ECB vyhodnotí březnové zvýšení nákupů aktiv (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Finanční trhy reagují na lepší výsledky z ekonomiky i pozitivní výsledkovou sezónu posunem akciových trhů na nové historické rekordy. Hlavní událostí tohoto týdne bude jednoznačně zasedání Evropské centrální banky. Ta by měla primárně vyhodnotit efekt březnového zvýšení nákupů aktiv v rámci pandemického programu PEPP. Předstihové ukazatele z eurozóny za duben ukážou mírný pokles z rekordních úrovní. Potvrdí ale odolnost ekonomiky vůči opětovnému utažení pandemických opatření. Americký kalendář bude prázdný a pozornost budou mít zejména zveřejňované firemní výsledky. Koruna zůstává uvězněna mezi pozitivním globálním vývojem a zhoršujícími se domácími podmínkami. Nižší tržní úrokové sazby snižují její atraktivitu, ale na druhou stranu nabízí možnost zajištění proti blížícímu se zvyšování úrokových sazeb ČNB.

PMI v eurozóně poklesnou, ale potvrdí odolnost ekonomiky

Událostí tohoto týdne bude jednoznačně čtvrteční zasedání ECB. Po březnovém rozhodnutí o zrychlení nákupů finančních aktiv centrální bankou přijde čas vyhodnocení. Nové kroky ECB však neočekáváme. Hlavním tématem následné tiskové konference podle nás bude konec pandemického programu PEPP, resp. způsob ukončování programu v příštím roce. Odpovědí však bude flexibilita měnové politiky a vyčkávací mód rady guvernérů. Dubnové indikátory PMI z eurozóny ukážou mírný pokles ze svých vrcholů kvůli opětovnému utahování vládních opatření ve většině zemí. Ty by měly přetrvat minimálně až do poloviny května. Červen by však podle nás už mohl přinést významnější uvolnění pandemických opatření díky vyšší proočkovanosti a ekonomiky by se měly začít vracet k normálu.

Pro USA je kalendář tohoto týdne víceméně prázdný. Vyšší inflace, výdaje domácností i zaměstnanost zveřejněné v minulém týdnu jsou jednoznačně důvodem pro pokračování současného trendu vyšších výnosů amerických státních dluhopisů. Tomu paradoxně přispívá i holubičí rétorika Fedu, jehož představitelé v posledních dnech zopakovali, že jejich cílem je inflace nad dvěma procenty. Do té doby bude centrální banka sledovat hlavně vývoj pandemie a čekat na pokles s tím spojených rizik. Pro tento týden tak bude mít hlavní pozornost pokračující výsledková sezóna, která je prozatím důvodem k optimismu.

Tuzemský kalendář nabízí pouze březnové ceny průmyslových výrobců, které by si měly udržet své únorové tempo růstu. V meziročním vyjádření by to však mělo znamenat téměř dvojnásobnou míru inflace. S blížícím se začátkem mediální karantény (29. 4.) před květnovým zasedáním ČNB bychom se mohli tento týden dočkat vystoupení některých členů bankovní rady. Ty by se v nejbližších dnech měli seznámit s prvotní verzí nové prognózy centrální banky, což by je mělo povzbudit ve veřejných vystoupení a sdílení svých názorů na měnovou politiku.

Koruna se i nadále rozhoduje mezi pozitivním globálním vývojem v podobě silného eura vůči dolaru a rekordních akciových trhů na straně jedné a negativním domácím prostředím na straně druhé. Tržní úrokové sazby za poslední týden spadly v některých splatnostech až o deset bodů a téměř celá křivka se nachází zhruba patnáct bodů pod svým nedávným maximem. Za tím vidíme nedostatek domácích impulsů a následování globálního vývoje úrokových sazeb. Z pohledu samotných sazeb se může jednat o zajímavou příležitost pro zajištění před blížícím se zvyšováním sazeb ČNB, pro korunu je to však negativní zpráva. Úrokový diferenciál vůči euru se totiž dostal na nejnižší hodnoty od první poloviny března a tlačí tak na oslabení koruny. Prozatím ji na současných úrovních udržuje právě pozitivní globální sentiment, ten však může být značně proměnlivý v závislosti na průběhu výsledkové sezóny v tomto týdnu, případně na vývoji aktuálně velmi volatilního eurodolaru. Květnové zasedání ČNB by však podle nás mělo opět obnovit důvody pro růst tržních úrokových sazeb a podpořit tak i korunu k novým ziskům.

Pozitivní nálada posouvá akciové trhy k novým rekordům

Finanční trhy zavřely týden na pozitivní vlně. Akciové indexy posunuly opět svá historická maxima díky sázkám na ekonomické oživení. To podpořila páteční data z USA a Číny i pokračující výsledková sezóna. V eurozóně finální čísla potvrdila zrychlující inflaci na březnových 1,3 % y/y. Stejný obrázek nabídlo i Polsko, kde jádrová inflace stoupla z únorových 3,7 % na 3,9 % a je tak nejvyšší od listopadu minulého roku. Výnosy státních dluhopisů po předchozích dnech ve znamení výprodejů spíše stagnovaly, z čehož nejvíce vytěžilo euro.

Společná evropská měna se vůči americkému dolaru dostala na dosah úrovně, kde byla naposled na začátku března. Sentiment trhu se začíná postupně přesouvat na stranu Evropy, která stále skrývá potenciál oživení a zlepšení tržních očekávání. Na ty v posledních dnech působí vidina zrychlující vakcinace a překvapivá odolnost ekonomiky na nově zavedená pandemická opatření. Navíc trh těší viditelný pokrok ve vyjednávání kolem evropského plánu obnovy, který se konečně dostává z papíru do reality. Celkově by současné silnější úrovně eura vůči americkému dolaru mohly být konečně dlouhodobějšího charakteru. V regionu měl největší pozornost v závěru týdne maďarský forint, který ztratil 0,5 %. Polský zlotý naopak mírně posiloval, zatímco koruna dále stagnuje.