Silná ekonomika USA a jestřábí komentáře z ČNB (Komentář)

Před blížícím se zasedáním ČNB (1.8.) byla vyjádření centrálních bankéřů v tomto týdnu spíše jestřábí. Podle T. Holuba je 25bodové snížení dobrý výchozí bod do diskuse na nadcházejícím zasedání. Zároveň zmínil, že scénář poklesu 2T repo sazby lehce pod 4 % opatrnými kroky po 25 bb na zbylých zasedáních v letošním roce se mu jeví jako reálný. V podobném duchu ve smyslu omezeného prostoru pro další výrazný pokles sazeb kvůli přetrvávajícím proinflačním rizikům se vyjádřil i Jan Kubíček. Jestřábí tón ale vyvažoval v rozhovoru pro Bloomberg Jan Frait, který se podle jeho slov bude rozhodovat mezi 25 a 50 bb. My se mírně přikláníme k první variantě, byť slabý výkon ekonomiky a utlumené inflační tlaky spíše volají po výraznějším uvolnění měnové politiky. Více o tom píšeme v nových Ekonomických výhledech, které jsou k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_3Q24_CZ. Data z domácí ekonomiky přitom tento týden moc nepotěšila, když ukázala na zhoršující se náladu spotřebitelů a průmyslníků. To může indikovat, že růst spotřeby domácností zůstává spíše slabší a aktivita v průmyslu je zřejmě stále nízká.

Indikátory sentimentu v eurozóně rovněž zklamaly. PMI ve službách i průmyslu oproti očekáváním mírného zlepšení výrazně klesly, ve službách ale index zůstává nad 50bodovou hranicí, zatímco v průmyslu je hluboko pod ní. Německý IFO index na to navázal, když se zhoršila jak očekávání podnikatelů, tak i hodnocení současné situace. Vše tak nasvědčuje tomu, že růst ekonomiky eurozóny zatím zůstává velmi utlumený a momentum na začátku Q3 je zřejmě slabé. Trochu pozitivně ale vyznělo zlepšení spotřebitelské důvěry v Německu a eurozóně, zejména s ohledem na to, že právě spotřeba domácností by měla být hlavním motorem růstu v letošním roce.

Oproti zklamáním z eurozóny údaj HDP za Q2 z USA překvapil výrazně silnějším růstem. Americká ekonomika v Q2 mezičtvrtletně v anualizovaném vyjádření vzrostla o 2,8 %. Nadkonsensuální byl i růst jádrového deflátoru soukromé spotřeby, který byl oproti očekáváním o 0,2 pb vyšší na 2,9 % q/q (anualizovaně), což bylo ale stále citelné zpomalení z 3,7 % v Q1. Překvapivě silný růst HDP ale jen mírně korigoval sázky na snižování sazeb Fedu, které se v posledních týdnech stupňovaly. Celkový i jádrový deflátor PCE skončily na meziměsíční bázi v souladu s očekáváními, v případě meziroční dynamiky ale ten jádrový překvapil o desetinku směrem nahoru. Zásadní obrat to ale v tržním očekávání nepřineslo. Finanční trh nyní zaceňuje o necelých 70 bb nižší klíčovou sazbu Fedu na konci letošního roku. Podle nás Fed sníží sazby letos pouze dvakrát. Větší vhled nejspíše nabídne zasedání v příštím týdnu.

Horší data z eurozóny, a naopak lepší z USA pomohla dolaru nepatrně posílit vůči euru o 0,3 % během týdne. Ten by ale měl být nadále pod tlakem blížícího se začátku snižování úrokových sazeb Fedu, které by mělo vést k redukci silných dolarových pozic. Dolarové tržní sazby v týdnu mírně klesly o 4-10 bb a v podobném rozsahu klesly i ty korunové, naproti tomu eurové sazby poklesu více odolávaly. Česká koruna na rozdíl od ostatních středoevropských měn tento týden citelně oslabila a vůči euru odepsala zhruba 0,6 %. Maďarskému forintu a polskému zlotému pomohlo především posílení v samotném závěru týdne, které koruna nenásledovala, když nejspíše zůstává v zajetí nejistoty před zasedáním ČNB. Sázky investorů totiž zůstávají rozpolcené mezi snížením o 25 a 50 bb. První zmíněná možnost, se kterou počítá i náš základní scénář, by mohla vést k ziskům české koruny až ke 25,10 CZK/EUR.