S inflací to není zase tak horké

Zdá se to být již pravidlem, že v době ekonomické recese, na kterou vlády a centrální banky reagují uvolněnou hospodářskou politikou, se začínají ve veřejnosti zvyšovat obavy z budoucí vysoké inflace. Bylo tomu po roce 2008, kdy se debaty o tom, že dojde k rychlému růstu inflace odvíjely především od silně expanzivní měnové politiky v USA. Tamní centrální banka (Fed) tehdy držela úrokové sazby de facto na nule, nakupovala cenné papíry v rámci programů kvantitativních uvolňování a zároveň silně rostla i peněžní nabídka. A podobné úvahy se objevují i nyní, kdy je globálně expanzivní politika vlád a centrálních bank ještě uvolněnější, než tomu bylo před deseti lety.

Po roce 2008 však k žádnému vysokému růstu spotřebitelské inflace nedošlo ani v USA, ani v EU, ani v Česku. A poslední dekádu části vyspělého světa spíše charakterizovala dezinflace. Obavy z vysokého růstu inflace se ukázaly jako přehnané. Vysoká konkurence mezi firmami a globální dodavatelsko – odběratelské řetězce držely na uzdě ceny zboží. Anemický růst reálných mezd ve vyspělých zemích udržoval nízkou inflaci ve službách. Samozřejmě lze najít i výjimky, jako je například rychlejší růst spotřebitelských cen v posledních letech v Česku a šířeji ve středoevropském regionu. Rozhodně se však nejednalo o nic dramatického. Výmluvný je domácí vývoj spotřebitelské inflace od roku 2009 do roku 2020 s průměrným meziročním růstem 1,8 %, což nedosahuje ani 2 % inflačního cíle České národní banky.

Současná doba má oproti předchozí finanční krizi určitá specifika. Fiskální politika je nyní daleko expanzivnější než před deseti lety a poválečná historie je plná příkladů, kdy je vysoký veřejný dluh postupně umořován vyšším růstem inflace (typickým představitelem tohoto přístupu byla Velká Británie).

Loňský rok byl zároveň specifický tím, že došlo k výraznému nárůstu úspor domácností a jejich uvolňování do spotřeby by se mohlo v nadcházejících čtvrtletích začít promítat do cen služeb. Proinflačním faktorem jsou momentálně jednoznačně i vyšší ceny ropy a pohonných hmot. Indexy podnikatelských nálad ve zpracovatelském průmyslu ukazují na aktuálně rychle rostoucí ceny vstupů, což je v kombinaci s narušením dodavatelsko – odběratelských řetězců další proinflační faktor pro zbytek letošního roku. K určitému zrychlení spotřebitelské inflace v nejbližších čtvrtletích tak může dojít, ale rozhodně nepůjde o žádné drama a minimálně pro letošní i příští rok jsou obavy z vysoké inflace přehnané. 

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 39 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz