Rozbřesk: Další propad evropského automobilového trhu

Už čísla z minulého týdne ukázala, že se situace v evropském automobilovém průmyslu v průběhu října a listopadu zlepšila. Jak už ovšem naznačují předběžná čísla z Německa, nešlo o trvalejší zlepšení ani o lámání rekordů. Nicméně i to stačilo na výraznější zvýšení dodávek nových vozů zákazníkům. Prosincové registrace nových aut se tak alespoň vyšplhaly na tříměsíční maximum, ale i tak se meziročně propadly o 23 %, respektive o 15 % srovnáme-li je s prosincem roku 2019.

Za celý loňský rok se v EU registrovalo o 2,4 % vozů méně než v roce 2020. Přitom ještě na začátku roku vypadaly vyhlídky automobilového průmyslu velmi nadějně. Zvyšující se nedostatek dovážených komponent (především čipů) však expanzi evropského automobilového průmyslu začal stále více brzdit, až ji nakonec úplně zastavil. Příkladem budiž Německo, kde loni vyrobilo o téměř 12 % vozů méně než v pandemickém (či lockdownovém) roce 2020 a tamní produkce aut se tak mimochodem ve srovnání s rekordním rokem 2011 smrskla na téměř polovinu. V Německu se ovšem nejenom výrazně méně vyrobilo, ale i prodalo nových vozů. Celoroční desetiprocentní pokles trhu sice nevypadá dramaticky, ale jde o srovnání s už tak slabým rokem 2020. Podíváme-li se na porovnání s posledním předkovidovým rokem, už jde o propad o 27 %, respektive o téměř milion vozů.

Na ostatních velkých trzích EU se situace v loňském roce vyvíjela o něco příznivěji. Nárůst zaznamenala Francie i Itálie, respektive dvě třetiny unijních zemí, a proto lze propad zcela jednoznačně připisovat právě zmiňovanému Německu. Mimochodem v plusu byla i neunijní Británie, která i nadále zůstává třetím největším trhem s osobními automobily v Evropě. Ze statistik jednotlivých výrobců aut nicméně vyplývá, že i v době čipového hladomoru či na propadajícím se trhu se dá růst. Příkladem budiž zejména Hyundai, který podle nových statistik prodal meziročně o 18,4 % aut více nebo Toyota s 9,1% navýšením prodejů.

TRHY
Koruna
Koruna vůči euru v průběhu pondělí mírně posílila a posunula se k úrovni 24,45 EUR/CZK. Od konce roku si i tak připisuje vůči euru zhruba 1,5 %, meziročně dokonce sedm. Nový impuls koruna dostane zřejmě až po únorovém zasedání bankovní rady, kdy trhy získají jasnější představu o tom, kam až je ČNB ochotna zvýšit svoji základní úrokovou sazbu. Na pořadu jednání bankovní rady totiž bude i nová prognóza a pravděpodobně i alternativní scénáře a simulace. V každém případě lednovou inflaci, která je obestřena extrémní nejistotou, ještě ČNB znát nebude.

Zahraniční forex
Eurodolar zažil poklidný začátek týdne, který se však může proměnit v zajímavější příběh, pokud globální výprodej dluhopisů, který znovu nastartovala americká výnosová křivka, bude pokračovat. Dolar by pak mohl z takového vývoje profitovat. Pokud jde o příchozí data, tak nás čeká jen “druhá liga” v podobě indexů podnikatelských nálad, jako jsou německý Zew a Empire z New Yorku.