Minimální mzda 18 tisíc korun je cestou, jak nastartovat obnovu ekonomiky, s odbory panuje shoda

Zvýšení minimální mzdy alespoň na 18 tisíc korun od příštího roku je příležitostí, jak nastartovat mzdový růst a pomoci až 250 tisícům zaměstnanců s nejnižšími příjmy i ekonomice jako celku. Shodli se na tom účastníci jednání, která se dnes konala na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, tedy ministryně Jana Maláčová (ČSSD), vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a zástupci odborových organizací zastupujících většinu zaměstnanců v čele s předsedou ČMKOS Josefem Středulou a předsedou ASOČR Bohumírem Dufkem.

„I přesto, že jsme museli často bojovat o každou korunu, se díky ČSSD podařilo od roku 2013 minimální mzdu zdvojnásobit. Teď je ale čas na ještě razantnější růst, naši podnikatelé nejsou horší než polští nebo slovenští, kde je minimální mzda vyšší než u nás.“ říká Jana Maláčová s odkazem na minimální mzdu v sousedních zemích.

„Češi pracují v průměru déle než v sousedních zemích a za nízké mzdy. Cesta ke mzdovému dnu musí skončit! Naším cílem je minimální mzda alespoň na úrovni 50 procent průměrné mzdy. Prvním krokem je navýšení minimální mzdy na 18 tisíc Kč a další rok na 20 tisíc Kč,“ apeluje ministryně práce a sociálních věcí.

Vicepremiér vlády a ministr vnitra Jan Hamáček s ministryní práce a sociálních věcí souhlasí. „Považujeme za nespravedlivé, aby důsledky koronavirové krize nejvíce drtily zaměstnance s nízkými mzdami a jejich rodiny. Každá krize je zároveň příležitostí: pojďme ji využít spravedlivě ve prospěch všech, ne jenom těch nejbohatších. Je potřeba, aby skončila levná práce, aby lidé nepracovali za peníze, ze kterých se v principu nedá vyžít. Pojďme nastartovat růst mezd a s ním skoncovat s levnou prací v Česku. Pokud to neuděláme, ujede nám vlak, do kterého už naskočilo jak Polsko, tak Slovensko,“ říká. „Obnova ekonomiky musí stát na vyšších mzdách. Vyšší mzdy znamenají více peněz, které se utratí, a ty se tak vrátí zpět do ekonomiky,“ zdůrazňuje Jan Hamáček.

„Navýšení na 18 tisíc znamená, že minimální mzda bude dosahovat 47,4 % průměrné mzdy. Pomohlo by to až 250 tisícům zaměstnancům. Polepšili by si číšníci, kuchaři, švadleny nebo pracovníci obsluhy. Většina z nich ani 18 tisíc nemá. Z práce se člověk musí uživit, ne živořit. Ty, kteří lidi za práci platí slušně, zvýšení minimálky neohrozí. Radikální zvýšení minimální mzdy je z našeho pohledu cesta, jak posunout naše hospodářství směrem k vyspělým západoevropským zemím. Z politiky levné práce má český zaměstnanec leda hluboko do kapsy. Růst minimální mzdy poslouží i jako motivace k investicím do technologií a růstu přidané hodnoty,“ připomíná Jana Maláčová. „Očekáváme, že nás v tomto úsilí vládní koaliční partner podpoří. Nyní je čas ukázat, komu a jak moc ve skutečnosti záleží na zaměstnancích a kdo hájí pohodlné zisky skladů a montoven,“ dodává.

„My si myslíme, že důstojná cena práce je jedním z předpokladů spokojeného života. Růst cen zejména u bydlení a potravin je kromě toho ve srovnání s růstem mezd v Česku jedno z nejrychlejších v Evropské unii,“ připomíná předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a dodává: „Průměrná mzda sice v tuzemsku dosahuje 35 tisíc korun, ale její růst se zpomaluje. Lidé teď potřebují mít jistotu, že tuhle složitou dobu zvládnou a že z krize vzejde naše ekonomika silnější.“

Nyní přitom nejde jen o příjmy lidí, kteří pobírají přímo minimální mzdu, ale celé mzdové rozdělení. Navázaný růst zaručených mezd pomůže všem napříč profesemi od automechaniků, přes zdravotní sestry po pracovníky v obchodě. „Nehovoříme proto zdaleka jen o nízkopříjmových skupinách, ale i o celé střední třídě a zaměstnancích ve veřejném sektoru,“ upozorňuje Jana Maláčová.

„Minimální mzdu je potřeba průběžně zvyšovat i z toho důvodu, že neustále roste produktivita práce a je spravedlivé, aby byli zaměstnanci adekvátně odměňováni za svoji práci,“ zdůrazňuje předseda ASOČR Bohumír Dufek.

Vývoj minimální mzdy od jejího zavedení v roce 1997:

Minimální mzda - vývoj mzdy do 2022 se zvýšením na 18000Kč