Pohyb obyvatelstva za 1. čtvrtletí 2021 v Ústeckém kraji - počet obyvatel se za první čtvrtletí letošního roku snížil, v kraji žilo 815 209 obyvatel

Počet obyvatel Ústeckého kraje se za první čtvrtletí letošního roku snížil, a to v důsledku výrazného úbytku obyvatel přirozenou měnou, způsobeného nejvyšším počtem zemřelých za posledních 20 let. Proti prvnímu čtvrtletí 2020 se v Ústeckém kraji narodilo méně dětí, ale zvýšil se podíl dětí narozených mimo manželství. Nižší byly počty sňatků i rozvodů. Zásluhou zahraniční migrace byl celkový přírůstek stěhováním kladný.

Podle předběžných výsledků žilo k 31. březnu 2021 v Ústeckém kraji celkem 815 209 obyvatel, v tom 404 179 mužů a 411 030 žen. Za uplynulé tři měsíce se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 1 795 osob, počet mužů během čtvrtletí poklesl o 1 098, počet žen o 697.

Ústecký kraj se na celkovém počtu obyvatel České republiky v současnosti podílel 7,6 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR. Počet obyvatel se v uplynulém čtvrtletí snížil ve většině krajů republiky kromě Prahy a Středočeského kraje.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn zápornou bilancí přirozené měny obyvatel, kdy počet zemřelých převýšil počet narozených o 2 019 osob. Přírůstek stěhováním byl v uplynulém čtvrtletí kladný, a to zásluhou zahraniční migrace. Celkový počet přistěhovalých do kraje převážil nad počtem vystěhovalých z kraje o 224 osob. Od ledna do konce března se do kraje přistěhovalo 2 255 obyvatel a vystěhovalo 2 031 obyvatel. Vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (–181 osob) – do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 1 457 osob a vystěhovalo 1 638 osob. Saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné a dosáhlo 405 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 798 osob a do zahraničí se vystěhovalo 393 osob). V obou směrech vnitrostátního i zahraničního stěhování převládali muži.

Ke konci prvního čtvrtletí letošního roku byl ve všech okresech Ústeckého kraje vykázán nižší počet obyvatel než na počátku čtvrtletí. Ve třech okresech (Děčín, Most a Ústí nad Labem) to bylo vlivem přirozeného úbytku obyvatel i záporné migrace. V ostatních okresech byl pokles obyvatel způsoben pouze přirozeným úbytkem obyvatel, migrace byla kladná.

Od ledna do března letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 1 981 dětí, což bylo o 27 novorozenců (o 1,3 %) méně než ve stejném období roku 2020. Za posledních 20 let se jednalo o šestý nejnižší počet narozených dětí i šestou nejnižší porodnost v kraji. Podíl živě narozených dětí mimo manželství v Ústeckém kraji meziročně vzrostl o 0,9 procentního bodu (p. b.) a dosáhl 62,9 %. Tento podíl byl nejvyšší mezi kraji. Republikový průměr představoval 48,8 % a byl o 14,1 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznamenali v Praze (42,1 %). Meziročně se podíl mimomanželských dětí zvýšil v šesti krajích republiky. Z nich bylo navýšení v Ústeckém kraji druhé nejnižší po Pardubickém kraji. Nejvíce vzrostl podíl dětí narozených svobodným matkám v Plzeňském kraji (o 4,3 p. b.).

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 9,8 dětí (v ČR 10,3), což je v kraji stejná hodnota jako v prvním čtvrtletí 2020. Mezi kraji zaujímala porodnost Ústeckého kraje čtvrtou nejnižší pozici. Nejvíce dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji.

V prvním čtvrtletí letošního roku zemřelo na tisíc obyvatel Ústeckého kraje 19,9 osob (ČR 17,6). Meziročně vzrostla úmrtnost v kraji o 7,8 bodů promile. Mezi kraji obsadila třetí nejvyšší pozici po Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Počet zemřelých v Ústeckém kraji meziročně vzrostl o 1 545 osob (o 62,9 %). Čtyři tisíce zemřelých od počátku roku představovaly nejvyšší hodnotu za posledních 20 let.

Na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly v prvním čtvrtletí letošního roku nejvyšší zastoupení osoby ve věku 70–79 let, 80–89 a 60–69 let. Meziroční nárůst počtu zemřelých jsme zaznamenali u všech věkových skupin.

Z meziokresního srovnání jednotlivých ukazatelů vyplývá, že v prvním čtvrtletí 2021 byla nejvyšší porodnost v okrese Louny. Nejnižší porodnost vykázali v okrese Litoměřice a Most. Nejvyšší počet zemřelých osob na 1 000 obyvatel byl v okresech Děčín, Most a Louny. Nejnižší úmrtnost byla v okrese Ústí nad Labem. Nejnižší podíl dětí narozených svobodným matkám zaznamenali k 31. 3. letošního roku v okrese Litoměřice (54,7 %). Nejvyšší podíl byl letos v okrese Teplice (68,6 %), zatímco okres Most, který měl dříve dlouhodobě nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství, obsadil druhou nejvyšší příčku.

Během prvního čtvrtletí letošního roku vstoupilo v Ústeckém kraji do manželství 197 párů snoubenců, tj. o 84 sňatků (o 29,9 %) méně než za 1. čtvrtletí 2020. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 1,0 ‰ proti 1,4 ‰ v 1. čtvrtletí 2020. V mezikrajovém srovnání dosáhla sňatečnost Ústeckého kraje pátou nejnižší hodnotu.

Od ledna do konce března 2021 poklesl v Ústeckém kraji počet rozvodů i rozvodovost. Za první tři měsíce letošního roku bylo právně rozvedeno 361 manželství, což je o 65 (o 15,3 %) méně než za stejné období roku 2020. Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl v kraji 1,8 ‰ proti 2,1 ‰ v 1. čtvrtletí 2020. Rozvodovost v mezikrajovém srovnání za první čtvrtletí letošní roku byla v Ústeckém kraji šestá nejnižší.

Za první čtvrtletí 2021 bylo z regionálního pohledu uzavřeno nejvíce sňatků na tisíc obyvatel v okrese Teplice. Naopak nejnižší počet sňatků byl uzavřen v okrese Louny a Ústí nad Labem. Nejvyšší rozvodovost vykázali v prvních třech měsících roku v okrese Litoměřice, nejnižší v okrese Děčín.

Kontakt:

Ing. Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027

Přílohy

Více informací naleznete v publikaci
Pohyb obyvatelstva - 1. čtvrtletí 2021 Odkaz [nové okno]
Pohyb obyvatelstva za 1. čtvrtletí 2021 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky) - aktualita v pdf
Tab_1.xlsx
Tab_2.xlsx
Tab_3.xlsx
Tab_4.xlsx
Tab_5.xlsx
Stručná informace - Pohyb obyvatelstva v 1. čtvrtletí 2021

14. června 2021

Pohyb obyvatelstva za 1. čtvrtletí 2021 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky)

Počet obyvatel Ústeckého kraje se za první čtvrtletí letošního roku snížil, a to v důsledku výrazného úbytku obyvatel přirozenou měnou, způsobeného nejvyšším počtem zemřelých za posledních 20 let. Proti prvnímu čtvrtletí 2020 se v Ústeckém kraji narodilo méně dětí, ale zvýšil se podíl dětí narozených mimo manželství. Nižší byly počty sňatků i rozvodů. Zásluhou zahraniční migrace byl celkový přírůstek stěhováním kladný.

Podle předběžných výsledků žilo k 31. březnu 2021 v Ústeckém kraji celkem 815 209 obyvatel, v tom 404 179 mužů a 411 030 žen. Za uplynulé tři měsíce se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 1 795 osob, počet mužů během čtvrtletí poklesl o 1 098, počet žen o 697. Ústecký kraj se na celkovém počtu obyvatel České republiky v současnosti podílel 7,6 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR. Počet obyvatel se v uplynulém čtvrtletí snížil ve většině krajů republiky kromě Prahy a Středočeského kraje.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn zápornou bilancí přirozené měny obyvatel, kdy počet zemřelých převýšil počet narozených o 2 019 osob. Přírůstek stěhováním byl v uplynulém čtvrtletí kladný, a to zásluhou zahraniční migrace. Celkový počet přistěhovalých do kraje převážil nad počtem vystěhovalých z kraje o 224 osob. Od ledna do konce března se do kraje přistěhovalo 2 255 obyvatel a vystěhovalo 2 031 obyvatel. Vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (–181 osob) – do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 1 457 osob a vystěhovalo 1 638 osob. Saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné a dosáhlo 405 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 798 osob a do zahraničí se vystěhovalo 393 osob). V obou směrech vnitrostátního i zahraničního stěhování převládali muži.

Ke konci prvního čtvrtletí letošního roku byl ve všech okresech Ústeckého kraje vykázán nižší počet obyvatel než na počátku čtvrtletí. Ve třech okresech (Děčín, Most a Ústí nad Labem) to bylo vlivem přirozeného úbytku obyvatel i záporné migrace. V ostatních okresech byl pokles obyvatel způsoben pouze přirozeným úbytkem obyvatel, migrace byla kladná.

Od ledna do března letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 1 981 dětí, což bylo o 27 novorozenců (o 1,3 %) méně než ve stejném období roku 2020. Za posledních 20 let se jednalo o šestý nejnižší počet narozených dětí i šestou nejnižší porodnost v kraji. Podíl živě narozených dětí mimo manželství v Ústeckém kraji meziročně vzrostl o 0,9 procentního bodu

(p. b.) a dosáhl 62,9 %. Tento podíl byl nejvyšší mezi kraji. Republikový průměr představoval 48,8 % a byl o 14,1 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznamenali v Praze (42,1 %). Meziročně se podíl mimomanželských dětí zvýšil v šesti krajích republiky. Z nich bylo navýšení v Ústeckém kraji druhé nejnižší po Pardubickém kraji. Nejvíce vzrostl podíl dětí narozených svobodným matkám v Plzeňském kraji (o 4,3 p. b.).

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 9,8 dětí (v ČR 10,3), což je v kraji stejná hodnota jako v prvním čtvrtletí 2020. Mezi kraji zaujímala porodnost Ústeckého kraje čtvrtou nejnižší pozici. Nejvíce dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji.

V prvním čtvrtletí letošního roku zemřelo na tisíc obyvatel Ústeckého kraje 19,9 osob (ČR 17,6). Meziročně vzrostla úmrtnost v kraji o 7,8 bodů promile. Mezi kraji obsadila třetí nejvyšší pozici po Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Počet zemřelých v Ústeckém kraji meziročně vzrostl o 1 545 osob (o 62,9 %). Čtyři tisíce zemřelých od počátku roku představovaly nejvyšší hodnotu za posledních 20 let.

Na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly v prvním čtvrtletí letošního roku nejvyšší zastoupení osoby ve věku 70–79 let, 80–89 a 60–69 let. Meziroční nárůst počtu zemřelých jsme zaznamenali u všech věkových skupin.

Z meziokresního srovnání jednotlivých ukazatelů vyplývá, že v prvním čtvrtletí 2021 byla nejvyšší porodnost v okrese Louny. Nejnižší porodnost vykázali v okrese Litoměřice a Most. Nejvyšší počet zemřelých osob na 1 000 obyvatel byl v okresech Děčín, Most a Louny. Nejnižší úmrtnost byla v okrese Ústí nad Labem. Nejnižší podíl dětí narozených svobodným matkám zaznamenali k 31. 3. letošního roku v okrese Litoměřice (54,7 %). Nejvyšší podíl byl letos v okrese Teplice (68,6 %), zatímco okres Most, který měl dříve dlouhodobě nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství, obsadil druhou nejvyšší příčku.

Během prvního čtvrtletí letošního roku vstoupilo v Ústeckém kraji do manželství 197 párů snoubenců, tj. o 84 sňatků (o 29,9 %) méně než za 1. čtvrtletí 2020. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 1,0 ‰ proti 1,4 ‰ v 1. čtvrtletí 2020. V mezikrajovém srovnání dosáhla sňatečnost Ústeckého kraje pátou nejnižší hodnotu.

Od ledna do konce března 2021 poklesl v Ústeckém kraji počet rozvodů i rozvodovost. Za první tři měsíce letošního roku bylo právně rozvedeno 361 manželství, což je o 65 (o 15,3 %) méně než za stejné období roku 2020. Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl v kraji 1,8 ‰ proti 2,1 ‰ v 1. čtvrtletí 2020. Rozvodovost v mezikrajovém srovnání za první čtvrtletí letošní roku byla v Ústeckém kraji šestá nejnižší.

Za první čtvrtletí 2021 bylo z regionálního pohledu uzavřeno nejvíce sňatků na tisíc obyvatel v okrese Teplice. Naopak nejnižší počet sňatků byl uzavřen v okrese Louny a Ústí nad Labem. Nejvyšší rozvodovost vykázali v prvních třech měsících roku v okrese Litoměřice, nejnižší v okrese Děčín.