Čína pozvolna vyklízí pozice leadera na poli kryptotěžby, otevírá se tak možnost pro větší diverzifikaci

 Za poslední dva roky jsme svědky pozvolné proměny na celosvětové mapě těžby bitcoinů. Zatím co v září 2019 působilo nejvíce těžařů na území Číny, jejichž hashrate se na celkové těžbě podílel až ze 75,5 %, v dubnu tohoto roku se čínští těžaři podíleli na těžbě již jen ze 46 %. Tento podíl bude v následujících měsících ještě více klesat, protože se do něj budou promítat restrikce vůči celému čínskému kryptoměnovému trhu.

Z výzkumu, který v týdnu zveřejnila Cambridgeská univerzita prostřednictvím svého Centra pro alternativní finance, vyplývá, že žralokem na poli těžby kryptoměn se stal Kazachstán. Ten zvýšil za stejné sledované období svůj podíl na celkovém hashrate takřka šestinásobně, když se z 1,4% podílu vyšplhal na 8,2% podíl. V dubnu 2021 se tak stal třetím největším hráčem v tomto odvětví na světě.

Navíc lze předpokládat, že celosvětový podíl Kazachstánu bude ještě v příštích měsících růst. Kazachstán se totiž stal velmi oblíbenou destinací pro těžaře z Číny, kteří po tamním zákazu činnosti hledají nové trhy, na kterých by mohly působit. Kazachstán pak patří do skupiny států, které jsou těžbě kryptoměn celkem nakloněny. Na zvýšený zájem o kryptominingové projekty na svém území v posledních týdnech sice zareagoval zavedením zvláštního poplatku za využívání elektrické energie, ale jinak nově příchozím těžařům v jejich podnikatelských záměrech nebrání.  

Graf vývoje podílů států | zdroj Centre for Alternative Finance

Na druhé místo se v celosvětovém srovnání dostaly Spojené státy. Ty zvýšily svůj podíl na 16,8 % z počátečních 4,1 %. Také v případě Spojených států lze předpokládat, že celkový podíl bude ještě růst. V září 2019 bylo se svým podílem 5,9 % na celkovém hashrate Rusko. To si však za sledované období výraznější nárůst nepřipsalo a s podílem 6,8 % v dubnu 2021 se propadlo až na čtvrté místo za USA a Kazachstán. První pětku pak uzavírá Írán, který se z podílu 1,7 % dokázal vyšplhat na 4,7 %. Na úkor Čínského podílu však rostly podíly i dalším státům jako Kanadě (z 1,1 % na 3 %), Německu (z 0,9 % na 2,8 %), nebo Irsku, u kterého se podíl zvýšil na 2,3 %. Pro zajímavost, Česká republika se podle tohoto výzkumu podílela v září 2019 na celkovém hashrate z 0,04 %. Do dubna 2021 však celkový podíl klesnul na 0,01 %.

Rostoucí obliba bitcoinu a dalších kryptoměn vedla k vytvoření celého segmentu na trhu. Firmy tak dnes již vyrábějí speciální zařízení pro těžbu a ověřování transakcí, vznikají specializovaná datová centra, případně celé průmyslové areály. Dávno pryč je doba, kdy se dal bitcoin těžit na obyčejných stolních počítačích. Tak masivní rozšíření v tak krátkém časovém horizontu zároveň přináší obavy z možného dopadu na životní prostředí. Tyto obavy byly o to silnější, o kolik větší podíl na těžbě měla Čína. Jak je známo, Čína je silně závislá hlavně na energii získané z uhlí. 

Výzkumník z cambridgeského Centra pro alternativní finance Michel Rauchs se však k této problematice vyjadřuje opatrněji. Říká, že energetický mix bitcoinu je obtížné určit. Důvod je jednoduchý. Údaje, které výzkumem získaly, ukazují, že podíl provincie S‘-čchuan na celkovém výkonu těžby v Číně se výrazně mění v samotném průběhu roku. Vše souvisí s obdobím dešťů v Číně. Na začátku období se tato provincie na čínském hashrate podílí jen z 14,9 %. Do konce tohoto období pak podíl roste až na 61,1 %. Opačný trend lze sledovat v provincii Sin-t’iang. V té jsme naopak svědky za stejné období výrazného snížení podílu z 55,1 % na 9,6 %. Zatím co Sin-t’iang je provincie bohatá na energii z uhlí, S‘-čchuan je provincie bohatá na energii z vodních zdrojů, která se obdobím dešťů ještě umocňuje. 

Graf vývoje podílů čínských provincií | zdroj Centre for Alternative Finance