Je bitcoin uchovatelem hodnoty, nebo jen učebnicovou bublinou?

V posledním článku jsme se zabývali historií cenových bublin a v úplném závěru zaznělo, že horkým aspirantem na současnou bublinu gigantických rozměrů je bitcoin a kryptoměny. Aniž bychom se zabývali tím, jestli je bitcoin a ostatní kryptoměny novou érou a super technologií, zkusme se podívat na něco, co se dá konkrétněji analyzovat. Mám na mysli srovnání bitcoinu jakožto uchovatele hodnoty s jiným uchovatelem hodnoty: se zlatem.

O bitcoinu se hovoří jako o nové měně a uchovateli hodnoty. Hlavním argumentem zastánců této kryptoměny je jeho předem známé maximální množství, které může být vytěženo. Jeho hlavní předností je tedy jeho omezené množství na rozdíl od papírových peněz, které se ve velkém tisknou ve vyspělých ekonomikách. U bitcoinu už zbývá k vytěžení zhruba jen necelých 12 % a již tak vysoké náklady na těžbu s tenčící se zásobou neúměrně rostou. Je to ale dostatečným ospravedlněním pro tak bezprecedentní růst jeho ceny? Proč se podobná mánie nekoná i u zlata?

Množství vytěženého zlata ve světě se aktuálně odhaduje kolem 200 tisíc tun, zatímco nově vytěžené množství se pohybuje kolem 3 000 tun ročně. Odhady světových zásob zlata, které ještě nebylo vytěženo, se pohybují kolem 50 tisíc tun, jinými slovy bavíme se zhruba ještě o nějakých 25 % současné úrovně. Dlouhá staletí u zlata prokázala jeho uchovatel hodnoty a jeho celkové množství je rovněž prokazatelně omezené. Proč tedy nevidíme podobné 1000% pohyby i u zlata?

Cena bitcoinu za poslední rok přidala 370 %, za posledních 5 let je to 8 000 % a za posledních 10 let je to přibližně 480 000 %. Cena zlata se proti tomu pohybovala v posledních 10 letech v rozmezí zhruba 1 000 až 2 000 USD/troyskou unci, když aktuálně se pohybuje kolem stejných hodnot jako před 10 lety. Vzhledem k obrovské volatilitě bitcoin na rozdíl od zlata v žádném případě nemůže plnit službu uchovatele hodnoty. Proč si tedy investoři v kryptoměnách pro uchování hodnoty svých peněz nekupují raději zlato?

Cena zlata se na konci 70. let 20. století pohybovala kolem 500 USD/troyskou unci. Současná cena kolem 1780 USD je tak o 250 % vyšší. Ve stejném období ztratil kvůli inflaci (měřeno CPI) americký dolar zhruba 70 % své hodnoty. Od konce 70. let tak cena zlata vzrostla zhruba stejně (cca 3,5násobně) jako hodnota inflace. Zlato tady již po století máme jako osvědčený recept na uchování hodnoty neboli ochranu před inflací. Proč se tedy tolik investorů hrne místo toho do bitcoinu a dalších kryptoměn? Zdá se, že investoři pod záštitou boje proti inflaci plynoucí z klasických fiat měn spíše vyhledávají rychlé pohádkové zhodnocení v řádech stovek až tisíců procent, neboli, že se jedná o klasickou investiční horečku.

Profesor ekonomie Andrei Shleifer se ve své knize Inefficient Markets zabývá vývojem bublin a popisuje ho ve třech krocích. Tím prvním jsou nové pozitivní zprávy o nějakém aktivu nebo nové technologii následované strmým růstem jeho ceny. Ve druhém kroku dochází k přílivu podnikatelů tzv. smart money, kteří se starají o uspokojování strmě rostoucí poptávky po novém aktivu. Ve třetím a posledním kroku dochází k prasknutí bubliny. Bitcoin tuto učebnicovou teorii zatím dokonale splňuje. V prvním kroku vznikla nová technologie bitcoin a nyní sledujeme v plném proudu druhý krok, kdy je trh zaplavován stovkami a stovkami nových kryptoměn, o které mají investoři obrovský zájem. Otázkou zůstává, jestli se brzy naplní i poslední bod této teorie.