Rozbřesk: Evropský automobilový trh se opět rozjíždí

Už březnové statistiky ukázaly, že se prodeje automobilů v EU skutečně odrazily ode dna. Ty dubnové to jen potvrdily. Meziroční růst registrací nových osobních automobilů totiž tentokrát dosáhl úctyhodných 219 %. Už na první pohled je zřejmé, že zde hlavní roli sehrál velmi nízký srovnávací základ, neboť právě loni v dubnu – kdy už Evropa fungovala v rámci prvního lockdownu a automobilky tam dobrovolně odstavily výrobu – prodeje aut propadly o více než tři čtvrtiny. A proto ani oněch více než 200 % zatím nestačilo na to, dostat se na úroveň prodejů roku 2019.

A vlastně to platí i pro výsledky za celé první čtyři měsíce letošního roku. I s pětadvacetiprocentním meziročním zvýšením prodejů se trh nachází téměř o čtvrtinu níže než před dvěma lety. Pro lepší představu je to výpadek přes jeden milion aut, na kterém se s výjimkou Švédska podílely všechny významnější národní trhy. A to se vlastně díváme na unijní statistiky, ve kterých už chybí Británie, která je druhým největším trhem aut v Evropě. Včetně ní jsou prodeje o 1,3 mil. pod předkovidovou úrovní.Tak jako je trend prodejů nových aut pozitivní, i když k návratu na předloňskou úroveň bude potřebovat asi ještě nějaký ten rok. A nebude to evidentně jen problém poptávky, která – zdá se – nabývá opět na síle, když domácnosti i firmy začínají realizovat odložené nákupy, ale i nabídky.

Ta se totiž musí vypořádávat nejenom s rychle se zpřísňující legislativou týkající se bezpečnostních a ekologických aspektů, ale i s nedostatkem elektronických komponent a současně i rychle rostoucími cenami vstupů. A nejde jen o samotné dražší a nedostupné čipy, ale o vysoké ceny kovů. Ať už se podíváme na vývoj cen oceli, hliníku nebo dalších materiálů používaných v autoprůmyslu, je jejich vývoj za poslední rok impozantní. Nárůsty cen o desítky procent či dokonce na dvojnásobek nejsou výjimkou, a tak vedle regulací narůstá tlak na zvyšování cen samotných automobilů i z tohoto směru. A to ještě poslední slovo neřekla nejspíš ani elektřina, která v době oživení ekonomiky a rekordních cen emisních povolenek zažívá rovněž období své inflace. Tak jako tak jsou další příznivá čísla z autoprůmyslu či přímo z trhu na spadnutí.


*** TRHY ***

CZK a dluhopisy

Koruna se v průběhu včerejšího obchodování dostala na hranici 25,40 EUR/CZK, a je tak o 1,5 % silnější, než ve své poslední prognóze předpokládala pro toto čtvrtletí ČNB. Koruně pomáhá nahoru globální sentiment a vidina brzkého zvyšování úrokových sazeb, ke kterému tuzemská centrální banka letos nepochybně přistoupí. Zároveň však koruna sama utahuje měnové podmínky a část práce odvádí za ČNB. Za poslední rok si už vůči euru připsala více než 7 %, vůči dolaru dokonce 20 %. A to už vypadá na docela solidní polštář na zmírnění importované inflace, i když třeba při pohledu vývoj ceny kovů na zahraničních burzách rozhodně stačit nebude.

Zahraniční forex

Eurodolar pokračuje v cestě na sever, které pomáhá oživení v eurozóně. V měnové unii běží naplno očkovací kampaň a ekonomika se rychle vrací k normálu.

Dnes večer sice budeme mít možnost si přečíst poslední zápis z jednání FOMC, avšak debatu kolem politiky Fedu rozproudil někdo jiný. Bývalý ministr financí USA a přední ekonom z Harvardu Larry Summers totiž aktuálně vystupňoval své útoky na vedení Fedu, když jej obvinil, že extrémně podceňuje rizika pro finanční stabilitu a inflační vývoj plynoucí z dlouhodobě nízkých sazeb. Podle Summerse může být Fed dotlačen k překotnému zvyšování úroků, které poškodí reálnou ekonomiku. Nyní je na centrálních bankéřích z Fedu, aby zvedli hozenou rukavici, což s ohledem na vysoká inflační čísla a vysokou odbornost Summerse nebude jednoduché. Dnes tak bude mít možnost učinit nevyzpytatelný J. Bullard.