Nechme daně nízké, zrušme výjimky

Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí
Datum vydání: 29.05.2021 | Zdroj: Lidové noviny | Rubrika: Ekonomika | Strana: 6 | Autor: Ivana Pečinková

LN Ve středu jednala vládní koalice o prvním náčrtu státního rozpočtu na rok 2022 a rozpočtového rámce na další dva roky. Co z toho vyšlo?

Schodek bude mezi třemi a čtyřmi sty miliardami. Přesné číslo vám zatím neřeknu, byť ho už v hlavě mám. Budeme na tom ale ještě celý víkend dělat. V pondělí do půlnoci musím zadat do systému první nástřel rozpočtu a vláda ho do 20. června musí schválit.
Koalice řešila také jednu zásadní věc – valorizaci důchodů. Zákonná valorizace pro příští rok vychází ve srovnání s jinými léty poměrně nízko, asi 458 korun. Shodu jsme našli celkem rychle. Důchody navýšíme o 300 korun nad rámec zákonné valorizace, takže se dostaneme na průměrné zvýšení důchodu o 750 korun.

LN Nemáte obavu, že bude navýšení komentováno tak, že jde o předvolební dárek?

Tak je to komentováno vždy. Když jsme loni v prosinci dali z ekonomických důvodů důchodcům jednorázový příspěvek pět tisíc korun, označila to opozice za úplatek ve vztahu ke krajským volbám. V období vlády pravicových koalic se důchody za pět let zvýšily asi o 737 korun. My zvyšujeme průběžně. Od roku 2014 jsme důchodcům přidali přes 3700 korun.

LN A co důchodová reforma? Co říkáte konceptu, který nedávno představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD)?

Když to popíšu velice zjednodušeně, říkají: chceme toto, ale nevíme, kde na to vzít. Ale abych byla spravedlivá, reformu důchodů za 30 let nepřipravila žádná vláda. Druhá polehčující okolnost – máme za sebou téměř rok a půl pandemie, s níž se potýkaly všechny resorty. Ale vláda, která přijde po nás, má po těch 30 letech poslední šanci to udělat. Protože pak půjdou do důchodu takzvané Husákovy děti, tedy silné ročníky, jež dnes drží ekonomiku. Takže příští vláda to prostě udělat musí. A musí na tom začít pracovat ihned.

LN Jak chcete řešit dnešní i zítřejší stamiliardové rozpočtové deficity?

Se snižováním začneme už příští rok. Avizovali jsme to ostatně Evropské komisi v našem konvergenčním programu. Každoročně chci jít dolů minimálně o 0,5 procentního bodu HDP, což v průměru znamená nějakých 40 až 44 miliard. V roce 2024 bychom se se zadlužením v poměru k HDP měli dostat na 52,8 procenta. Dluhová brzda je přitom na 55 procentech pouze určitá značka „zpomal“.

LN Jak se chcete dostat ke snížení schodku až o 44 miliard ročně?

Řešení bude na výdajové a částečně i na příjmové straně. Ale v roce 2022 především na výdajové, protože letos jsou volby a neprosadí se žádná legislativa. Takže hlavně kombinací úspor: snižováním objemu peněz na platy úředníků, k čemuž zásadním způsobem může přispět digitalizace, slučování a rušení agend, snížením provozních výdajů kapitol o pět až deset procent.

LN U vás na financích to půjde, ale jak chcete rušit agendy na jiných ministerstvech?

Už na tom pracujeme. Na sjednocení IT a na digitalizaci. Nejen na každém resortu, ale i v resortních organizacích máme rozdílné IT systémy. Ty se musí sjednotit. Dříve to bylo tak, že jsme se nejprve sešli na úrovni ministrů. Třeba s paní Maláčovou. Ta říká: já na to chci tři miliardy. A já: to vám nedám. Pak jsme jednali s ekonomickými náměstky a výsledek nebyl o mnoho lepší. Tak jsem tam poslala vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. A ten to s nimi prošel a požadavky zreálnil na třetinu.

LN A úspory agend, a tedy i úředníků?

Jeden příklad: paušální daň. Živnostníci s tržbami do milionu korun mohou měsíčně zaplatit jednu částku, v níž už jsou daň i odvody na zdravotní a sociální pojištění. A mají od všeho dalšího pokoj. Pro nás je to takový malý pilotní projekt, na němž si na asi 75 tisících živnostníků, kteří na paušál přešli, odzkoušíme propojení IT systémů sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven a finanční správy. Příští rok to může být třeba 150 tisíc lidí a pak ještě daleko více. Víte, kolik úředníků se tím dá ušetřit? Tohle je cesta k úsporám: digitalizovat, restrukturalizovat a slučovat agendy. Od roku 2019 jsem škrtla 4300 úřednických míst. Ušetřím tím asi 3,5 miliardy korun. Ale zásadní jsou ty tři cesty. A další je nevalorizovat výdaje a donutit resorty šetřit.

LN Chcete sáhnout i na příjmovou stranu rozpočtu?

Tady chci pokračovat v důsledné redukci daňových výjimek. Za tři roky jsem prosadila zrušení výjimek za 12,4 miliardy korun.

LN Které to byly?

Třeba zrušení daňového osvobození technických rezerv pojišťoven nebo prodloužení doby pro vlastnictví nemovitosti coby podmínky pro osvobození od daně z příjmu při jejím prodeji z pěti na deset let. Neprošlo mi úplně zdanění hazardu. Do sněmovny jsem šla s návrhem zdanit výhry od 100 tisíc a ze sněmovny odešla s hranicí milion. Podobně stavební spoření a možnost odečíst si zaplacené úroky z úvěru od daní. Proč se mají odečítat ještě úroky, když stavební spořitelé dostávají ke svým úsporám státní příspěvek? Podařilo se mi pouze snížit horní hranici odpočtu na polovinu, tedy na 150 tisíc korun.

O každou výjimku svádíte ve sněmovně nelítostný boj. A takhle to bude vždy, dokud opozice nepochopí, že každá daňová výjimka znamená, že nějaká skupina lidí má výhodu oproti jiné skupině. Nechci rušit výjimky, které jsou sociálního charakteru, jako jsou slevy na děti. Ale je tam celá řada nesystémových výjimek.

Teď se sice k rušení výjimek hlásí kdekdo, třeba volební koalice Spolu a Piráti se STAN, ale já nevěřím, že to myslí vážně. Pro žádný z mých návrhů nezvedli ruku. Podobné to bylo i se zvýšením spotřebních daní u tvrdého alkoholu a cigaret. Tedy u věcí, jež negativně působí na naše zdraví. Ale bylo absolutně bez šance to přes opozici protlačit.

LN A co jste zamýšlela u alkoholu a cigaret?

U cigaret už máme navýšení nastaveno – příští rok se daň zvyšuje o dalších pět procent. Ale určitě se musíme bavit třeba o zahřívaném tabáku, můj návrh sněmovna také převálcovala. A o zvýšení spotřební daně u tvrdého alkoholu. Ale to už je otázka pro příští vládu, já už to do voleb neprosadím.

A jak víte, podporuji digitální daň. Teď jsme před třetím čtením a doufám, že se nám to do voleb podaří prosadit. Za mě by to bylo na čtyři roky, protože jsem pro globální řešení, které aktuálně prosazuje americký prezident Joe Biden. A pak je na obzoru zdanění plastů, jež podporuji, a to se dojednává na evropské úrovni.

LN Zdanění plastů?

Také Evropská unie hledá nové zdroje. Konkrétní parametry ještě nebyly navrženy. A co je na pořadu jednání na Radě EU Ecofin teď v červenci, je zdanění leteckého benzinu, který je doposud osvobozen od spotřební daně. Jsem připravena ten návrh na Ecofin podpořit. Souhlas musí být jednomyslný.

LN Co vlastně zrušení superhrubé mzdy a jednotná sazba z příjmu fyzických osob 15 procent? Co s ní bude dál?

Premiér Babiš veřejně deklaroval, že to chce zavést v této těžké situaci na dva roky. Ale to legislativně nebylo možné. Šlo by to bývalo udělat jedině přidáním ustanovení, že od roku 2023 bude daň tolik a tolik. Ale předejte daň z příjmu, tak výsostné politikum, někomu, kdo po vás přijde po volbách! Takže je nutné se k tomu vrátit. Ale já říkám, pojďme jinou cestou. Nechme zaměstnancům daň nízkou a zrušme místo toho ty výjimky. Je tady obrovský potenciál. Mám to spočítané. Máme jich v daňových zákonech asi za 330 miliard, ale musím spravedlivě říci, že velký díl dělají slevy. A ty mají sociální podtext. Ale i ty by šly modifikovat a dalo by se bavit o tom jak, pro koho a co. Ale chce to obrovskou politickou odvahu a politický konsenzus.

LN Co třeba 75procentní slevy na jízdné ve vlaku pro důchodce a studenty?

To je něco, o čem každý rok nad rozpočtem diskutuji s panem premiérem. A říkám mu, nechme tam ty dvě miliardy pro důchodce, ekonomický vývoj tomuhle nepřeje. A pan premiér mi vždycky připomene, máme to v programovém prohlášení vlády, musíme dostát svému slibu. Ale nacházím v tom i ekonomické opodstatnění. Pomáhá to dopravcům, ale i třeba studentům. Mnoho se jich kvůli vysokým cenám bydlení odstěhovalo za Prahu a potřebuje dojíždět.

LN Co bude dál s anticovidovými programy vlády? Kdy by podle vás měly skončit?

K 30. dubnu jsme do pomoci státu vložili 421 miliard. Od února jsme sjednotili anticovidové programy do tří pilířů, a to Antivirus, kompenzační bonus a programy ministerstva průmyslu, tedy Covid nepokryté náklady a Covid 21. Kompenzační bonus zřejmě skončí v květnu a pro nadále významně omezené provozy zůstanou v platnosti programy Covid. V pondělí ale přijde velké rozvolnění, kdy otevřou restaurace, bazény, sauny nebo třeba kluby. Ani bychom si nemohli v tomto rozsahu dovolit držet všechny programy déle než do poloviny roku.

LN Je snižování strukturálního schodku o půl procentního bodu ročně dost?

Lidem takový údaj nic neřekne. A pak si přečtou, jak bývalý ministr financí Kalousek řekne, že je to málo ambiciózní. Proto jsem se podívala, jak to chtějí dělat ty dvě vládní koalice. Spolu chce každý rok snížit zadlužení o zhruba 90 miliard. A Piráti a STAN o téměř 80 miliard. To je dvojnásobek než my, takže ambiciózní to tedy je.

Vezměte si třeba, že v naší největší rozpočtové kapitole, ministerstvu práce a sociálních věcí, představují 96 či 97 procent mandatorní výdaje. Důchody, sociální dávky, nemocenská. A pak tu jsou kvazimandatorní výdaje, tedy platy. Proto by občané měli vnímat, že tyto koalice navrhují brutální škrty. To mohu říci jako někdo, kdo připravoval sedm státních rozpočtů a teď pracuje na osmém. Ostatně můj předchůdce Miroslav Kalousek minulý týden řekl médiím, že bude nutné provést valorizaci v neprospěch důchodců. A Piráti se STAN k tomu chtějí vstoupit do ERM II, do předpokoje eura s tím, že si prý budeme levněji půjčovat na finančních trzích. Tohle ale nemá na úroky ze státního dluhu vliv. Výhoda zázemí Evropské centrální banky platí jen pro členy eurozóny. A další věc je, že záporné úroky, které má u některých typů depozit ECB, by naopak mohly vést ke znehodnocení úspor. Takže si otevřeně řekněme, že v těchto volbách jde také o celoživotní úspory našich občanů.