17.02.2021 Chov hospodářských zvířat v roce 2020
Stavy drůbeže v Jihomoravském kraji vzrostly k poslednímu dni loňského roku proti roku předchozímu o více jak třetinu na 4,3 milionu kusu. Meziroční propad o 4,6 % zaznamenaly chovy prasat a o 0,8 % byly zredukovány chovy skotu. V Jihomoravském kraji se v roce 2020 proti roku 2019 propadla výroba jatečné drůbeže, prasat i skotu. Také produkce konzumních vajec zaznamenala pokles, a to o 13,4 %. Naopak rozšířen byl chov krav a výroba mléka meziročně vzrostla o 5,9 %.
Chov drůbeže
Ke konci roku 2020 byly stavy drůbeže v Jihomoravském kraji navýšeny proti roku předchozímu o 1 113,7 tisíce kusu na 4 341,8 tisíce kusu. V mezikrajském porovnání je tento počet po Středočeském kraji vč. hlavního města Prahy druhý nejvyšší. Podíl chovu drůbeže v Jihomoravském kraji se na republikovém celku zvýšil z 13,8 % v roce 2019 na loňských 18,9 %. Z celkového počtu drůbeže v Jihomoravském kraji bylo 8,2 % nosnic, což je o 6,8 procentního bodu méně proti roku 2019.
Průměrné stavy nosnic v Jihomoravském kraji v roce 2020 činily 462,6 tisíce kusu, v roce 2019 to bylo o 73,6 tisíce kusu více. Tato skutečnost se promítla do produkce vajec, která se meziročně propadla o 22,7 milionu kusu na 146,5 milionu kusu v roce 2020. Konzumních vajec bylo v České republice sneseno 1 607,8 milionu kusu, z toho nejvíce, a to téměř 30 %, bylo vyprodukováno v Pardubickém kraji.
V mezikrajském porovnání se průměrná snáška vajec připadající na nosnici v roce 2020 pohybovala od 188,1 kusu v Libereckém kraji do 326,9 kusu v Karlovarském kraji. V Jihomoravském kraji byla hodnota tohoto ukazatele 316,8 kusu, což je mezi kraji třetí nejvyšší počet.
Tab. 1 Výsledky chovu drůbeže v Jihomoravském kraji
Graf 1 Výroba jatečné drůbeže a stavy drůbeže podle krajů
V loňském roce se v Jihomoravském kraji vyrobilo 54,8 tisíce tuny jatečné drůbeže, čímž byla skutečnost předchozího roku naplněna z 92,3 %. I přes meziroční propad, který představoval 4,6 tisíce tuny a byl mezi kraji největší, tvořila produkce této komodity v Jihomoravském kraji více jak pětinu republikového celku.
Chov prasat
Stavy prasat v Jihomoravském kraji zaznamenaly meziroční propad o 6,3 tisíce kusu a ke konci roku 2020 představovaly 129,6 tisíce kusu. K největší redukci počtu prasat v kategoriích podle účelu chovu došlo u nejpočetnější skupiny, a to u prasat na výkrm, jejichž stavy byly meziročně sníženy o 5,4 tisíce kusu na 52,1 tisíce kusu. Naopak rozšířeny byly chovy mladých prasat, a to o 9,2 % na 35,6 tisíce kusu. V mezikrajském porovnání podle velikosti chovů prasat je Jihomoravský kraj na čtvrtém nejvyšším místě a zařadil se za kraje Středočeský vč. hlavního města Prahy (325,6 tisíce kusu), Vysočinu (324,9 tisíce kusu) a Pardubický (165,1 tisíce kusu). První dva kraje s nejčetnějšími chovy společně tvoří více jak dvě pětiny stavů prasat v České republice.
Průměrné stavy prasnic v Jihomoravském kraji v roce 2020 představovaly 7,5 tisíce kusu, což je 96,1 % skutečnosti předchozího roku. Počet narozených selat, který v roce 2020 činil 236,7 tisíce kusu, byl v porovnání s předchozím rokem vyšší o 1,1 tisíce kusu. Loni v Jihomoravském kraji na jednu prasnici připadlo 31,5 narozených selat, v roce 2019 to bylo o 1,4 kusu méně. Podíl uhynulých selat do odstavu z počtu narozených dosáhl 10,1 %, a to je o 0,6 procentního bodu méně proti republikovému celku. V Jihomoravském kraji v roce 2020 bylo odchováno 212,8 tisíce selat, na jednu prasnici tak připadlo 28,3 odchovaných selat. Hodnota tohoto ukazatele mezi kraji se pohybuje od 13,2 v Karlovarském kraji do 32,0 v Pardubickém kraji, republikový průměr je 29,3.
Objem výroby jatečných prasat v Jihomoravském kraji v loňském roce byl mezi kraji čtvrtý nejvyšší s podílem na republikovém celku 9,4 %. V Jihomoravském kraji se loni vyprodukovalo 27,4 tisíce tuny jatečných prasat v živé hmotnosti s meziročním propadem 2,0 tuny masa. Toto snížení bylo v porovnání krajských hodnot největší. Opak, a to 2,7 tisíce tuny, vykázal Kraj Vysočina, kde výroba představovala 60,5 tisíce tuny.
Tab. 2 Výsledky chovu prasat v Jihomoravském kraji
Graf 2 Výroba jatečných prasat a stavy prasat podle krajů
Chov skotu
Stavy skotu v České republice se ke konci roku 2020 v České republice snížily o 27,0 tisíce kusu. Propad uvádí všechny kraje a pohybuje se od 4,9 tisíce kusu v Jihočeském kraji do 0,5 tisíce kusu v Jihomoravském kraji. Počty skotu v Jihomoravském kraji ke sledovanému datu představovaly 63,4 tisíce kusu, z toho dvě pětiny tvořily krávy (25,5 tisíce kusu). Krav dojených bylo v Jihomoravském kraji 21,2 tisíce, což je o 1,3 % více proti předchozímu období. Ve struktuře skotu, ve členění podle věkových kategorií, tvoří největší část skot starší 2 let, a to 43,2 %, skot od 1 roku do 2 let se na celku podílí 23,9 %, skot mladší 6 měsíců 17,6 % a skot ve věkové kategorii nad 6 měsíců a do 1 roku 15,3 %.
Tab. 3 Výsledky chovu skotu v Jihomoravském kraji
Průměrné stavy krav v Jihomoravském kraji v roce 2020 představovaly 25,4 tisíce kusu a proti roku 2019 byly vyšší o 2,0 %. Mléka se loni vyrobilo 192,0 milionu litru, a to je o 10,7 milionu litru více ve srovnání s předchozím rokem. Průměrná denní dojivost v roce 2020 se v mezikrajském srovnání pohybovala od 19,67 litru v Karlovarském kraji do 26,10 litru v Moravskoslezském kraji. V Jihomoravském kraji hodnota tohoto ukazatele dosáhla 24,80 litru, což je o 1,02 litru více v porovnání s rokem 2019 a o 0,50 litru více proti republikovému průměru. Největším výrobcem mléka je Kraj Vysočina, který svou produkcí (592,2 milionu litru) vytvořil 18,6 % republikového celku.
V roce 2020 se v Jihomoravském kraji narodilo 25,9 tisíce telat, z nich 1,4 tisíce kusu uhynulo do 3 měsíců od narození, odchováno tak bylo celkem 24,5 tisíce telat. Počet odchovaných telat připadajících na 100 krav v krajích České republiky se pohybuje od 86,5 kusu v Ústeckém kraji do 98,3 kusu v Pardubickém kraji; Jihomoravský kraj uvádí druhou nejvyšší hodnotu, a to 96,5 kusu.
V České republice se loni vyrobilo 165,0 tisíce tuny jatečného skotu v živé hmotnosti. Tato hodnota je proti předchozímu období nižší o 2,9 tisíce tuny. Na propadu se podílely všechny kraje s výjimkou krajů Zlínského, Olomouckého a Středočeského vč. hlavního města Prahy. Největší meziroční snížení výroby v loňském roce zaznamenal Plzeňský kraj, za kterým se umístil Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji se v roce 2020 vyrobilo 8,9 tisíce tuny jatečného skotu, a to je o 0,9 tisíce tuny méně proti roku 2019.
Graf 3 Výroba jatečného skotu a výroba mléka podle krajů
Kontakt:
Ing. Jindřiška Svobodová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz
tel.: 542 528 230
Přílohy
-
Chov hospodářských zvířat v roce 2020 (komentář v PDF)
-
Chov hospodářských zvířat v roce 2020 (tabulky v XLSX)
- Související informace:
-
Chov drůbeže - 2020 Odkaz [nové okno]
-
Chov prasat - 2. pololetí 2020 Odkaz [nové okno]
-
Chov skotu - 2. pololetí 2020 Odkaz [nové okno]
17. 2. 2021
Chov hospodářských zvířat v roce 2020
Stavy drůbeže v Jihomoravském kraji vzrostly k poslednímu dni loňského roku proti roku předchozímu o více jak třetinu na 4,3 milionu kusu. Meziroční propad o 4,6 % zaznamenaly chovy prasat a o 0,8 % byly zredukovány chovy skotu. V Jihomoravském kraji se v roce 2020 proti roku 2019 propadla výroba jatečné drůbeže, prasat i skotu. Také produkce konzumních vajec zaznamenala pokles, a to o 13,4 %. Naopak rozšířen byl chov krav a výroba mléka meziročně vzrostla o 5,9 %.
Chov drůbeže
Ke konci roku 2020 byly stavy drůbeže v Jihomoravském kraji navýšeny proti roku předchozímu o 1 113,7 tisíce kusu na 4 341,8 tisíce kusu. V mezikrajském porovnání je tento počet po Středočeském kraji vč. hlavního města Prahy druhý nejvyšší. Podíl chovu drůbeže v Jihomoravském kraji se na republikovém celku zvýšil z 13,8 % v roce 2019 na loňských 18,9 %. Z celkového počtu drůbeže v Jihomoravském kraji bylo 8,2 % nosnic, což je o 6,8 procentního bodu méně proti roku 2019.
Průměrné stavy nosnic v Jihomoravském kraji v roce 2020 činily 462,6 tisíce kusu, v roce 2019 to bylo o 73,6 tisíce kusu více. Tato skutečnost se promítla do produkce vajec, která se meziročně propadla o 22,7 milionu kusu na 146,5 milionu kusu v roce 2020. Konzumních vajec bylo v České republice sneseno 1 607,8 milionu kusu, z toho nejvíce, a to téměř 30 %, bylo vyprodukováno v Pardubickém kraji.
V mezikrajském porovnání se průměrná snáška vajec připadající na nosnici v roce 2020 pohybovala od 188,1 kusu v Libereckém kraji do 326,9 kusu v Karlovarském kraji. V Jihomoravském kraji byla hodnota tohoto ukazatele 316,8 kusu, což je mezi kraji třetí nejvyšší počet.
V loňském roce se v Jihomoravském kraji vyrobilo 54,8 tisíce tuny jatečné drůbeže, čímž byla skutečnost předchozího roku naplněna z 92,3 %. I přes meziroční propad, který představoval 4,6 tisíce tuny a byl mezi kraji největší, tvořila produkce této komodity v Jihomoravském kraji více jak pětinu republikového celku.
Tab. 1 Výsledky chovu drůbeže v Jihomoravském kraji
Graf 1 Výroba jatečné drůbeže a stavy drůbeže podle krajů
Chov prasat
Stavy prasat v Jihomoravském kraji zaznamenaly meziroční propad o 6,3 tisíce kusu a ke konci roku 2020 představovaly 129,6 tisíce kusu. K největší redukci počtu prasat v kategoriích podle účelu chovu došlo u nejpočetnější skupiny, a to u prasat na výkrm, jejichž stavy byly meziročně sníženy o 5,4 tisíce kusu na 52,1 tisíce kusu. Naopak rozšířeny byly chovy mladých prasat, a to o 9,2 % na 35,6 tisíce kusu. V mezikrajském porovnání podle velikosti chovů prasat je Jihomoravský kraj na čtvrtém nejvyšším místě a zařadil se za kraje Středočeský vč. hlavního města Prahy (325,6 tisíce kusu), Vysočinu (324,9 tisíce kusu) a Pardubický (165,1 tisíce kusu). První dva kraje s nejčetnějšími chovy společně tvoří více jak dvě pětiny stavů prasat v České republice.
Průměrné stavy prasnic v Jihomoravském kraji v roce 2020 představovaly 7,5 tisíce kusu, což je 96,1 % skutečnosti předchozího roku. Počet narozených selat, který v roce 2020 činil 236,7 tisíce kusu, byl v porovnání s předchozím rokem vyšší o 1,1 tisíce kusu. Loni v Jihomoravském kraji na jednu prasnici připadlo 31,5 narozených selat, v roce 2019 to bylo o 1,4 kusu méně. Podíl uhynulých selat do odstavu z počtu narozených dosáhl 10,1 %, a to je o 0,6 procentního bodu méně proti republikovému celku. V Jihomoravském kraji v roce 2020 bylo odchováno 212,8 tisíce selat, na jednu prasnici tak připadlo 28,3 odchovaných selat. Hodnota tohoto ukazatele mezi kraji se pohybuje od 13,2 v Karlovarském kraji do 32,0 v Pardubickém kraji, republikový průměr je 29,3.
Objem výroby jatečných prasat v Jihomoravském kraji v loňském roce byl mezi kraji čtvrtý nejvyšší s podílem na republikovém celku 9,4 %. V Jihomoravském kraji se loni vyprodukovalo 27,4 tisíce tuny jatečných prasat v živé hmotnosti s meziročním propadem 2,0 tuny masa. Toto snížení bylo v porovnání krajských hodnot největší. Opak, a to 2,7 tisíce tuny, vykázal Kraj Vysočina, kde výroba představovala 60,5 tisíce tuny.
Tab. 2 Výsledky chovu prasat v Jihomoravském kraji
Graf 2 Výroba jatečných prasat a stavy prasat podle krajů
Chov skotu
Stavy skotu v České republice se ke konci roku 2020 v České republice snížily o 27,0 tisíce kusu. Propad uvádí všechny kraje a pohybuje se od 4,9 tisíce kusu v Jihočeském kraji do 0,5 tisíce kusu v Jihomoravském kraji. Počty skotu v Jihomoravském kraji ke sledovanému datu představovaly 63,4 tisíce kusu, z toho dvě pětiny tvořily krávy (25,5 tisíce kusu). Krav dojených bylo v Jihomoravském kraji 21,2 tisíce, což je o 1,3 % více proti předchozímu období. Ve struktuře skotu, ve členění podle věkových kategorií, tvoří největší část skot starší 2 let, a to 43,2 %, skot od 1 roku do 2 let se na celku podílí 23,9 %, skot mladší 6 měsíců 17,6 % a skot ve věkové kategorii nad 6 měsíců a do 1 roku 15,3 %.
Tab. 3 Výsledky chovu skotu v Jihomoravském kraji
Průměrné stavy krav v Jihomoravském kraji v roce 2020 představovaly 25,4 tisíce kusu a proti roku 2019 byly vyšší o 2,0 %. Mléka se loni vyrobilo 192,0 milionu litru, a to je o 10,7 milionu litru více ve srovnání s předchozím rokem. Průměrná denní dojivost v roce 2020 se v mezikrajském srovnání pohybovala od 19,67 litru v Karlovarském kraji do 26,10 litru v Moravskoslezském kraji. V Jihomoravském kraji hodnota tohoto ukazatele dosáhla 24,80 litru, což je o 1,02 litru více v porovnání s rokem 2019 a o 0,50 litru více proti republikovému průměru. Největším výrobcem mléka je Kraj Vysočina, který svou produkcí (592,2 milionu litru) vytvořil 18,6 % republikového celku.
V roce 2020 se v Jihomoravském kraji narodilo 25,9 tisíce telat, z nich 1,4 tisíce kusu uhynulo do 3 měsíců od narození, odchováno tak bylo celkem 24,5 tisíce telat. Počet odchovaných telat připadajících na 100 krav v krajích České republiky se pohybuje od 86,5 kusu v Ústeckém kraji do 98,3 kusu v Pardubickém kraji; Jihomoravský kraj uvádí druhou nejvyšší hodnotu, a to 96,5 kusu.
V České republice se loni vyrobilo 165,0 tisíce tuny jatečného skotu v živé hmotnosti. Tato hodnota je proti předchozímu období nižší o 2,9 tisíce tuny. Na propadu se podílely všechny kraje s výjimkou krajů Zlínského, Olomouckého a Středočeského vč. hlavního města Prahy. Největší meziroční snížení výroby v loňském roce zaznamenal Plzeňský kraj, za kterým se umístil Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji se v roce 2020 vyrobilo 8,9 tisíce tuny jatečného skotu, a to je o 0,9 tisíce tuny méně proti roku 2019.
Graf 3 Výroba jatečného skotu a výroba mléka podle krajů
Kontakt:
Ing. Jindřiška Svobodová Krajská správa ČSÚ v Brně e-mail: jindriska.svobodova.cz tel.: 542 528 230
Související informace:
Chov drůbeže - 2020
Chov prasat - 2. pololetí 2020
Chov skotu - 2. pololetí 2020
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
První měsíc 2. čtvrtletí je za námi a zlato si stále udržuje solidní pozice nad 2 300 USD / Oz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak globální oteplování zatěžuje světové odvodňovací systémy?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři