepravní služby. Domácí i zahraniční provozovatelé budou vybrané informace oznamovat jednou ročně Specializovanému finančnímu úřadu, a to do 31. ledna za uplynulý kalendářní rok. Konkrétně se jedná o údaje týkající se identifikace daného prodejce a informace o celkových příjmech a výdajích vygenerovaných prostřednictvím digitální platformy. Součástí novely je rozšíření institutu kontrolních nákupů i na oblast digitální ekonomiky.

„Oznamovací povinnost se nebude týkat prodejců zboží malého rozsahu, kteří nepřekročí 30 transakcí ročně nebo částku ve výši zhruba 50 000 Kč. A samozřejmě se nebude vztahovat na zákazníky těchto digitálních platforem,“ doplňuje ministryně financí. Předloha také umožní Finanční správě získat informace týkající se českých i zahraničních rezidentů a pronajímaných nemovitostí nacházejících se v Česku. Díky tomu se zlepší pozice obcí jako správců místního poplatku z pobytu při kontrolních činnostech zaměřených na řádný výběr a odvádění těchto poplatků.

Návrh dále obsahuje vylepšení stávajících institutů mezinárodní spolupráce. Jedná se například o vyjasnění podmínek hromadné žádosti o informace. Novela upřesňuje, že lze požadovat informace týkající se skupiny daňových poplatníků, které nelze jednotlivě určit. Předloha dále umožní příslušným daňovým orgánům dvou nebo více členských států EU provádět společné daňové kontroly. Vyjasnění podmínek účasti úředních osob jednoho členského státu na území jiného členského státu během kontroly zajistí, že kontroloři budou moci přímo pokládat otázky jednotlivým osobám a nahlížet do záznamů. To zjednoduší řešení některých situací a přispěje rovněž k efektivnější správě daní. Nová pravidla mají nabýt účinnosti 1. ledna 2023, ustanovení o společné daňové kontrole 1. ledna 2024.