Vláda považuje reformovaná pravidla hazardu za úspěšná. Nepřítel ale teď číhá na internetu

Spuštěním Rejstříku vyloučených osob současný kabinet dovršil ambiciózní reformu tuzemského hazardního prostředí. Pod taktovkou Ministerstva financí došlo k jeho kultivaci, což je patrné i z trajektorie zvyšujících se daňových výnosů z provozování hazardních her. Stát ve své poslední analýze hodnotí současnou legislativu jako vyhovující a v předeslaných cílech úspěšnou. Společně s experty ale upozorňuje na plíživý fenomén internetového hraní. Jeho uhrančivost se navíc během dvou pandemických let stala ještě více nebezpečnou. Dokážou stávající mechanismy Ministerstva financí obstát i tváří v tvář této výzvě?

Ministerstvo financí ČR nyní přichází s analýzou, která si v první řadě klade za cíl zhodnotit dopady zákona o hazardních hrách, který je účinný od roku 2016. Dokument si všímá nových trendů v hazardním hraní, včetně těch, které nevídaně umocnila pandemie COVID-19. Tím nejvýznamnějším je nepochybně přesun hazardu do online prostředí. To považuje za nebezpečný fenomén i odborná adiktologická veřejnost. Analýza ministerstva přitom poukazuje, že zatímco v roce 2017 šlo jen o zhruba 10 % veškerých hazardních her, během loňska byl už jejich podíl několikanásobný – 45 %.

„Přestože stávající regulace hazardu funguje velmi dobře nejen v terénu, ale i v online prostředí, musíme reagovat na nové výzvy. Internetové hraní se stává stále rizikovějším zejména kvůli rychlosti provozované hry, anonymitě hráče a dostupnosti 24 hodin denně. To vše dělá online hazard atraktivnějším a podle naší analýzy i rizikovějším. A já jsem přesvědčena, že na vyšší rizikovost hazardní hry musí být do budoucna reagováno, klidně i proporčním vyvážením vyšší mírou zdanění,“ dodává k závěrům analýzy ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Z dokumentu dále vyplývá, že nejvýznamnější přesun se uskutečnil v oblasti kursových sázek (až 91 % se nyní odehrává online), ale opomenout nelze ani technické hry, z nichž až 40 % je nyní provozováno ve virtuálním prostředí.

Dalším neopominutelným důvodem, proč se stále více hazardních her přesouvá do prostředí internetu, je často přemrštěná a zbytečně přísná regulace na lokální úrovni – hlavně v českých městech. Nejedna obec v minulosti zavedla regulaci formou nulové tolerance. Namísto dobře nastavené a fungující regulace a dohledu nad hráči a provozovateli kasin na území obcí tak dochází k vymýcení viditelných stránek hazardu a uzavírání provozoven. Musíme mít ale na paměti, že to není to samé jako vymýcení problému patologického hráčství a s ním spojených negativních sociopatologických jevů.

Města s takto nastavenými regulačními vyhláškami nejenže přicházejí o významné příjmy z rozpočtového určení daní, ale taktéž nepřímo podporují šedou ekonomiku, k níž se uchyluje stále více provozovatelů i hráčů. Jde o důkaz toho, že nadbytečná pravidla mohou mít ve svém důsledku závažné negativní dopady. Což je obzvláště na pováženou v situaci, kdy národní legislativa uspokojivě naplňuje stanovené regulační i adiktologické cíle.

Ministerstvo chce i nadále uplatňovat princip adiktologických brzd a sebeomezujících opatření, což je něco, s čím přišel už zákon z roku 2017. Od té doby došlo k přijetí návazných pravidel – posílení pravomocí dozorových orgánů, zavedení povinných registrací, regulace reklamy na hazardní hry, zákaz podávání alkoholu a cigaret ke hře zdarma, a konečně, spuštění Rejstříku vyloučených osob.

„Provozovatelé hazardních her jsou povinni ověřovat, zda je daná osoba zapsána v rejstříku vyloučených osob. Pokud ano, nesmí jí provozovatel vpustit dovnitř ani umožnit zřídit uživatelské konto. To platí nejen pro kasina a herny, ale i pro internetové hry. Díky rejstříku tak už nedochází k situacím, kdy peníze vyplácené na dávkách v hmotné nouzi končily naházené v automatech,“ hodnotí fungování Rejstříku Alena Schillerová. Jeho spuštěním byla loni reforma legislativy hazardních her de facto dovršena. K dnešnímu dni systém eviduje na 206 tisíc osob. Cca v 900 případech je o nich záznam veden přímo na vlastní žádost.

Všechna výše zmíněná pravidla jsou poměrně dobře uplatnitelná v klasickém prostředí, leč na internetu poněkud pokulhávají. Ministerstvo v analýze potvrzuje, že se chce nadále věnovat hlavně podobě sebeomezujících opatření, regulaci reklamy a informační povinnosti provozovatele.

Otázka je, jestli to k zamezení boomu online hazardu bude stačit. Vláda správně přijímá zodpovědnost za uspokojivé řešení této komplexní problematiky, provozovatelé online hazardu před ní ale mají výrazný náskok. Jak správně poukazuje i analýza ministerstva, na současných trendech se podepsala hlavně pandemie COVID-19, ale také technologický pokrok a obecné trendy. Vláda tak bude svádět souboj na více frontách.