Letošnímu výkonu české ekonomiky svědčí vakcinace, zrušení superhrubé mzdy, ale i statistický efekt loňské nízké základny
Český statistický úřad dnes potvrdil svá dřívější, předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství meziročně ztratilo 2,1 procenta svého výkonu, mezičtvrtletně pak 0,3 procenta.
V mezičtvrtletním pohledu je však příznivou zprávou růst hrubé přidané hodnoty, a to o 0,1 procenta. Hrubá přidaná hodnota očišťuje hrubý domácí produkt o takzvané čisté daně na výrobky, které představují rozdíl mezi daněmi (DPH, spotřební daně) a dotacemi. Hodnota vlastní produkce tedy mezičtvrtletně narůstala, do minusu ji stahovaly související daně. V rámci loni schváleného daňového balíčku, který začal platit letos začátkem roku, došlo ke snížení spotřební daně z motorové nafty, ačkoli dále pokračoval růst spotřební daně z tabáku. Efekty těchto daňových změn se promítají do údaje o hrubém domácím produktu, nikoli však do údaje o hrubé přidané hodnotě.
Mezičtvrtletní pokles ovšem zapříčinily také zádrhele ve vlastní výrobě, zejména pak nedostatek čipů, který ochromil čistý vývoz průmyslové produkce typu aut. Spotřeba domácností mezičtvrtletně stagnovala, což vzhledem k plošným uzavírkám podstatné části kamenného maloobchodu a služeb je poměrně příznivý výsledek. Dostavil se efekt zrušení superhrubé mzdy, které v důsledku snižuje daň ze mzdy zaměstnanců. Ti tak měli více peněz na spotřebu, i když jim třeba mzda či plat mezičtvrtletně stagnovaly.
Za celý letošní rok by ekonomika ČR měla vzrůst o 3,5 procenta. Částečně ovšem kvůli nízké základně meziročního srovnání. Projeví se uskutečnění odkládané spotřeby domácností. Pozitivně se projeví rapidně se lepšící podmínky ve zpracovatelském průmyslu, které se v květnu zlepšily z měsíce na měsíc nejvýrazněji v historii sledování, tedy za posledních bezmála dvacet let. Oboje má společný důvod, resp. důvod: postupující zotavování naší i zahraničních ekonomik, které přichází ruku v ruce postupující vakcinací a stále uplatňovanými vládními programy podpory poptávky a zaměstnanosti, jako je Antivirus.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.09.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
18.09.2024 Klíčový okamžik pro globální ekonomiku: Sníží…
16.09.2024 Cena ropy je nejnižší za poslední 3 roky.
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Snaha o navrácení lesku Barbie v době klesajícího prodeje. Barbie telefon jako tahák sezóny?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Mgr. Timur Barotov, BHS
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Mám malou spotřebu elektřiny, vyplatí se mi měnit dodavatele?
Marek Pokorný, Portu
Průzkum: Většina mladých Čechů si přivydělává kvůli finanční nezávislosti
Martin Steiner, BNP Paribas Cardif Pojišťovna