Tragickou havárii raketoplánu Columbia má na svědomí s velkou pravděpodobností porušení kompaktnosti ochranného tepelného štítu, ke kterému mohlo dojít podle analýz při startu raketoplánu, když došlo ke kontaktu odpadávajících kusů chladícího média a jeho povrchu.
Začínají se také objevovat úvahy na téma, co se dalo pro záchranu Columbie a především její posádky udělat. Nejčastěji se objevují 4 varianty
První počítá s možností přerušení startu nebo mírnější trajektorie sestupu - pokud by řídící středisko odhalilo poškození křídla nebo spodní části trupu mohlo do 3 minut přerušit start raketoplánu a realizovat nouzové přistání Columbie na jednom ze záložních letišť - mírnější sestup raketoplánu z orbitu by měl znamenat menší tepelné zatížení štítu, což by samo o sobě nemuselo být řešením, protože poškozený štít by nemusel ani tak odolat.
Druhá varianta se zmiňuje o možnosti opravy štítu - tato varianta je spíše čistě teoretická a v praxi neproveditelná, protože posádka ani samotný raketoplán na tuto variantu nebyly připraveny
Třetí varianta počítala s přestupem posádky na vesmírnou stanici ISS - další pouze hypotetická varianta. Raketoplán nebyl vybaven spojovacím modulem a navíc pro manévr neměl dostatek pohonných hmot.
Čtvrtá varianta počítala s vysláním dalšího raketoplánu, který by osádku Columbie vyzvedl a snesl zpět na zemský povrch. Tato varianta by měllpodle odborníků největší šanci na úspěch i když by představovala poměrně velké riziko. Start raetoplánu by mohl být připraven zhruba do týdne, ale obvykle se vše testuje a připravuje cca 4 měsíce.
Varianta záchrany v záchranném modulu se vůbec neuvádí. |
|